Etnografické oblasti České republiky - Horácko

Horácko je rozsáhlá etnografická oblast na rozhraní Čech a Moravy, skládající se z několika menších podoblastí. V 19. století byl tento pojem širší a platil spíše pro území na Moravě. Pojem České Horácko byl vytvořen analogicky k Moravskému Horácku. V současné době největší část Horácka spadá do Kraje Vysočina. Horáckem a jeho tradicemi se zabývá více folklorních souborů, v roce 1955 byl založen šestnáctičlenný soubor Třebíčan. Roku 1957 mu byl tehdejším třebíčským Městským národním výborem propůjčen čestný název Třebíčan a do roku 1990 měl za sebou již více než tisíc představení v různých zemích Evropy.^[1]

Obsah

• 1 Rozdělení
• 2 Kultura
  • 2.1 Jazyk
  • 2.2 Hudba
• 3 Města
  • 3.1 Na Moravě
  • 3.2 V Čechách
• 4 Externí odkazy
  • 4.1 Literatura
  • 4.2 Reference

Rozdělení

Horácko v širším slova smyslu se skládá z těchto podoblastí:

• Moravské Horácko
  • Horácko (vlastní)
    • severní Moravské Horácko (Žďársko, Novoměstsko, Bystřicko, Velkomeziříčsko)
    • jihlavské Horácko (bývalý německý jazykový ostrov a české vesnice v okolí Vel. Beranova a Luk n. Jihlavou)
    • jižní Horácko (Telčsko, Dačicko, Slavonicko, Jemnicko)
  • Podhorácko
    • severní část (Nedvědicko, Tišnovsko, Velkobítešsko)
    • jižní část (Třebíčsko, Náměšťsko, Hrotovicko, Moravskobudějovicko)
  • Horácké Dolsko (Moravskokrumlovsko, severní Znojemsko)
  • Malá Haná (přechodná oblast mezi Horáckem a Hanou, Olešnicko, Jevíčsko, Konicko)
• Vysočina neboli České Horácko (Chrudimsko, Hlinecko, Ždírecko, Nasavrcko, Poličsko s Rychmburskem, Havlíčkobrodsko a Okrouhlicko, Humpolecké Zálesí a Voplešácko, Pelhřimovsko, Počátecko a Žirovnicko)

Kultura

Jazyk

Z jazykového hlediska je oblast zajímavá tím, že i v moravské části se mluví interdialektovou obecnou češtinou (oproti většině Moravy), popř. českomoravským/jihovýchodočeským dialektem české nářeční skupiny. Uvádí se, že obyvatelé z Třebíče si s některými výrazy nemusí s obyvateli dalších měst porozumět, jako příklad lze uvést to, že jedí žlicou místo lžicí. Jako jedno z netypických slov se uvádí také výraz čupnout si ve významu dřepnout si.^[2]

Hudba

O tradiční lidovou kulturu na Vysočině od roku 2005 pečuje Muzeum Vysočiny v Třebíči, ve spolupráci s Etnologickým ústavem Akademie věd České republiky muzeum pracovalo v letech 2011 až 2015 na projektu sbírky lidových písní z oblasti Podhorácka. Jedná se o písně, které sbírali sběratelé od počátku minulého století. V roce 2016 byla vydána trojdílná publikace, která se zabývá písněmi z oblastí Náměště nad Oslavou, Velké Bíteše, Třebíče, Hrotovic, Moravských Budějovic, Jemnice, Tišnova a Bystřice. Celkem bylo zaznamenáno 934 písní, ty byly zaznamenány 77 sběrateli. Zpívalo celkem 248 zpěváků ze 121 míst.^[3]

Města

Na Moravě

Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou Boskovice Šošůvka Velké Meziříčí Moravské Budějovice Telč Náměšť nad Oslavou Moravský Krumlov Tišnov Nové Město na Moravě Bystřice nad Pernštejnem Třešť Velká Bíteš Křoví Dačice Slavonice Jemnice Jaroměřice nad Rokytnou Svratka Svitavy Hrotovice Olešnice V Čechách

Havlíčkův Brod Pelhřimov Hlinsko Světlá nad Sázavou Chotěboř Humpolec Pacov Proseč Skuteč Polička Kamenice nad Lipou Žirovnice Počátky Ledeč nad Sázavou Polná Přibyslav Ždírec nad Doubravou Strmilov Nasavrky

Externí odkazy

Literatura

• B. Pernica: Lidové umění výtvarné. Horácko – Podhorácko. Havlíčkův Brod 1954.
• J. Dufek: Naše Horácko jindy a nyní, Velké Meziříčí 1893.
• J. Kopáč: Bývalý horácký kroj Vysočiny českomoravské v Čechách, Humpolec 1929.
• V. Kovářů - J. Kuča: Venkovské stavby na Moravském Horácku, Nové Město na Moravě - Tišnov 2009.
• J. Mátlová - Divoká: Horácký kroj z Telečska, Dačicka a Třešťska. Ženský kroj, Praha-Jihlava 1983.
• J. F. Svoboda: Horácká osada, Nové Město na Moravě 1928.
• J. F. Svoboda: Moravské Horácko. Lidové umění výtvarné, Praha 1930.
• J. F. Svoboda: Moravské Horácko, Jihlava 1940
• V. Svobodová: O lidovém kroji na Moravském Horácku, Nové Město na Moravě 1977.
  

Reference

• 1. PALEČEK, Richard. Udržují tradice horáckého lidu. Horácké noviny. 19. 9 . 1990, roč. 1, čís. 22, s. 4.

• 2. LAUDIN, Radek. S našou žabou jíjou žlicou. Na Vysočině se mluví mnoha jazyky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-11-10 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.

• 3. luk. Vychází CD lidových písní z Podhorácka. místní kultura [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS, 2016-12-02 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.