Na Moravě se na konci neolitu objevuje kultura s moravskou malovanou keramikou ovlivněná lengyelským kulturním okruhem. Obyvatelstvo se v této době živilo především zemědělstvím (různě intenzivně doplňovaným lovem, sběrem, rybolovem). Lidé žili v malých osadách v tzv. dlouhých domech.
Již na konci kultury s lineární keramikou se objevují výšinná sídliště, v závěru neolitu vznikají rondely: velké, nejčastěji kruhové monumentální stavby, o jejichž účelu se vedou četné diskuze. Dobře prozkoumané lokality jsou Bylany u Kutné Hory, Miskovice, Plotiště nad Labem, Březno u Loun nebo Těšetice-Kyjovice a Vedrovice na Moravě. Na počátku 21. století byl objeven (znovuobjeven?) unikátní neolitický důl na Maršovickém vrchu, který na své podrobnější prozkoumání teprve čeká.
Moravský neolit
Dělení:- Starší neolit 5600 př. n. l. - 5000 př. n. l. (eventuálně 4900 př. n. l.)
- Střední neolit 5000 př. n. l. (nejpozději 4900 př. n. l.) - 4700 př. n. l.
- Mladší neolit 4700 př. n. l. - 3700 př. n. l. (eventuálně 3500 př. n. l.)
Literatura
JÍRA, Josef Antonín. O keramice nordické a durynské : Předneseno na 3. archeologickém sjezdu v Boskovicích dne 1. srpna 1909. Olomouc : Pravěk, 1910. Dostupné online.
