Obsah
- 1 Sídliště
- 1.1 Sídlištní objekty
- 1.1.1 Studny
- 1.1 Sídlištní objekty
- 2 Pohřební ritus
- 3 Relativní chronologie platná pro Čechy (Bohumil Soudský a Evžen Neustupný)
- 4 Relativní chronologie platná pro Moravu (Rudolf Tichý a Zdeněk Čižmář)
- 4.1 Starší stupeň – Fáze I. – križsko-volutová
- 4.2 Mladší stupeň – Fáze II.
- 4.3 Fáze III
- 5 Literatura
- 6 Související články
Sídliště
Neolitická sídliště byla obvykle otevřená a neohrazená, rozkládala se v nížinných polohách (do 350 m n. m.) na úrodných spraších v blízkosti vodního toku nižšího řádu. O velikosti osad se neví nic přesného, spíše se uvažuje skromněji o menších celcích s 3 –5 domy, kde mohla žít komunita s 60 až 100 lidmi. Nejlépe archeologicky poznaným sídlištěm LnK je lokalita Bylany u Kutné Hory, další významné lokality jsou Roztoky u Prahy, Březno u Loun, Chabařovice, Chotěbudice, Křimice, Močovice, Úhřetice, Sobčice , Nový Bydžov nebo Vochov. Na Moravě pak Strachotín, Mohelnice.U některých osad nížinného charakteru bylo identifikováno ohrazení (Vedrovice u Moravského Krumlova byly ohrazeny příkopem neckovitého tvaru, dále i Brno-Nový Lískovec, Uničov), Libiš u Mělníka nebo Praha–Liboc. Zůstává otázkou diskuze, zda se jednalo o obranná hrazení či zda jejich účelem bylo vydělit sídlištní plochu, resp. zda měla i nějaký symbolický charakter.
Jen ojediněle se podařilo archeologicky prokázat v mladší fázi LnK osídlené výšinné polohy (Leskoun u Moravského Krumlova), Šárka v Praze nebo Mužský u Mnichova Hradiště, Rubín u Podbořan, Lopata. Známé jsou i jeskynní lokality (jeskyně v Moravském krasu: Švédův stůl, Pekárna; v Čechách Srbsko, Tetín).
Sídlištní objekty
Typickou stavbou je tzv. dlouhý dům kůlové konstrukce: obvykle 5 řad kůlů vytváří trojlodní vnitřní prostor. U vnějších stěn je hustota sloupů hustší, sloupy mohou být zapuštěny do základového žlabu. Domy LnK byly orientovány ve směru sever-jih, resp. severozápad–jihovýchod. Snad sedlová střecha byla asi kryta řezaným rákosem, obvodové stěny tvořil proutěný výplet omítnutý mazanicí. Šířka domů je téměř uniformní: pohybuje s mezi 5,5–7 metry. Naopak délka může sahat od 6–9 metrů až k 45 metrům (Postoloprty nebo Březno u Loun). Na Moravě se vymezuje v nejstarší fázi LnK tzv. mohelnický typ dlouhého domu. Otázkou zůstává jaké bylo vnitřní členění těchto domů a dále k jakému účelu sloužily jámy, které se nacházejí podél podélných stěn těchto domů (bývá zpochybňováno tradiční vysvětlení, že se jedná o těžební jámy, z kterých byl odebírán materiál na omazání stěn).Studny
Vzácně se na některých sídlištích podařilo prozkoumat studny, v kterých se díky přítomnosti vody a nepřítomnosti kyslíku se zachovaly organické materiály. Známý je nález z lokality Mohelnice, kde byla objevena studna čtvercového půdorysu z nejstarší fáze LnK. V ní se zachovalo dřevěné dubové roubení a dále i zbytky lýkových provazů či dřevěných dýh z věder. Další studně byly prozkoumány v Asparnu nebo Mostě.Pohřební ritus
Lid s lineární keramikou pohřbíval své mrtvé kostrovým ritem ve skrčené poloze, nebyly pozorovány rozdíly mezi muži a ženami. V některých hrobech se nachází skromná výbava (1–3 nádoby, broušená či štípaná industrie, někdy spondylový šperk). Na Moravě nejlépe prozkoumanými pohřebišti jsou Vedrovice (2 polohy: Vedrovice- Široká u lesa – 96 hrobů a Vedrovice – Za dvorem – 16 hrobů). Dále bylo ve Vedrovicích přímo v areálu sídliště objeveno 12 hrobů, z toho 9 dětských. Další pohřebiště bylo prozkoumáno v Těšeticích, kde ležela skupina hrobů v oblasti severovýchodně od rondelu (ten je mladší než hroby). V Čechách zatím nebylo objeveno samostatné pohřebiště LnK, spíše se dá hovořit o samostatných hrobech nebo malých skupinkách, které ovšem nejsou jasně vydělené ze sídelního areálu (např. Praha–Liboc).Relativní chronologie platná pro Čechy (Bohumil Soudský a Evžen Neustupný)
- Fáze I
- Fáze II
- Fáze III
- Fáze IV
- Fáze V.
Relativní chronologie platná pro Moravu (Rudolf Tichý a Zdeněk Čižmář)
Starší stupeň – Fáze I. – križsko-volutová
- Fáze Ia
- Fáze Ib
Mladší stupeň – Fáze II.
- Fáze IIa
- Fáze IIb
- Fáze IIc
Fáze III
Želiezovská skupina a Šárecký stupeň LnKLiteratura
- Neustupný, E. 1956: K relativní chronologii volutové keramiky. Archeologické rozhledy 8, 386–407, 453–455, 461–462.
- Pavlů, I. – Zápotocká, M. 1979: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické 70, 281-318.
- Pleinerová I. – Pavlů, I. 1979: Březno: osada z mladší doby kamenné v severozápadních Čechách. Ústí n. Labem.
- Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
- Rada, I. 1981: Výzkum sídliště v Chotěbudicích. Archeologické Rozhledy 1981.
- Rulf, J. 1997: Die Elbe-Provinz der Lineatbandkeramik. Památky archeologické–Supplementum 9.
- Soudský, B 1954: K metodice třídění volutové keramiky. Památky archeologické 45, 75–102.
- Tichý, R. 1977: Některé poznatky z neolitického sídliště u Mohelnice na Šumpersku. Severní Morava 33, 30-34.