Do tohoto seznamu jsou zahrnuti i tradičně uvádění vládci Velkomoravské říše, prvního slovanského státního útvaru na českém území, a Sámovy říše, kmenového svazu Slovanů zahrnujícího i dnešní území České republiky. Panovníci z dob stěhování národů a starších zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území České republiky a Slovenska.
Obsah
- 1 Sámova říše (623?–658/9)
- 2 Velkomoravští panovníci (833–907): Mojmírovci
- 3 Česká knížata (872–1061): Přemyslovci, krátce též Mojmírovci a Piastovci
- 4 Český kníže a následně král (1061–1092): Přemyslovci
- 5 Česká knížata (1092–1140): Přemyslovci
- 6 Český kníže a následně král (1140–1172): Přemyslovci
- 7 Česká knížata (1172–1198): Přemyslovci
- 8 Čeští králové (1198–1918)
- 8.1 Přemyslovci (1198–1306)
- 8.2 Nedynastičtí
- 8.3 Lucemburkové (1310–1437)
- 8.4 Habsburkové a období interregna
- 8.5 Nedynastičtí
- 8.6 Jagellonci (1471–1526)
- 8.7 Habsburkové (1526–1780)
- 8.8 Habsbursko-lotrinská dynastie (1780–1918)
- 9 Časová posloupnost českých knížat a králů
- 10 Prezidenti Československa (1918–1948)
- 11 Prezident Česko-Slovenska; poté státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1938–1945)
- 12 Prezidenti Československa (1948–1992)
- 13 Prezidenti České republiky (od 1993)
- 14 Související články
- 15 Externí odkazy
Sámova říše (623?–658/9)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Sámo | ??? | 659? | 623?–659? | Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. |
Velkomoravští panovníci (833–907): Mojmírovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Mojmír I. | cca 795? | 846? | 830?–846 | První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. | |
2 | Rostislav | ??? | 870 | 846–870 | Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. | |
3 | Svatopluk I. | ok. 830 | 894 | 870–894 | Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). | |
4 | Mojmír II. | ??? | 907? | 894–907? | Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
Česká knížata (872–1061): Přemyslovci, krátce též Mojmírovci a Piastovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Bořivoj I. | 852/855 | 888/889? | 872?–883? | Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. | |
2 | Strojmír | ??? | po 885 | 883?–885? | Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu. | |
1 | Bořivoj I. | 852/855 | 888/889? | 885?–889? | Podruhé na trůně. | |
3 | Svatopluk I. | ok. 830 | 894 | 890–894 | Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890). | |
4 | Spytihněv I. | 875 | 915 | 894–915 | Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. | |
5 | Vratislav I. | ok. 888 | 13. únor 921 | 915–921 | Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. | |
6 | svatý Václav | ok. 907 | 28. září 935 Stará Boleslav |
921–935 | Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. | |
7 | Boleslav I. | ok. 915 | 972 | 935–972 | Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace. | |
8 | Boleslav II. | ok. 935 | 7. únor 999 | 972–999 | Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. | |
9 | Boleslav III. | ??? | 1037 | 999–1002 | Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků. | |
10 | Vladivoj | ??? | 1003 | 1002–1003 | Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. | |
11 | Jaromír | ??? | 4. listopad 1035 | 1003 | Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec | |
9 | Boleslav III. | ??? | 1037 | 1003 | Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. | |
12 | Boleslav Chrabrý | 966/967 | 17. června 1025 | 1003–1004 | Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. | |
11 | Jaromír | ??? | 4. listopad 1035 | 1004–1012 | Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. | |
13 | Oldřich | ??? | 9. listopadu 1034 | 1012–1033 | Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu. | |
11 | Jaromír | ??? | 4. listopad 1035 | 1033–1034 | Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem. | |
13 | Oldřich | ??? | 9. listopadu 1034 | 1034 | Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. | |
14 | Břetislav I. | 1002/1005 | 10. leden 1055 Chrudim |
1034–1055 | Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie. | |
15 | Spytihněv II. | 1031 | 28. ledna 1061 | 1055–1061 | Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. |
Český kníže a následně král (1061–1092): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
16 | Vratislav II. | ??? | 14. leden 1092 | 1061–1092 | Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092. |
Česká knížata (1092–1140): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
17 | Konrád I. Brněnský | ok. 1035 | 6. září 1092 Praha |
1092 | Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství. | |
18 | Břetislav II. | ok. 1060 | 22. prosinec 1100 Zbečno |
1092–1100 | Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. | |
19 | Bořivoj II. | ok. 1064 | 2. únor 1124 | 1100–1107 | Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. | |
20 | Svatopluk Olomoucký | ??? | 21. září 1109 | 1107–1109 | Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. | |
21 | Vladislav I. | 1070 | 12. duben 1125 | 1109–1117 | Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. | |
19 | Bořivoj II. | ok. 1064 | 2. únor 1124 | 1117–1120 | Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. | |
21 | Vladislav I. | 1070 | 12. duben 1125 | 1120–1125 | Podruhé na trůně. | |
22 | Soběslav I. | ok. 1090? | 14. únor 1140 Hostinné |
1125–1140 | Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. |
Český kníže a následně král (1140–1172): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
23 | Vladislav II. | 1110 | 18. leden 1174 | 1140–1172 | Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. |
Česká knížata (1172–1198): Přemyslovci
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
24 | Bedřich | ok. 1142 | 25. březen 1189 | 1172–1173 | Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. | |
25 | Soběslav II. | 1128 | 29. leden 1180 | 1173–1178 | Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. | |
24 | Bedřich | 1142 | 25. březen 1189 | 1178–1189 | Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. | |
26 | Konrád II. Ota | 1135 | 9. září 1191 Neapol |
1189–1191 | Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. | |
27 | Václav | 1137 | 1192 | 1191–1192 | Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II. | |
28 | Přemysl Otakar I. | ok. 1155 | 15. prosinec 1230 Praha |
1192–1193 | Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem. | |
29 | Jindřich Břetislav | ??? | 15. červen 1197 Cheb |
1193–1197 | Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. | |
30 | Vladislav Jindřich | ok. 1160 | 12. srpen 1222 Znojmo |
1197 | Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. |
Čeští králové (1198–1918)
Přemyslovci (1198–1306)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
28 | Přemysl Otakar I. | ok. 1155 | 15. prosinec 1230 Praha |
1198–1230 | Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212). | |
31 | Václav I. | ok. 1205 | 23. září 1253 | 1230–1253 | Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. | |
32 | Přemysl Otakar II. | ok. 1233 | 26. srpen 1278 Suché Kruty |
1253–1278 | Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie. | |
33 | Václav II. | 27. září 1271 Praha |
21. červen 1305 Praha |
1278–1305 | Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. | |
34 | Václav III. | 6. říjen 1289 Praha |
4. srpen 1306 Olomouc |
1305–1306 | Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301–1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. |
Nedynastičtí
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
35 | Jindřich Korutanský | ok. 1265 | 2. květen 1335 | 1306 | Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. | |
36 | Rudolf I. Habsburský | 1281 | 3./4. červenec 1307 Horažďovice |
1306–1307 | Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic. | |
35 | Jindřich Korutanský | ok. 1265 | 2. květen 1335 | 1307–1310 | Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou. |
Lucemburkové (1310–1437)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
37 | Jan Lucemburský | 10. srpen 1296 | 26. srpen 1346 Kresčak |
1310–1346 | Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. | |
38 | Karel IV. (Karel I.) |
14. květen 1316 Praha |
28. listopad 1378 Praha |
1346–1378 | Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. | |
39 | Václav IV. | 26. únor 1361 Norimberk |
16. srpen 1419 Nový hrad u Kunratic |
1378–1419 | Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. | |
40 | Zikmund | 14. únor 1368 | 9. prosinec 1437 Znojmo |
1419–1437 | Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života. |
Habsburkové a období interregna
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
41 | Albrecht II. Habsburský (Albrecht I.) |
10. srpen 1397 | 28. říjen 1439 | 1437–1439 | Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. | |
Interregnum | 1439/1440–1453 | Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy. | ||||
42 | Ladislav Pohrobek |
12. únor 1440 | 23. listopad 1457 Praha |
1453–1457 | Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. |
Nedynastičtí
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
43 | Jiří z Poděbrad | 23. duben 1420 Poděbrady |
22. březen 1471 Praha |
1458–1471 | Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. | |
44 | Matyáš Korvín | 23. únor 1443 | 6. duben 1490 | 1469–1490 | Protikrál. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství. |
Jagellonci (1471–1526)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
45 | Vladislav Jagellonský (Vladislav II.) |
1. březen 1456 Krakov |
13. březen 1516 Buda |
1471–1516 | Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské. | |
46 | Ludvík Jagellonský | 1. červenec 1506 | 29. srpen 1526 Moháč |
1516–1526 | Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
Habsburkové (1526–1780)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
47 | Ferdinand I. | 10. březen 1503 | 25. červenec 1564 | 1526–1564 | Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
48 | Maxmilián II. (Maxmilián I.) |
31. července 1527 | 12. října 1576 | 1564–1576 | Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
49 | Rudolf II. | 18. července 1552 | 20. ledna 1612 Praha |
1576–1611 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu. | |
50 | Matyáš II. | 24. únor 1557 | 20. březen 1619 | 1611–1619 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc. | |
51 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1619 | Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. | |
52 | Fridrich Falcký | 26. srpna 1596 | 29. listopadu 1632 | 1619–1620 | Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. | |
51 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1620–1637 | Potlačil české stavovské povstání. | |
53 | Ferdinand III. | 13. července 1608 | 2. dubna 1657 | 1637–1657 | Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. | |
54 | Leopold I. | 9. červenec 1640 | 5. květen 1705 | 1657–1705 | Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
55 | Josef I. | 26. červenec 1678 | 17. duben 1711 | 1705–1711 | Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. | |
56 | Karel VI. (Karel II.) |
1. října 1685 | 20. října 1740 | 1711–1740 | Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. | |
57 | Marie Terezie | 13. května 1717 | 29. listopadu 1780 | 1740–1780 | Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. | |
58 | Karel Albrecht Bavorský | 6. srpen 1697 | 20. leden 1745 | 1741–1743 | Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III. |
Habsbursko-lotrinská dynastie (1780–1918)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
59 | Josef II. | 13. březen 1741 | 20. únor 1790 | 1780–1790 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor. | |
60 | Leopold II. | 5. květen 1747 | 1. březen 1792 | 1790–1792 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. | |
61 | František I. Rakouský | 12. únor 1768 | 2. březen 1835 | 1792–1835 | Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804). | |
62 | Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) | 19. duben 1793 | 29. červen 1875 Praha |
1835–1848 | Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl
odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka
Josefa I.
Poslední korunovaný český král. |
|
63 | František Josef I. | 18. srpen 1830 | 21. listopad 1916 | 1848–1916 | Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). | |
64 | Karel I. (Karel III.) |
17. srpen 1887 | 1. duben 1922 | 1916–1918 | Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (králem českým se korunovat nedal). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
Časová posloupnost českých knížat a králů
|
|
|
Prezidenti Československa (1918–1948)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
65 | Tomáš Garrigue Masaryk | 7. březen 1850 Hodonín |
14. září 1937 Lány |
1918–1935 | První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. | |
66 | Edvard Beneš | 28. květen 1884 Kožlany |
3. září 1948 Sezimovo Ústí |
1935–1948, resp. 1935–8 a 1945–8 (1939–45 v exilu) |
Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
Prezident Česko-Slovenska; poté státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1938–1945)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
67 | Emil Hácha | 12. červenec 1872 Trhové Sviny |
27. červen 1945 Praha |
1938–1945 | Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). |
Prezidenti Československa (1948–1992)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
68 | Klement Gottwald | 23. listopad 1896 Dědice u Vyškova |
14. březen 1953 Praha |
1948–1953 | Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. | |
69 | Antonín Zápotocký | 19. prosinec 1884 Zákolany |
13. listopad 1957 Praha |
1953–1957 | Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. | |
70 | Antonín Novotný | 10. prosinec 1904 Praha–Letňany |
28. leden 1975 Praha |
1957–1968 | V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. | |
71 | Ludvík Svoboda | 25. listopad 1895 Hroznatín |
20. září 1979 Praha |
1968–1975 | Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. | |
72 | Gustáv Husák | 10. leden 1913 Dúbravka |
18. listopad 1991 Bratislava |
1975–1989 | Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. | |
73 | Václav Havel | 5. říjen 1936 Praha |
18. prosinec 2011 Hrádeček |
1989–1992 | Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. |
Prezidenti České republiky (od 1993)
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
73 | Václav Havel | 5. říjen 1936 Praha |
18. prosinec 2011 Hrádeček |
1993–2003 | Poslední československý prezident a první český prezident. | |
74 | Václav Klaus | 19. červen 1941 Praha |
– | 2003–2013 | Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let. | |
75 | Miloš Zeman | 28. září 1944 Kolín |
– | 2013–současnost | Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident. |
Související články
- Seznam vládců Moravy
- Seznam prezidentů Československa
- Seznam prezidentů České republiky
- Seznam premiérů Československa
- Seznam premiérů Česka
- Seznam vlád Československa
- Seznam vlád České republiky
- Přemysl Oráč a seznam mýtických následníků
- Seznam mýtických panovníků českého státu