Zobrazují se příspěvky se štítkemHornomoravský úval. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHornomoravský úval. Zobrazit všechny příspěvky

Potok Sitka

Sitka
Délka toku 35,1 km
Plocha povodí 66,41 km²
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 4-10-03-073
Pramen
úbočí Stránského vrchu, Nízký Jeseník
688,1 m n. m.
Ústí
do Oskavy u Chomoutova
215 m n. m.
Protéká
Česko Česká republika (Olomoucký kraj - Veveří, Huzová, Šternberk, Lužice, Stádlo, Moravská Huzová)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Oskava
Sitka (nazývaná též Huzovka) je levostranný přítok řeky Oskavy protékající převážně skrz Olomoucký kraj. Délka jejího toku je 35,1 km a plocha povodí měří 66,41 km². Sitka pramení v Nízkém Jeseníku, protéká Šternberkem a do řeky Oskavy se vlévá u Chomoutova.

Obsah

  • 1 Průběh toku
    • 1.1 Větší přítoky
  • 2 Odkazy
    • 2.1 Související články
    • 2.2 Externí odkazy

Průběh toku

Potok Sitka pramení na jižním úbočí Stránského vrchu mezi obcemi Stránské a Rýžoviště v okrese Bruntál v Nízkém Jeseníku v nadmořské výšce 688,1 m. Teče převážně jižním směrem, přičemž protéká obcemi Veveří, Huzová, Šternberk, Lužice, Stádlo a Moravská Huzová. Sitka má 28 převážně menších přítoků, z nichž je 11 pravostranných a 17 levostranných. Do řeky Oskavy se vlévá těsně před jejím splynutím s Moravou u obce Chomoutov v nadmořské výšce 215 m.

Větší přítoky

  • levé – Veverský potok, Arnoltický potok, Březina, Sprchový potok, Grygava

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Morávka

Morávka
Mlýn v Citově
Mlýn v Citově
Základní informace
Délka toku
18,5 km
Plocha povodí
155,0 km²
Světadíl
Evropa
Hydrologické pořadí
4-10-03-1221
Zdrojnice
Ústí
Protéká
Úmoří, povodí
Souřadnice: 49°32′5″ s. š., 17°16′14″ v. d. (mapa)
Morávka také Morávka-náhon je levé rameno řeky Moravy, v Hornomoravském úvalu, na pomezí okresů Olomouc a Přerov v České republice. Jde o pozůstatek jednoho z historických řečišť Moravy, dnes drobnou klikatící se říčku, která spolu s hlavním tokem řeky vytváří v okolní krajině protáhlý ostrov, téměř 12 kilometrů dlouhý a od 0,5 do 1,5 kilometru široký. Délka jejího toku činí 18,5 km[1] a plocha povodí měří 155,0 km².[2]

Průběh toku

Od Moravy se rameno odděluje u obce Kožušany-Tážaly na jezu Tážaly. Těsně pod rozdělením zleva přitéká potok Týnečka, který je však shybkou převeden pod Morávkou přímo do Moravy. Asi o kilometr níže, poblíž mostu místní silnice Blatec - Grygov, se po levé straně Morávky dobývá štěrkopísek (těžbu provozuje společnost Štěrkovny Olomouc a.s.) a na pravém břehu stojí Blatecký mlýn, nadlouho jediná samota podél ramene, jinak odlehlého od okolních obcí; Morávku prakticky obklopuje plochá krajina, využívaná převážně zemědělsky. Neustále zaklikacený tok ve zhruba kilometrovém odstupu sleduje hlavní koryto Moravy k jihojihovýchodu. Na jeho levém břehu se prostírá velký (cca 2,5 × 2,5 km) lužní les Království, velmi cenný z přírodovědeckého hlediska a zčásti chráněný coby přírodní rezervace a evropsky významná lokalita. Poblíž Brodku u Přerova Morávku přemosťuje silnice II/150 Prostějov - Přerov a zleva ve výšce 202 m ústí potok Olešnice. Pravý břeh odtud lemuje další, menší, les a směrem k Moravě je prokopán odlehčovací kanál, zvaný Průpich. Těsně za ním se zleva vlévá potok Loučka, svedený sem shybkou pod Olešnicí (do níž by se jinak vlil nejprve). Po levé straně následuje obec Citov, jediná vesnice přímo při Morávce (v Citově tok přemosťuje silnice do Věrovan a Nenakonic). Za dalším větším lesem se pak Morávka zvolna stáčí k jihozápadu a v prostoru mezi Tovačovem a Troubkami (asi kilometr a půl nad ústím Bečvy) odevzdává svoje vody zpět do Moravy.

Významné přítoky

(L=levý, P=pravý)
  • Olešnice (L) – u Brodku u Přerova
  • Loučka (L) – před Citovem; překonává Olešnici shybkou

Reference

  • HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Morávka [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné online.
  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné online.

Loučka

Loučka
Délka toku
11,8 km
Plocha povodí
31,3 km²
Světadíl
Evropa
Hydrologické pořadí
4-10-03-1310
Pramen
Ústí
Protéká
Úmoří, povodí
Souřadnice: 49°32′22,46″ s. š., 17°22′20,1″ v. d. (mapa)
Potok Loučka je levostranný přítok Morávky v okresech Olomouc a Přerov v Olomouckém kraji. Délka toku činí 11,8 km.[1] Plocha povodí měří 31,3 km².[2]

Průběh toku

Potok pramení pod vesnicí Přestavlky a teče přes les Chlum. Leží na ni dva rybníky (Přestavlcký a Krčmaňský). Loučka protéká obcí Krčmaň a u Citova se vlévá do Morávky.

Odkazy

Reference

  • HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Loučka [online]. [cit. 2017-03-22]. Dostupné online.
  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.

Bystřice

Bystřice
Řeka Bystřice v Hlubočkách
Řeka Bystřice v Hlubočkách
Základní informace
Délka toku 53,9 km
Plocha povodí 267,6 km²
Průměrný průtok 2,0 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 4-10-03-092
Pramen
jihovýchodně od Ryžoviště
49°51′52,06″ s. š., 17°22′17,61″ v. d.
600 m n. m.
Ústí
do Moravy v Olomouci
49°35′34,19″ s. š., 17°16′6,2″ v. d.
212 m n. m.
Protéká
Česko Česká republika (Olomoucký kraj - Dětřichov nad Bystřicí, Ondrášov, Sedm Dvorů, Domašov nad Bystřicí, Hrubá Voda, Hlubočky, Mariánské Údolí, Velká Bystřice, Bystrovany, Bělidla, Hodolany)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Souřadnice: 49°51′52,06″ s. š., 17°22′17,61″ v. d. (mapa)
Bystřice (německy Feistritz) je řeka v okresech Bruntál a Olomouc v Moravskoslezském a Olomouckém kraji v České republice. Je dlouhá 53,9 km. Povodí má plochu 267,6 km².[1]

Obsah

  • 1 Název
  • 2 Průběh toku
    • 2.1 Větší přítoky
  • 3 Vodní režim
  • 4 Využití
  • 5 Odkazy
    • 5.1 Reference
    • 5.2 Externí odkazy

Název

Ve městě Olomouci je řeka Bystřice místními nazývána Bystřička, vedle této řeky je v části města Hodolany poblíž soutoku s Moravou ulice Na Bystřičce.

Průběh toku

Pramení jihovýchodně od Ryžoviště v nadmořské výšce 600 m. Teče jižním směrem až k Velké Bystřici, kde se obrací západním směrem. Je levostranným přítokem řeky Moravy, do níž se vlévá v Olomouci v nadmořské výšce 212 m. Zpočátku má řeka velký spád a kamenité koryto 6–15 m široké. V řečišti jsou často napadané stromy a řeka protéká řadou továrních objektů kde se nachází překážky jako lávky a potrubí ale i obtížné peřeje a proto je horní část vhodná jen pro kryté lodě.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok Bystřice u ústí činí 2,0 m³/s.[2]
Hlásný profil:[3]
místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Velká Bystřice 5,80 231,32 km² 1,90 m³/s 76,2 m³/s

Využití

Je využívána vodáky. Úsek Ondrášov–Hrubá Voda je sjízdný s obtížností WW III, z Hrubé Vody po ústí je řeka sjízdná s obtížností WW I.

Odkazy


Reference

  • Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.
  • Průvodní list útvaru povrchových vod Plánu oblasti povodí Moravy – Bystřice po ústí do toku Morava [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.
  • Evidenční list hlásného profilu stanice Velká Bystřice [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.

Zástudánčí

Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Zástudánčí

Datum vyhlášení 24. února 1953
Vyhlásil Ministerstvo životního prostředí
Kód ÚSOP 530
Lokalita Lobodice, Tovačov
Výška 180 - 180 m n. m.
Výměra 100,63 ha
Seznam CHÚ v okrese Přerov
Souřadnice 49°24′1,8″ s. š., 17°18′39″ v. d.
Zástudánčí
Green pog.svg
Zástudánčí
Zástudánčí je národní přírodní rezervace ev. č. 530 poblíž obce Lobodice v okrese Přerov. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Litovelské Pomoraví.
Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku Moravy, bohaté ptačí hnízdiště.

Odkazy

Související články

U strejčkova lomu

Zdroje k infoboxuPřírodní památka
U strejčkova lomu
PP U Strejčkova lomu.jpg
Datum vyhlášení 2. června 1952
Vyhlásil Krajský úřad Olomouckého kraje
Kód ÚSOP 469
Lokalita Krčmaň
Výška 220 - 220 m n. m.
Výměra 0,6625 ha
Seznam CHÚ v okrese Olomouc



Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice 49°31′24,71″ s. š., 17°19′32,4″ v. d.
U strejčkova lomu
Green pog.svg
U strejčkova lomu
U strejčkova lomu je přírodní památka ev. č. 469 poblíž obce Krčmaň v okrese Olomouc. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Důvodem ochrany je uchování rostlinného společenstva.

Obsah

  • 1 Fotogalerie
    • 1.1 Panorama
  • 2 Odkazy
    • 2.1 Související články
      • 2.1.1 Externí odkazy

Fotogalerie

Panorama

Panoramatický pohled na přírodní památku U strejčkova lomu
Panoramatický pohled na přírodní památku U strejčkova lomu

Odkazy

Související články

Externí odkazy

U bílých hlin

Zdroje k infoboxuPřírodní památka
U bílých hlin
Přírodní památka od severozápadu
Přírodní památka od severozápadu
Datum vyhlášení 19. března 1952
Vyhlásil Krajský úřad Olomouckého kraje
Kód ÚSOP 461
Lokalita Krčmaň
Výška 220 - 220 m n. m.
Výměra 0,185 ha
Seznam CHÚ v okrese Olomouc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice 49°31′30,73″ s. š., 17°19′49,01″ v. d.
U bílých hlin
Green pog.svg
U bílých hlin
U bílých hlin je přírodní památka ev. č. 461 mezi obcemi Krčmaň a Grygov v okrese Olomouc. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Důvodem ochrany je zachování květeny.

Obsah

  • 1 Turistika
  • 2 Fotogalerie
  • 3 Odkazy
    • 3.1 Související články
    • 3.2 Externí odkazy

Turistika

Za východní hranicí přírodní památky vede zelená turistická značka zelená turistická trasa Grygov - Krčmaň - Přestavlky - Velký Týnec - Holice (Olomouc).
Pro turisty se v blízkosti turistického rozcestníku nachází informační tabule.

Fotogalerie

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Střížova lípa

Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Střížova lípa
Střížova lípa ve Vrahovicích.jpg
Druh lípa velkolistá
Tilia platyphyllos Scop.
Evidenční č. 106112 (14610)
Ochrana od 15. 12. 2014
Poloha
Kraj Olomoucký
Okres Prostějov
Obec Prostějov
Katastr Vrahovice
Seznam PS v okrese Prostějov
Souřadnice
Střížova lípa (Česko)
Red pog.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Střížova lípa je památný strom, který roste ve Vrahovicích. Jedná se o lípu velkolistou, starou přibližně 100 let. Její výška je 15 m, délka obvodu 282 cm.[1]
V blízkosti Střížovy lípy bydlel Josef Stříž, starosta Vrahovic v době první republiky. Pod lípou rád sedával a kouřil fajfku.[2]

Obsah

  • 1 Odkazy
    • 1.1 Reference
    • 1.2 Literatura
    • 1.3 Související články

Odkazy

Reference

  • MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historii Vrahovic připomínají dvě stoleté památné lípy. Prostějovský deník [online]. 13. 1. 2015 [cit. 28. 4. 2016]. Dostupné online.

Literatura

  • MASAŘÍKOVÁ, Hana. Historii Vrahovic připomínají dvě stoleté památné lípy. Prostějovský deník [online]. 13. 1. 2015 [cit. 28. 4. 2016]. Dostupné online.

Související články

Památná lípa v Dolanech


Památný strom
Lípa v Dolanech
Památná lípa v Dolanech.jpg
Druh Lípa malolistá
Tilia cordata
Evidenční č. 100269 (7069)
Ochrana 1973
Poloha
Kraj Olomoucký
Okres Olomouc
Obec Dolany
Katastr Dolany u Olomouce
Souřadnice 49°38′39,42″ s. š., 17°19′4,49″ v. d.




Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památná lípa, nacházející se na jihovýchodním okraji obce Dolany v Olomouckém kraji, je mohutná lípa malolistá (Tilia cordata) se štíhlou korunou a dutým kmenem. Podle měření z roku 2009 je 22 m vysoká[pozn. 1] a obvod kmene činí 6,78 m. Její 18 m vysoká a 20 m široká jednostranná koruna sestává ze dvou hlavních větví. Stáří stromu se odhaduje na 200 let.[1]
Lípa stojí u kříže u místního hřbitova[2] nedaleko křižovatky polních cest, asi 650 metrů jihovýchodně od kostela sv. Matouše, na parcele č. 613/2, jejímž majitelem je obec Dolany. Památným stromem byla vyhlášena 12. ledna 1973[pozn. 2] na základě usnesení rady tehdejšího Okresního národního výboru v Olomouci č. 371/27.[4]

Obsah

  • 1 Stav stromu
  • 2 Požár
  • 3 Galerie
  • 4 Poznámky
  • 5 Reference

Stav stromu

Strom je vitální a jeho zdravotní stav byl roku 2009 ohodnocen jako dobrý, i když v minulosti si vyžádal zásahy. Jeho koruna dříve sestávala ze tří hlavních větví, z nichž jednu ztratil při vichřici roku 1982. Pravděpodobně po této vychřici byla dutina kmene zastřešena a koruna prošla zdravotním řezem. Roku 2008 byla nad dutinou instalována nová stříška z bonského šindele a boční otvory byly překryty pletivem.[1]

Požár

9. července 2008 začala doutnat dutina stromu. K požáru přijela jednotka Sboru dobrovolných hasičů Dolany, ovšem s ohledem na statut památkově chráněného stromu dorazily také jednotky hasičského záchranného sboru z Olomouce a Šternberka, jejichž příslušníci nejprve odstranili ochrannou stříšku nad kmenem a poté ještě, aby se dostali k ohnisku, vyřezali do kmene malý otvor, a požár uhasili.[5][6] Podle vyjádření tiskové mluvčí HZS Olomouckého kraje byl požár pravděpodobně založen úmyslně nebo vznikl nedbalostí.[5] Lípa nebyla významněji poškozena.[2]

Poznámky

  • V minulosti byla lípa ještě vyšší, roku 1996 byla změřena výška 27 m.[1]
  • S účinností od 27. ledna 1973.[3]

Reference

  • Lípa v Dolanech – odborná databáze památných stromů [online]. AOPK ČR. Dostupné online.
  • Dolany: U hřbitova hořela večer památná lípa. Olomoucký deník [online]. 2008-7-9 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
  • Lípa v Dolanech – památné stromy [online]. AOPK ČR, [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
  • KOUTNÝ, Jan, et al. Odůvodnění územního plánu Dolany, koncept. Hradec Králové : Geos Laser Star, 2010. Dostupné online. S. 81.
  • HACSIKOVÁ, Vladimíra. Požár památkově chráněné lípy [online]. Požáry.cz, 2008-7-10, [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
  • Požár lípy [online]. SDH Dolany, 2008-12-12, [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.