| Opava |
Řeka Opava pod Hájem ve Slezsku |
| Základní informace |
| Délka toku |
110,7 km |
| Plocha povodí |
2089,0 km² |
| Průměrný průtok |
Děhylov 17,6 m³/s |
| Světadíl |
Evropa |
| Hydrologické pořadí |
2-02-01-001 |
| Zdrojnice |
Bílá, Střední a Černá Opava
ve Vrbně pod Pradědem
50°7′32,5″ s. š., 17°22′46,7″ v. d.
529 m n. m. |
| Ústí |
do Odry
49°50′ s. š., 18°13′16,6″ v. d.
207 m n. m. |
| Protéká |
 Česká republika (Moravskoslezský kraj - Opava, Ostrava),  Polsko (Opolské vojvodství) |
| Úmoří, povodí |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Odra |
Souřadnice: 50°7′32,5″ s. š., 17°22′46,7″ v. d. (mapa)
Opava (lidově
Opavice,
Černá Opavice,
Opa,
německy Oppa,
polsky Opawa) je levostranný
přítok řeky Odry, který protéká v
okresech Bruntál,
Opava a
Ostrava-město v
Moravskoslezském kraji. Řeka vzniká
soutokem Zlaté a
Černé Opavy ve
Vrbně pod Pradědem. Zlatá Opava vzniká na území města Vrbno pod Pradědem soutokem Bílé a Střední Opavy.
Černá Opava pramení při severozápadních svazích
Orlíku a
Střední Opava pramení na severovýchodních svazích
Pradědu.
Bílá Opava pramení na jihovýchodních svazích Pradědu. Délka toku činí 110,7 km.
[1] Plocha
povodí měří 2089,0
km².
[2] Od ústí
Opavice až do
Opavy-Vávrovic tvoří státní hranici s
Polskem (
Opolské vojvodství) v délce cca 25 km. Největším přítokem je řeka
Moravice.
- 1 Průběh toku
- 1.1 Města
- 1.2 Větší přítoky
- 2 Vodní režim
- 3 Využití
- 3.1 Vodáctví
- 3.2 Vodní díla
- 4 Odkazy
- 4.1 Reference
- 4.2 Literatura
- 4.3 Externí odkazy
Průběh toku
Z
Vrbna pod Pradědem teče řeka k jihovýchodu korytem, které po povodni roku 1997 dostalo přírodě blízký ráz - je tvořeno četnými
meandry, štěrkovými terasami a ostrůvky. V
Nových Heřminovech se obrací k severovýchodu, kterýžto směr si udržuje až ke
Krnovu. Celý úsek od
Vrbna až do
Krnova má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné
peřeje. Pod
Krnovem se údolí otevírá a řeka již teče
nížinou (206,6 m n. m. ústí Opavy do
okresu Opava mezi k. ú.
Úvalno a k. ú.
Skrochovice) zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do
Odry v
Ostravě-
Svinově (nadmořská výška 205 m n. m.). Mezi
Opavou a
Ostravou řeka vytváří několik
meadrovitých úseků se štěrkovými lavicemi, vysokými hlinitými břehy s hnízdy
břehulí, vyskytuje se i
volavka šedivá a
ledňáček říční. Časté padlé stromy, slepá ramena. Mezi
Jilešovicemi a
Děhylovem byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku - jejímž důsledkem je vznik tzv.
Hlučínského jezera. Řeka se tak dnes městu
Hlučín úplně vyhýbá. Mezi
Opavou a
Kravařemi je část vody odváděna Mlýnskou strouhou, mezi
Hájem ve Slezsku a
Dolním Benešovem napájí levostranná ramena Opavy spolu s říčkou
Štěpánkou dolnobenešovské
rybníky. Ústí do Odry v Ostravě v nadmořské výšce 205 m.
[3]
Města
Největším městem na řece Opavě je
Ostrava. Od svého počátku řeka protéká městy:
Vrbno pod Pradědem,
Krnov,
Opava,
Kravaře,
Dolní Benešov,
Hlučín a
Ostrava.
Větší přítoky
- levé – Kobylí potok, Kamenný potok, Jelení potok, Krasovka, Jelení potok, Opavice, Trmantický potok ("Thirmický potok"[4], Potok Ciermięcicki), Obecní potok, Wilżyna, Pilšťský potok (Ostra), Štěpánka
- pravé – Uhlířský potok, Skrbovický potok, Popel, Oborenský potok se Smrčinským potokem, Milotický potok, Zátoráček, Guntramovický potok, Mlýnský náhon, Hájnický potok, Černý potok, Čižina, Hořina, Velká, Lipinka, Heraltický potok, Moravice, Strouha, Sedlinka, Ohrozima, Hrabyňka, Děhylovský potok.
Vodní režim
Protože odvodňuje nejvyšší polohy
Jeseníků, mívá Opava dostatek vody téměř po celý rok. Nejvyšších průtoků dosahuje koncem jara a nejnižších koncem léta. Průměrný
průtok u obce
Děhylov na 7,4
říčním kilometru činí 17,6
m³/s.
Povodně v roce 1997 na mnoha místech změnily průběh toku řeky a některé úseky byly ponechány v přírodě blízkém stavu.
Hlásné profily:[5]
| místo |
říční km |
velikost povodí |
průměrný průtok |
stoletá voda |
| Karlovice |
107,60 |
151,37 km² |
2,51 m³/s |
160 m³/s |
| Krnov |
72,60 |
370,68 km² |
4,33 m³/s |
225 m³/s |
| Opava |
37,60 |
929,69 km² |
7,59 m³/s |
388 m³/s |
| Děhylov |
7,40 |
2038,80 km² |
17,6 m³/s |
576 m³/s |
Využití
Vodáctví
Řeka patří mezi vodácky využívané toky. Úsek
Vrbno-
Krnov dosahuje
obtížnosti WWI-WWII, pod
Krnovem již jen ZWC-WWI-.
Vodní díla
V oblasti
Nových Heřminov se uvažuje o stavbě
přehradní nádrže, která by měla zmírnit průběh
povodní. O výstavbě přehrady rozhodla
vláda 21. dubna 2008. Kvůli ní má být zaplavena část
Nových Heřminov. Postižené domy mají být
vyvlastněny. V obci proto platí dlouhodobá
stavební uzávěra.
[6]
Odkazy
Reference
-
Základní
charakteristiky toku Opava a jeho povodí
[online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné
online.
-
Hydrologický
seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR
[online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné
online.
-
Petr Broulík: Doufám,
že umřu, než mi zaplaví dům, MF Dnes, 22. 4. 2008, str. A2
Literatura
- Geografický místopisný slovník světa. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
- Kilometráž českých a moravských řek. Zlín: SHOCart, 1998. ISBN 80-7224-065-X.
- ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945-2004). Praha 2004, s. 217-223
Externí odkazy
Přírodní rezervace
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Pavlovický rybník ve Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo