Kostel svatého Wolfganga
v Hnanicích |
|
Místo
|
|
---|---|
Stát |
Česká republika |
Kraj |
Jihomoravský |
Okres |
Znojmo |
Obec |
Hnanice |
Zeměpisné
souřadnice |
48°47′50,48″
s. š., 15°59′15,6″ v. d. |
Základní informace
|
|
Náboženství |
křesťanství |
Církev |
římskokatolická |
Provincie |
moravská |
Diecéze |
brněnská |
Děkanát |
znojemský |
Farnost |
Hnanice |
Datum posvěcení |
3. dubna 1510 |
Světitel |
Martin
Göschl |
Status |
farní
kostel |
Architektonický popis
|
|
Stavební
sloh |
gotický |
Výstavba |
konec 13. stol. (původní kostel) 1480–1510 (nový chrám) |
Specifikace
|
|
Odkazy
|
|
Kód památky |
36736/7-6303 (PkMnMISSezObr) |
Obsah
-
1 Historie
-
2 Popis
-
2.1 studniční kaple
-
2.2 hlavní trojlodí
-
2.3 věž
-
2.4 kaple svatého Linharta
-
-
3 Odkazy
-
3.1 Poznámky
-
3.2 Reference
-
3.3
Externí odkazy
-
Historie
Původní malá kaple byla postavena v Hnanicích již kolem roku 1200, krátce po založení vsi. Ve třetí čtvrtině 13. století ji nahradil malý kostel zasvěcený svatému Wolfgangovi. Byl zbudován nad studnou, které byly připisovány léčebné a zázračné účinky. Kostel se zázračnou studnou se brzy stal vyhledávaným poutním místem.[3]Množství poutníků a přinášené milodary podnítily roku 1480 opata Pavla z louckého kláštera ke stavbě nového velkého chámu na místě současného kostela. Následně byla uzavřena dohoda mezi vsí Hnanice, opatem Pavlem a olomouckým biskupem Janem Filipcem o výstavbě chrámu. Stavba započala asi roku 1482 a to nezvykle věží[p 1], aby starý kostel mohl sloužit co nejdéle. Práce prováděla pravděpodobně stavební huť Lorenze Spenninga, stavitele svatoštěpánského dómu ve Vídni.[4] Do výstavby se značně zapojili místní farníci, jejichž nákladem byla postavena věž. Postupně do roku 1498 vzniklo trojlodí s věží. K plánované dostavbě kněžiště, které mělo nahradit stávající kostel již nedošlo. Důvodem snad byl nedostatek finančních prostředků a tehdejší složitá situace církve. Nakonec byl chrám ve stávající podobě vysvěcen 3. dubna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. Stávající kostel byl přeměněn na studniční kapli.[3]
Roku 1518 došlo ke zřízení samostatné duchovní správy při kostele. Pozice faráře byla zastávána z řad kněžích louckého kláštera. Během druhé poloviny 16. století fara zanikla v souvislosti s místním rozšířením protestantismu. Kostel údajně roku 1645 vyhořel, jeho oprava proběhla až před rokem 1657. Tehdy snad také byla snesena gotická klenba, která zůstala po požáru nezakrytá a vystavená povětrnostním vlivům. Nahradila ji nižší barokní valená klenba.[3] Novou klenbu obdržela i loď studniční kaple.[4]
V rámci josefinských reforem koncem 18. století došlo ke zrušení zdejšího poutního místa, které nahradila nově zřízená farnost. Studniční kaple byla přestavěna na obecní skladiště, rekonstrukce k původním účelům proběhla koncem 19. století. Po druhé světové válce kostel chátral, teprve v 80. letech započaly opravy, které pokračovaly i v následujícím desetiletí. Generální oprava byla dokončena roku 1999. Dosud však neproběhlo restaurování inventáře.[3]
Popis
studniční kaple
Původní kostel svatého Wolfganga, nyní tzv. studniční kaple je orientovaná jednolodní stavba s odsazeným, trojboce zakončeným kněžištěm. Závěr kněžiště je opatřen stupňovanými opěrnými pilíři z kamenných kvádrů. Ke kněžišti z jižní strany přiléhá patrový útvar čtvercového půdorysu. V jeho přízemí se nachází sakristie, v prvním patře depozitář. Jde patrně o pozůstatek dřívější věže. Stěny kaple jsou kryty hladkými fasádami. Boční zdi kaple prolamují barokní okna zakončená obloukem. Okna kněžiště jsou užší, ukončená hrotitě. Vstup do lodi kaple je hlavním trojlodím, a to otvorem v zazdívce vítězného oblouku ve východním průčelí. Další vstup do kaple se nachází ve východní zdi kněžiště. Loď kaple a sakristie nesou barokní valenou klenbou. Kněžiště je zaklenuto jedním polem křížové žebrové klenby a lunetovým závěrem. Střecha lodi a sakristie je sedlová, hřeben lodi nese sanktusníkovou vížku.[4] V ní visí zvon z roku 1999.Uvnitř lodi, při severní zdi se nachází studna s pozdně renesanční kamennou obrubou. Vybavení zahrnuje barokní oltář s kamennou sochou svatého Wolfganga, původem z doby kolem roku 1480. Dále pak socha Panny Marie z 1. poloviny 18. století a dřevěné kartuše zdobené reliéfy, z 2. poloviny 18. století.[4]
hlavní trojlodí
Současný chrám svatého Wolfganga tvoří mohutné trojlodí zhruba čtvercového půdorysu. Ze severního průčelí je odsazena mělká kaple obdélníkového půdorysu. Severní a jižní průčelí podpírají stupňované opěrné pilíře, další jsou umístěny nakoso v každém rohu stavby. Pilíře se tyčí po celá výšce stěny, až k podstřešní římse. Spodní část fasád trojlodí obíhá kordonová římsa, nad ní jsou pilíře tvarovány do břitu. Horní část pilířů je zdobena kamennými fiálami. Nad kordonem a mezi opěrnými pilíři jsou prolomena vysoká okna opatřená jedním nebo dvěma dělícími kamennými pruty. Lomený oblouk jejich horního zakončení nese výplň tvořenou bohatou kamennou kružbou. Vstupy do trojlodí se nacházejí v severním a jižním průčelí. Jedné se o sedlové portály zdobené profilovaným kamenným ostěním završená kýlovým obloukem. V severních tympanonech je reliéfně ztvárněn motiv Zvěstování Panny Marie, v jižních pak Ecce homo. Vstupní dveře jsou původní jednokřídlové, pobité železnými pláty a opatřené tepanými zámky.[4]Uvnitř je trojlodí rozčleněno dvěma řadami kamenných sloupů zakončených římsou. Prostřední loď je sklenuta valenou klenbou, boční lodě nesou nižší klenby křížové. V západní části se nachází hudební kruchta, uprostřed zaklenutá valeně, po stranách hvězdicovou klenbou. Přístup na kruchtu umožňuje vřetenové schodiště.[4] Kruchta nese varhany z roku 1940, vybavené elektromagnetickou trakturou.[3]
Hlavní oltář pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Jeho autorem je Narcis Schnitzer. Střed oltáře zaujímá obraz svatého Wolfganga. U paty oltáře stojí sochy sv. Václava a sv. Leopolda. V nástavci oltáře je plastika Boha Otce s anděly, po bocích plastiky sv. Augustina a sv. Mikuláše. V severní boční lodi je umístěn retabulární oltář sv. Anny z první poloviny 18. století. V jižní boční lodi stojí baldachýnový oltář stejného stáří. Na konzolách přípor bočních lodí zaujímá místo soubor soch svatých, zhotovený v 18. století. Volně jsou umístěny dřevořezby Madony a Korunování Panny Marie z doby kolem roku 1500, dále sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[4]
věž
Věž kostela přiléhá k západnímu průčelí trojlodí. Jde o čtyřpatrovou stavbu na čtvercovém půdorysu. Její stěny jsou opatřené štěrbinovými otvory a členěné římsami. Valeně zaklenuté přízemí je přístupné z podkruchtí kostela. Do prvního patra, původně plnícího účely trezoru a obecního archivu, je přístup z kruchty. Na vrcholu věže se zvedá polygonální zvonice opatřená kamenným ochozem. Zvonici zakončuje zděný jehlan. Uvnitř se nachází zvon, ulitý roku 1480 mistrem Jiřím z Brna a dále malý zvon z roku 1997.[4][3]kaple svatého Linharta
Kaple svatého Linharta je obdélná stavba, přiléhající k jižní zdi lodi studniční kaple. Na východní straně je zakončena trojbokým závěrem. Její stěny, pokryté hladkou fasádou, jsou opatřeny třemi okny. Ta jsou obdobná jako u lodi studniční kaple. Vstup do kaple je barokním portálem v jižní stěně studniční kaple. Strop tvoří síťová žebrová klenba.[4]Odkazy
Poznámky
Reference
-
Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-17]. Katalogové číslo 148613 : kostel sv. Wolfganga. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].
-
Kostel sv. Wolfganga v
Hnanicích
[online]. Farnost Louka Znojmo, 2010-04-15, [cit. 2016-01-17].
Dostupné
online.
SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 486–488.
Externí odkazy
-
Kostel
sv. Wolfganga v Hnanicích na www.farnostlouka.cz