Liberecký kraj leží na samém severu
Čech. Je tvořen třemi okresy ve východní části
Severočeského kraje a
okresem Semily, který tvoří západní část
Východočeského kraje. Po Praze je druhým územně nejmenším krajem
České republiky,
jeho rozloha zabírá cca 4 % území České republiky. Liberecký kraj jako
vyšší územní samosprávný celek byl znovu vytvořen v roce
2000. Sídlem a zároveň největším městem kraje je
Liberec.
Kraj sousedí s
Královéhradeckým krajem na východě,
Středočeským krajem na jihu,
Ústeckým krajem na západě,
německou spolkovou zemí
Sasko na severozápadě a
Dolnoslezským vojvodstvím v
Polsku na severovýchodě.
- 1 Historie
- 2 Administrativní členění a statistické údaje
- 3 Řízení kraje
- 4 Hospodářství
- 4.1 Ekonomika
- 4.2 Doprava
- 4.3 Zemědělství
- 4.4 Průmysl a těžby
- 5 Fyzická geografie
- 5.1 Geomorfologie
- 5.2 Vodstvo
- 5.2.1 Vodní toky, vodopády
- 5.2.2 Vodní nádrže – přehrady a rybníky
- 5.3 Pedologie
- 5.4 Biogeografická charakteristika
- 6 Města
- 7 Turistické cíle
- 7.1 Národní kulturní památky
- 7.2 Další zajímavá místa
- 7.3 Turistická střediska
- 7.4 Výběr přírodních krás
- 8 Propagace
- 9 Odkazy
- 9.1 Reference
- 9.2 Související články
- 9.3 Externí odkazy
Historie
Poprvé
vznikl Liberecký kraj 1. ledna 1949 spolu s dalšími 19 nově vytvořenými
kraji v Československu. Vznikly krajské národní výbory. Po 11 letech
při další reformě státní správy byl v polovině roku 1960 zrušen,
nahradily jej Východočeský a hlavně Severočeský kraj.
[3]
Administrativní členění a statistické údaje
Liberecký
kraj a další kraje byly vytvořeny ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. a
zákonem o krajích (č. 129/2000 Sb.). Administrativně se kraj dělí na 4
okresy a 215 obcí (z toho 36 se
statutem města).
Území současného samosprávného Libereckého kraje se nachází na území původního
Severočeského a
Východočeského kraje.
Řízení kraje
- Podrobnější informace naleznete v článku Zastupitelstvo Libereckého kraje.
Zastupitelstvo kraje čítající 45 členů je voleným statutárním
orgánem. Od vzniku kraje se konaly čtvery volby, v letech 2000, 2004,
2008 a 2012.
[5]
Kraj má zřízen svůj
krajský úřad, v jehož čele je hejtmanem jmenovaný ředitel. Tento úředník (od roku 2010
René Havlík)
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, tj. zvoleného
zastupitelstva kraje a je nadřízeným všem zaměstnancům krajského úřadu.
Nesmí být členem politických stran a hnutí.
Součástí krajského úřadu je 17 odborů. Sídlo krajského úřadu je v ulici U Jezu 642, Liberec 2.
Historie
V prvních
krajských volbách v roce 2000 zvítězila
ODS (13 mandátů), v zastupitelstvu zasedli také zástupci
KSČM (9 mandátů),
Čtyřkoalice (8 mandátů),
ČSSD (7 mandátů),
SOS (5 mandátů) a
Nezávislých (3 mandáty). Hejtmanem se stal
Pavel Pavlík z ODS.
Ve
volbách v roce 2004 obhájila své vítězství ODS (22 mandátů) před KSČM (10 mandátů), SOS (7 mandátů) a ČSSD (6 mandátů). Hejtmanem byl zvolen
Petr Skokan z ODS.
V
krajských volbách v roce 2008
získala stejně jako ve všech ostatních krajích nejvíc zastupitelů ČSSD
(15 mandátů), za ní skončila ODS (12 mandátů), KSČM (8 mandátů),
Starostové pro Liberecký kraj (7 mandátů) a SOS (3 mandáty).
[6]
Zvolené zastupitelstvo si na svém prvním zasedání v 3. volebním
období zvolilo 9 uvolněných členů rady a zřídilo 9 výborů. Hejtmanem
kraje byl zvolen
Stanislav Eichler z ČSSD. Rada kraje ustavila tři komise.
Ve
volbách roku 2012 nečekaně zvítězili Starostové pro Liberecký kraj (13 mandátů), druhá byla KSČM (10 mandátů), třetí
politické hnutí Změna
(10 mandátů), neúspěšně volby skončily pro čtvrtou ČSSD (7 mandátů) a
pátou ODS (5 mandátů). Hejtmanem byl zvolen Martin Půta ze Starostů pro
Liberecký kraj, který vytvořil koalici se Změnou.
[7] V roce 2015 se zastupitelé Změny rozdělili, jejich část přestala koalici podporovat a novým koaličním partnerem se stala ČSSD.
Volby v roce 2016 přinesly opětovné vítězství Starostů pro Liberecký kraj, kteří počet mandátů navýšili na 18, hnutí
ANO 2011 obsadilo 9 mandátů, Změna pro Liberecký kraj, KSČM, ČSSD a ODS po 4 mandátu a koalice
SPD a
SPO 2 mandáty. Sestavena byla výrazně většinová koalice tvořená Starosty, ANO, ČSSD a ODS
[8].
Hospodářství
Ekonomika
Nezaměstnanost
v Libereckém kraji se pohybuje kolem 10 %, nejnižší je na Jablonecku,
Semilsku a ve městě Liberci, nejvyšší pak na
Frýdlantsku
a Českolipsku. Tradiční průmyslová odvětví jako je textilní (oděvní,
vlnařský a pletárenský) průmysl či těžké strojírenství (nákladní
automobily aj.) jsou na ústupu. Těžba uranové rudy v oblasti
Stráže pod Ralskem je taktéž již minulostí.
Doprava
Liberecký
kraj jako jediný kraj v České republice nemá ani jednu železniční
elektrifikovanou trať, trať na Prahu navíc absolutně nevyhovuje
současným potřebám. I to i přesto, že je většina nádraží opravena a
jezdí zde poměrně kvalitní soupravy, některé bohužel nemohou po špatné
infrastruktuře jezdit. Silniční doprava je zastoupena
rychlostní komunikací I/35 Liberec – Turnov (- Hradec Králové – Olomouc); evropskou trasou E65 ve směru (Praha -) Turnov – Harrachov –
Szczecin;
dále silnicemi první třídy I/13 Frýdlant – Liberec – Děčín – Ústí nad
Labem (- Most, Karlovy Vary); I/9 Česká Lípa – Mělník a I/14 Liberec –
Vrchlabí – Trutnov. Města Liberec a Jablonec jsou propojeny tramvají. Na
území kraje se nachází také několik menších letišť, z nichž
nejvýznamnější jsou v Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou, České Lípě –
Ladech. Zajímavostí je někdejší vojenské letiště v Hradčanech u Mimoně.
Od roku 2009 je v kraji zaveden dopravní systém
IDOL.
[9]
Zemědělství
Podstatnou složkou rostlinného zemědělství v Libereckém kraji je pěstování obilnin (
pšenice,
ječmen),
brambor,
lnu a
řepky olejné. V menší míře se zde též pěstuje
kukuřice,
řepa, ovoce a zelenina. Chován je zde především
skot, prasata a drůbež. Známé jsou i drůbežárny v Brništi a Příšovicích.
Průmysl a těžby
Stěžejními
průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, potravinářství a sklářství,
díky němuž proslulo ve světě Novoborsko a Jablonecko. Gumárenský průmysl
nalezneme v
Hrádku nad Nisou, výrobou bižuterie a mincovnou je znám zase Jablonec,
Jilemnice výrobou umělých střívek, v
Lomnici nad Popelkou se vyrábí známé
Lomnické suchary, v Semilech,
Mimoni či
Zákupech
se prosadil dřevozpracující (a nábytkářský) průmysl. V Liberci je
zastoupeno mnoho výrobních odvětví, například výroba automobilových
komponentů, polygrafický průmysl, sklárna, několik velkých stavebních
firem či pivovar. V České Lípě jsou železniční opravny a
Turnov
zase proslul svými broušenými drahokamy a optickými přístroji. Na
Frýdlantsku a Hrádecku se těží štěrkopísky a stavební písky, na
Českolipsku a Novoborsku sklářské písky; stavební kámen je dobýván na
Tlustci a Tachovském vrchu na Českolipsku, v Liberci–Ruprechticích,
u Frýdštejna a v Košťálově.
Fyzická geografie
Kotel, nejvyšší hora kraje
Geomorfologie
Územně náleží k
Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je značně členitý, dominantní jsou zejména
Lužické a
Jizerské hory na severu a
Krkonoše na severovýchodě, výrazné jsou též kužele
Ralské pahorkatiny na jihozápadě, úhlopříčně je kraj proťat
Ještědsko-kozákovským hřbetem, ve Frýdlantském výběžku se rozprostírá mírně zvlněná
Frýdlantská pahorkatina, mírně zvlněný reliéf má též
Žitavská pánev, jejíž součástí je i Liberecká kotlina; na jihovýchodě pak do kraje zasahuje severní část
Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším bodem území je hora
Kotel – 1435 m – v
Krkonoších, nejnižší bod se nachází na Českolipsku a je jím hladina
Ploučnice v Žandově.
| Systém |
Subprovincie |
Oblast |
Celek |
Nejvyšší bod |
| Hercynský |
Krkonošsko-jesenická |
Krkonošská oblast |
Lužické hory |
Luž (793 m.) |
| Žitavská pánev |
Procečský hřeben (593 m.) |
| Ještědsko-kozákovský hřbet |
Ještěd (1012 m.) |
| Frýdlantská pahorkatina |
Andělský vrch (572 m.) |
| Jizerské hory |
Smrk (1124 m.) |
| Krkonoše |
Kotel (1435 m.) |
| Krkonošské podhůří |
|
| Krušnohorská |
Krušnohorské podhůří |
České středohoří |
|
| Česká tabule |
Severočeská tabule |
Ralská pahorkatina |
Ralsko (696 m.) |
| Jičínská pahorkatina |
|
Vodstvo
Oblastí kraje prochází hlavní evropské rozvodí mezi
Baltským a
Severním mořem.
Vodní toky, vodopády
Z větších českých řek protéká Libereckým krajem pouze
Jizera, která protéká např. Semily, Železným Brodem a Turnovem. Menšími řekami jsou
Ploučnice,
Kamenice (přítok Labe) a
Kamenice (přítok Jizery). Výčet doplňují říčky, resp. velké potoky, např.
Mohelka,
Svitávka či
Panenský potok.
[10] Pramení zde též řeky
Lužická Nisa a
Smědá.
Na horních tocích potoků a řek je řada vodopádů, např.
Jedlový důl,
Mumlavský vodopád,
Štolpichy či
vodopád na Černém potoce.
V srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj
bleskové povodně, které napáchaly velké škody vč. obětí na lidských životech.
Vodní nádrže – přehrady a rybníky
Na území kraje je řada přehrad, některé s vodními elektrárnami, či sloužícími jako zásobárny pitné vody. Větší jsou
vodní nádrž Bedřichov,
vodní nádrž Fojtka,
vodní nádrž Harcov,
vodní nádrž Josefův Důl,
vodní nádrž Mlýnice,
vodní nádrž Mšeno a
vodní nádrž Souš, přehrada Jablonec nad Nisou.
Rybníky jsou hlavně na území okresu Česká Lípa. Největším je rybník známý jako
Máchovo jezero, nedaleká soustava 23
Holanských rybníků, rezervace
Břehyně - Pecopala, velké jsou
Hamerský rybník a
Novozámecký rybník.
Pedologie
Z
půdních typů převažují podzoly (Ralsko, Jizerské hory či Krkonoše),
zamokřené půdy (značná část Frýdlantska, Českolipska), hnědozemě
(Turnovsko) a kambizemě. V okolí vodních toků jsou fluvizemě.
Biogeografická charakteristika
- Související informace naleznete také v článku Seznam chráněných území Libereckého kraje.
Liberecký kraj oplývá značným přírodním bohatstvím, neboť jeho značná
část je pokryta lesy a jeho reliéf je velmi členitý. Do kraje zasahuje
několik velkoplošných území, jednak
Krkonošský národní park a také pět chráněných krajinných oblastí:
CHKO Kokořínsko,
CHKO Lužické hory,
CHKO České středohoří,
CHKO Jizerské hory a
CHKO Český ráj. Na území kraje je 8
národních přírodních rezervací (NPR), 8
národních přírodních památek (NPP), 36
přírodních reservací (PR), 68
přírodních památek (PP), 3
chráněné přírodní parky.
[11] Do roku 2006 byla v kraji vybudováno 29 naučných stezek.
[12]
Města
Liberec
je městem krajským i okresním, dalšími okresními městy (i po zrušení
okresních úřadů) jsou Česká Lípa, Jablonec a Semily. Většími městy nad
5 000 obyvatel jsou tato:
Další města a větší obce jsou uvedeny v článcích jednotlivých okresů.
Městské památkové zóny byly vyhlášeny v 15 městech kraje:
Turistické cíle
Národní kulturní památky
V kraji má status Národní kulturní památky 11 objektů: hrad
Bezděz, hrad a zámek
Grabštejn, hrad a zámek
Frýdlant, zámek
Sychrov, vysílač a hotel
Ještěd, zámek
Lemberk, zámek
Zákupy, zámek
Hrubý Rohozec,
Dlaskův statek, zřícenina
Trosky a
bazilika Minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí.
Další zajímavá místa
- Hrady vč. zřícenin: Houska, Valdštejn, Bradlec, Děvín, Hamrštejn, Sloup v Čechách, Lipý, Hřídelík, Kumburk (hrad), Návarov, hrad Raimund, Ronov, Rotštejn, Starý Berštejn, Stohánek, Štěpanice, Vítkovec (zřícenina), Vranov, Frýdštejn, Jestřebí, Ralsko, Svojkov
- Zámky vč. zřícenin: Doksy, Hrubá Skála, Jilemnice, Liberec, Nový Berštejn, zámek Sloup v Čechách, Sychrov, Zahrádky,
- Církevní památky: poutní kostel Navštívení P. Marie v Hejnicích, boží hrob u Velenic, johanitská komenda Český Dub, Krásná – Kittelův dům, Letařovice – kostel sv. Jakuba Staršího s kostnicí, Ves – půvabný venkovský kostelík, Zdislavina studánka
Turistická střediska
Bedřichov,
Hrabětice,
Josefův Důl,
Doksy,
Horní Maxov,
Hrubá Skála,
Janov nad Nisou,
Jizerka,
Líšný,
Malá Skála,
Nová Louka,
Polubný,
Příchovice,
Rejdice,
Sedmihorky,
Sloup v Čechách,
Smědava,
Staré Splavy,
Horní Mísečky,
Harrachov
Výběr přírodních krás
Bozkovské dolomitové jeskyně,
Čap,
Čertova zeď,
Frýdlantské cimbuří,
Hruboskalsko,
Ještěd,
Jizera,
Klíč,
Kotel,
Kozákov,
Luž,
Meandry Ploučnice,
Meandry Smědé,
Panská skála,
Popova skála,
Riegrova stezka,
Štolpichy,
Vlhošť,
Vranovské skály
Propagace
Celkový pohled na prezentaci Libereckého kraje i s modelem Ještědského vysílače
Rada Libereckého kraje vydává měsíčník s názvem
Liberecký kraj,
dodávaný zdarma do všech poštovních schránek v kraji. Tiskovinu
novinového vzhledu většího formátu o rozsahu 4 listů řídí ustavená
redakční rada v čele s B. Matoušovou. Měsíčník má také internetovou
verzi.
S podporou města Liberce je dále vydáván soukromou společností časopis (čtvrtletník)
Véčko
v nákladu 2 000 ks, jehož obsahem jsou články z Libereckého kraje.
Zaměřené jsou na propagaci turistiky, informace o historii, kultuře.
Odkazy
Reference
-
Rozloha území, počet
obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů
a okresů k 1. 1. 2013
[online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02].
Dostupné
online.
-
SOVADINA,
Miloslav. Správní
vývoj Českolipska.
Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN
80-238-3843-1.
Kapitola Všeobecná charakteristika správních orgánů, s. 146.
-
Počet obyvatel v
regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1.
1. 2016
[online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit.
2016-04-30]. Dostupné
online.
-
MAŠKARINEC,
Pavel. Krajské
volby 2000-2008 v Libereckém kraji
[online]. Středoevropské politické studie, Brno: Mezinárodní
politologický ústav MU, roč. 12, č. 1, s. 45-78 url =
http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=395,
[cit. 2010-09-16].
-
Volby
do krajských zastupitelstev 2008. idnes.cz
MF DNES
[online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné
online.
-
ČTK.
Hejtmanem v Libereckém kraji zůstane Půta, starostové podepsali
koaliční smlouvu s ANO, ČSSD a ODS. Aktuálně.cz
[online]. 2016-10-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné
online.
-
Půl
roku IDOLu. Idol
zpravodaj.
2010, čís. 1, s. 2.
-
PODHORSKÝ,
Marek. Liberecký
kraj.
Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN
80-7316-032-3.
Kapitola Poloha a vymezení území, s. 7.
-
MODRÝ
ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná
chráněná území Libereckého kraje.
Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004.
S. 5.
-
AUTORSKÝ
KOLEKTIV. Naučné
stezky Libereckého kraje.
Liberec : Liberecký kraj, 2006, 3.vydání. Kapitola Přehled
naučných stezek, s. 34.
Související články
Prezentace Libereckého kraje na veletrhu Regiontour 2010
Externí odkazy
