Robotní patent z roku 1775 byl dokument, který 13. srpna 1775 (pro Čechy, 7. září 1775 pro Moravu) vydala rakouská panovnice Marie Terezie. Šlo o součást tereziánských osvícenských reforem. Robotu patent odstupňoval podle výše kontribuce (pozemkové daně), kterou poddaní platili státu. Marie Terezie patentem reagovala na selské povstání z roku 1775.
Patent stanovil délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Rozdělil poddané do jedenácti tříd podle majetku.[1] Nejnižší robotní povinnost podle tereziánského patentu byla stanovena na 13 dní ročně, nejvyšší byla tři dny týdně. Poddaní se mohli rozhodnout i pro stará pravidla roboty před rokem 1775. Rejstříky ze všech panství byly uchovávány c. k. zemskou správou a byly základem robotní výměry až do roku 1848, kdy byla robota definitivně zrušena.[2]
Patent ulevil hlavně sedlákům, jimž robotních povinností ubylo často až o polovinu.[3]
Tereziánský robotní patent navazoval na předchozí patenty o robotě, patent Leopolda I. z roku 1680 a další patenty z let 1717, 1738 a 1771 (pro Slezsko).[4]
