| Dolní Lužice Niederlausitz (de) Dolna Łužyca (dsb) Lusatia inferior (la)
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
|
mateřská země:
|
|||||||
|
vznik:
|
1076 – získal lénem část území pozdější Horní Lužice a část Dolní Lužice (Východní Marku) český kníže a posléze král Vratislav II.
|
||||||
|
zánik:
|
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.
Národností složení
V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.Literatura
- BŘEZINA, Luděk. Dolní Lužice, úřad zemského fojta a stavy na podzim středověku (1458-1490). In BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na rozcestí. K dějinám Horní a Dolní Lužice a Dolního Slezska na přelomu středověku a raného novověku (1437-1526). Praha : Casablanca, 2010. ISBN 978-80-87292-10-5. S. 87-105.