Skalka je 553 metrů vysoký ostroh v
Brdské vrchovině (v
podcelku Hřebeny[1]) a zároveň poutní místo, kde leží unikátní krajinný a architektonický prvek barokního areálu Skalka s
barokním kostelíkem
sv. Máří Magdaleny, klášterem, rekolekčním domem (poustevnou/modlitebnou) a křížovou cestou (14 zastavení). Umístěn 27 km jihozápadně od
Prahy,
okres Praha-západ, v katastrálním území města
Mníšek pod Brdy. Ve středověku tudy vedla
Zlatá stezka.
V současné době oblíbené místo turistů, tak i využíváno pro turistiku v
zimních měsících na běžkách. V červenci 1889 sem byla z
Řevnic zavedena historicky třetí turistická značená cesta
Klubu českých turistů.
V barokním areále Skalka se koná mnoho kulturních a společenských akcí,
sál kláštera je oblíbeným výstavním a koncertním sálem.
- 1 Historie
- 2 Současnost
- 3 Skalecká pouť
- 4 Panorama
- 5 Odkazy
Historie
Na sklonku 17. století vyrostl na skalnatém ostrohu Rochota nad
Mníškem komplex budov, později nazývaný Skalka.
Kostelík,
klášter a
poustevnu dal postavit syn zakladatele mníšeckého zámku Servác Ignác
Engel z Engelsflussu po velké morové epidemii, která se nevyhnula ani jeho rodině. Po vykoupení potřebných pozemků z vlastnictví
dobříšského knížete Mansfelda se započalo se stavbou.
Kostel je zasvěcen
sv. Maří Magdaleně a vzorem pro stavbu je kaple v jihofrancouzském
Aix-en-Provence, kde
Maří Magdalena podle legendy ze 6. století třicet let žila.
Engel získal pro své plány slavného barokního architekta
Kryštofa Dientzenhofera, vyslal ho na studijní cestu do
Provence a ten inspiraci zhmotnil do podoby českého baroka. Tato stavba s elipsovitou
svatyní a čtvercovou věží patří mezi nejhodnotnější
barokní stavby v
Čechách.
Interiér představoval jeskyni, podlaha byla pokryta křemennými oblázky,
ze stěn a stropu visely krápníky. Na výzdobě interiéru se podíleli
významní umělci
baroka, např. řezbář
Jan Bendl nebo malíř
Karel Škréta. Stavba za dozoru mníšeckých
polírů byla hotova za pouhé dva roky (
1692–
1693). Současně s kostelem vznikal
klášter a
poustevna („rekolekční dům“), které rovněž navrhl
K. Dientzenhofer. I zde se nacházely skvosty barokního umění. Nejcennější skaleckou památkou byl patrně nástropní obraz Sv. Máří Magdalena od
Petra Brandla. Tato freska se nacházela v klášterním
refektáři a vzhledem k době jejího zrodu je zajímavá odklonem od tradiční
barokní metody kontrastního šerosvitu. Obraz je považován za jedno z nejvýznamnějších
Brandlových děl. Při poškození areálu Skalky poddolováním v 50. letech (20. století) byl obraz přenesen na plátno a umístěn v kostele
sv. Václava v
Mníšku.
Velká nástropní freska Nanebevzetí Panny Marie, s pozoruhodnou nožkou
anděla z obrazu plasticky vystupující (vzniklá Brandlovou opravou
původní nožky stvořené pomocníkem), byla "darována" sovětským
osvoboditelům. Dalším zajímavým dílem je
Pieta sochaře
Jana Brokoffa umístěná v poustevně.
Pro dokončený klášterní areál byla část okolního lesa přeměněna na pole a založen
poplužní dvůr.
Vše bylo připraveno, ale klášteru nebylo v církevních kruzích přáno, a
tak se plánovaný příchod benediktinů na Skalku neuskutečnil. Zakladatel
Skalky umírá roku
1704,
aniž by byla jeho představa naplněna. Zprovoznit klášterní areál se
nepodařilo ani dalšímu z mníšeckých pánů Ignáci Karlu Engelu z
Engelsflussu. Tento neutěšený stav trval až do 12. října
1762, kdy byla sepsána a stvrzena nadační listina
kláštera a na Skalku přichází řád
františkánů.
O to se přičinila po dlouhých a složitých jednáních hraběnka Benedikta
Čejková z Olbramovic, zbožná tchyně nového majitele panství Václava
Ignácia z Unvertu, které se po více než padesáti letech podařilo
probudit Skalku k životu. Provedla nejnutnější opravy, dala postavit
křížovou cestu a zajistila klášteru fundace. Pod kostelíkem dala
vybudovat rodovou hrobku Unvertů. Řád františkánů spravoval Skalku,
která se stala oblíbeným poutním místem, až do konce
2. světové války. Od konce 19. století se Skalka stává též vyhledávaným turistickým cílem (v roce
1889 sem byla vyznačena třetí česká
značená cesta pro turisty). Chudý řád františkánů však neměl dostatek prostředků na opravu objektu, a tak Skalka v roce
1925 změnila majitele (stala se jím
Náboženská matice). Po
druhé světové válce se nacházela ve velmi špatném stavu a v roce
1947
byla nákladem více než jednoho milionu korun rekonstruována. Po deseti
letech se však z areálu stala prakticky neobyvatelná zřícenina. Zůstala
pouze restaurace v barokní budově hostince, která byla v provozu ještě v
roce 1968, ale i ta byla později zbořena a již nebyla obnovena. Její
ruiny se nalézají za novým roubeným domkem "občerstvení" spolu se
zříceninami hájovny. Areál, včetně jezírka s lekníny, byl obnoven až po
roce 1989, série obrazů Petra Brandla, z nich většina skončila v Rusku,
se však sem již vrátit nemohla.
Současnost
Nedlouho
po rekonstrukci v roce 1947 skalecký areál opět chátral. Kvůli
lhostejnosti, neúctě k uměleckým a kulturním hodnotám po roce 1948 a
poddolování se staly ze Skalky rozvaliny. Hrobka Unvertů pod kostelíkem
byla vypleněna a obrovská trhlina ve východní zdi Dientzenhoferova
kostelíka sv. Máří Magdaleny dosáhla rozměrů 13 x 1 m. Teprve na konci
80. let (20. století) se na Skalku začal vracet stavební ruch a budovy
byly zvolna nákladně opravovány. V současné době je částečně opravena
kaple
sv. Máří Magdaleny a dokončena oprava
kláštera. Klášter byl prakticky znova postaven na zbytcích dřevinami zarostlých základů a obvodových zdí.
Křížová cesta
je též částečně opravena, avšak pouze po stránce stavební, nikoliv po
stránce obrazové a sochařské. V roce 2010 vyhlásilo město Mníšek pod
Brdy veřejnou sbírku na záchranu a výzdobu křížové cesty. Na sbírce
spolupracuje i Římskokatolická farnost Sv. Václava v Mníšku pod Brdy.
Informace o sbírce a možnostech přispění jsou na oficiálních stránkách
města
www.mnisek.cz.
V roce 2010 došlo ke stabilizaci pozůstatků budovy bývalé hájovny a k
obnovení barokní poutní stezky z města na Skalku. V naprostých
rozvalinách je původní budova, která byla vystavěna jako škola adjunktů.
Zároveň je zcela zničen
poplužní dvůr.
Poutní místo je chráněno jako nemovitá
Kulturní památka České republiky.
[2]
Skalecká pouť
Koná se v těchto prostorách pravidelně vždy v sobotu před svátkem sv. Máří Magdaleny (
22. července).
Pro méně pohyblivé poutníky je vedením města zajištěna od pošty v
Mníšku pod Brdy (zavedena) bezplatná autobusová doprava (odjezd v 9:00),
zdatnější jdou procesím novou cestou na Skalku. Od 10:00 začíná před
kostelíkem slavnostní zpívaná mše, celebrovaná důstojným otcem mníšecké
farnosti
sv. Václava, za účasti kněží z okolních farností (Nový Knín apod.). V roce 2015 přislíbil též svojí účast pan arcibiskup
Dominik kardinál Duka.
Panorama
Panoramatický pohled od kostela sv. Máří Magdaleny, vpravo klášter, vlevo čtrnáct zastavení křížové cesty
Odkazy
Reference
-
Břetislav
Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech
(Kartografie Praha, 2006,
ISBN
80-7011-913-6)