- Podrobnější informace naleznete v článku První republika.
V
první světové válce bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých okresů, z nichž padlo 138 000 na straně
monarchie a asi pět a půl tisíce (jen do konce války) v
legiích.
[37] Více než 90 000 dobrovolníků zformovalo
Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti
Centrálním mocnostem a posléze i proti
bolševikům.
[38] Po porážce
Rakouska-Uherska byly
28. října 1918 Země Koruny české, část
Uherského království a
Podkarpatská Rus sjednocený do nového státního útvaru
Československa. Přes svůj deklarovaný
národní charakter mělo Československo na svém území významné
německé,
maďarské,
polské a
rusínské národnostní menšiny. Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s
Polskem a
Maďarskem stejně jako k nepokojům v
německých oblastech země. Prvním prezidentem Československa byl zvolen
Tomáš Garrigue Masaryk. V období od vzniku státu až do zániku
první republiky bylo Československo
unitárním státem a zůstalo jediným demokratickým státem ve střední Evropě.
[39]
Německá menšina v pohraničí se v důsledku
Velké hospodářské krize, masivní nezaměstnanosti a intenzivní nacistické propagandy radikalizovala a začala požadovat odtržení od Československa.
[zdroj?] Tyto snahy reprezentovala
SdP vedená
Konradem Henleinem. Na nátlak
nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku
1938 Československo
Mnichovskou dohodou (podepsána Německem, Francií, Británií a Itálií) donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv.
Sudety).
Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či
Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany k jednání
přizváni nebyli a vojenská aliance Československo mělo s Francií a
Británií se ukázala jako zbytečná. Jižní oblasti
Slovenska a
Podkarpatské Rusi připadly
Maďarsku, malou část československého území (zejména oblast
Těšínska) získalo
Polsko. Tento okleštěný státní útvar se psal se spojovníkem (Česko-Slovensko) a je nazýván
druhá republika.
Protektorát Čechy a Morava
- Související informace naleznete také v článku Protektorát Čechy a Morava.
Dne
14. března 1939 Slovensko
vyhlásilo samostatnost a po okupaci německými vojsky
15. března 1939 byl na zbytku československého území (
Sudety byly připojeny v roce
1938 k
Německu, východní část československého
Těšínska byla připojena ve stejném roce k
Polsku) vyhlášen
Protektorát Čechy a Morava (na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část
Českého Slezska v okolí Ostravy a Frýdku, zatímco zbytek, včetně východní poloviny československého Těšínska, byl připojen k Německu). Německá
okupace Československa se setkala s masivním
odbojem obyvatel země a skupin podporovaných ze zahraničí, na který nacisté reagovali
terorem. V průběhu
druhé světové války zde nacisté realizovali politiku
totálního nasazení českých pracovních sil na území Německa, stejně jako
likvidaci židovské diaspory
na území Protektorátu. Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické
okupace pochází z výzkumu zveřejněným Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem
Voleníkem z roku 1956, odhaduje se že během války
zemřelo 360 000 Čechoslováků.
[40]