Obsah
Zeměpisné vymezení
Krajina v severovýchodním cípu Moravy, rozprostírající se po obou březích řeky Ostravice, dále pak v povodí řek Odry, Lubiny, Ondřejnice, Jičínky a Sedlnice. Územně se jedná o nejednolitou oblast mezi městy Ostrava, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín a Kopřivnice. Geografickým centrem Lašska jsou Hukvaldy, vesnička na úpatí hradu. Politickým středem regionu je Frýdek-Místek.Historicko-národopisné vymezení
Etymologicky nelze název Lašska blíže určit, než že je odvozen od jména severomoravského kmene Lachů, někdy označovaného též jako Moravci. Lašsko není jednolitou oblastí. Podle krajinného rázu, podle kroje, některých druhů tanců, ale především tanečního stylu, se dělí na několik podoblastí:- Valašskolašské pomezí (od Frenštátu a Trojanovic ke Kunčicím, Tiché, Kozlovicím a Hukvaldům)
- Lašsko horské (v pásmu celého beskydského pohoří)
- Lašsko nížinné (až k Ostravě)
- Moravské Lašsko – oblast etnograficky pestřejší a národnostně málo diferencovaná, je na severozápadě lemována řekou Odrou, na východě Ostravicí. Jihovýchodní hranicí je hřeben Zadních hor – od Konečné až k Trojačce u Bumbálky. Jihozápadní stranu území lemuje hřeben Radhošťských hor, přes Pindulu hřebenem Hodslavských vrchů dolů přes Hostašovice a Starojickou Lhotu k Jeseníku nad Odrou. Přirozenými kulturními centry Moravského Lašska byla města Brušperk, Frenštát, Místek, Moravská Ostrava a Příbor.
- Slezské Lašsko – region etnograficky chudší a národnostně složitější, na severozápadě pokračuje po levém břehu Odry k Pustějovu, Studénce, ke Klimkovicím, přes Porubu kolem Slezské Ostravy k Vrbicím a Heřmanicím, zaujímá okolí Bohumína, Orlové až ku Karviné. Přes Louky vede Stonavou k Albrechticím, stáčí se přes Domaslavice k Tošanovicím, hřebenem Prašivé k Malému polomu, odtamtud po slovenské hranici ke Konečné. Kulturními centry byla města Frýdek, Frýdlant a Slezská Ostrava.
(Dle Zdeny Vachové, L. P. 1993)
Kultura
Lašské nářečí
Jde o dialekt, jehož základním znakem je přízvuk na předposlední slabice a úsečnost, která značí úplný zánik délky (stryc, dobreho, prosiš, kusek). Slabiky de, te, ne vyslovují se měkce (děn, tětka, něpiš). Charakteristickým znakem je též přeměna "á" v "o" (jo místo já, vološ místo voláš apod.). Nádech tohoto dialektu je podobný polštině, hlavně svou intonací. Hlavním kladem laštiny je hudebnost, zvučnost a vzácný rytmický spád.Příklady lašského nářečí:
- Kaj idětě? – Kam jdete?
- podtinek (na podtinku) – zápraží (na zápraží)
- děvucha – děvče
- synek – kluk
- taleř – talíř
- kura – slepice
- ležka – lžička
Lidová hudba
Lašsko se vyznačuje velkým bohatstvím lidových písní. Lašská taneční píseň, charakteristická svou zádumčivostí, melodickou krásou a bohatostí tvoří podstatnou část hudebního folkloru Moravy. Lašsko je považováno za kraj nejkrásnějšího zpěvu kostelního, kraje bohatého na písňové legendy a koledy. Lašsko bylo krajem cimbalistů.Cimbálové muziky
- Gajdušek – cimbálová muzika z Hukvald [2]
- Kotci – cimbálová muzika z Frýdlantu nad Ostravicí [3]
- Ostravica – cimbálová muzika z Frýdku-Místku [4]
- Pramínky – cimbálová muzika z Kopřivnice [5][6]
- Fojt – cimbálová muzika z Brušperka [7]
- Ondřejnica – cimbálová muzika ze Staré Vsi nad Ondřejnicí
Lidové tance
Po celém území Lašska bylo zaznamenáno od druhé poloviny 19. století několik set lidových tanců a tanečních písní včetně záznamů hry lidových muzik. Charakteristickými tanci jsou:- Starodávný (jinak též "valašský" nebo "zachodzeny") – nejrozšířenější tanec Lašska polonézového (třídobého) rázu.
- Zvrtek – dynamický dvoudobý točivý tanec předčardášového typu
- Čardáš (zvaný též "kysucký čardáš") – v některých případech tančí jen ženy společně v kole jako tzv. "babsky".
- Skok (zvaný též "Ondrášův skok" nebo "hajduch") – sólový chlapecký tanec severních Beskyd s ostrým, výrazným rytmem.
- Tance figurální – tance mladšího původu, tančící se pouze na jediný taneční nápěv či píseň (čeladensky, zbujan, kalamajka, pilky, vojtek, dymak, kohut, hulan, mazur, šotyšky, šatečkovy, ruska polka, požehnany...)
Národopisné soubory
- Lašánek – dětský národopisný soubor, Hukvaldy
- TFS Beseda - taneční folklorní soubor, Metylovice [8]
- LSPT Ondřejnica – Lašský soubor písní a tanců Ondřejnica, Stará Ves nad Ondřejnicí [9]
- SLPT Hukvaldy – Soubor lidových písní a tanců Hukvaldy, Hukvaldy
- SLPT Ostravica – Soubor lidových písní a tanců Ostravica, Frýdek-Místek [4]
- DFS Ondrášek – Dětský folklorní soubor Ondrášek, Frýdek-Místek [10]
Osobnosti spjaté s kulturou Lašska
- František Lýsek – sbormistr dětských pěveckých sborů [11]
- Františka Pituchová – lidová vypravěčka, lašská básnířka [12]
- Gabriela Jílková – sólová cimbalistka [6]
- Joža Vochala – zakladatel Lašského muzea [13]
- Leoš Janáček – hudební skladatel
- Milan Konečný – radosta Lašského společenství, o.s., zakladatel Lašské univerzity libovolného věku [14]
- Óndra Łysohorský – lašský básník [15]
- Vincenc Socha – sběratel lidových písní a tanců [16]
- Věra Šejvlová – sběratelka lidových písní a tanců a zakladatelka souboru Grunik
- Věra Šimková – sběratelka lidových písní a tanců, spoluzakladatelka SPLT Ostravica
Kronika Lašska
- Urbář Těšínského knížectví L. P. 1775:
Ta místa před časem rozdělovala kolonizace z jedné strany valašská a z druhé strany lašská. Potom Lach v čísle jednotném a Lachové v čísle množném, kterýmiž to jmény jsou venkované zdejší obecně nazýváni...
- Josef Dobrovský v dopise L. P. 1788 píše:
Za Příborem jsou ještě Lechové, kteří jsou od Valachů nazýváni Laši, v jed. č. Lach.
- Leopold Hansmann, úředník Hukvaldského panství, L. P. 1842 píše:
Dle mého doptání jsem se dozvěděl, že Laši od západu až ke Starému Jičínu sahají, Závišice jsou již promíchány, tj. Němci a Laši. Od východu se táhnou až k Frýdlantu a Frýdku. Od půlnoční strany až k Moravské a Polské Ostravě, od polední k Frenštátu.
- A. V. Šembera "Základové diaktologie čsl. L. P. 1864:
Podle údajů Ondřeje Palackého, bratra dějepisce Františka Palackého, v Hoclavicích jsou ještě Laši, nikoliv Valaši...
- Vincenc Brandl "Kniha pro každého Moravana" L. P. 1892:
Laši se jmenují obyvatelé okolí Frenštátu, Štramberka, Příbora, Brušperka, Moravské Ostravy, Místku a Frýdlantu.
- Lubor Niederle "Slovanský svět" L. P. 19O9:
Na severovýchodě Moravy a ve Slezsku sedí Laši (kraj sluje Lašsko), zaujímajíce Opavsko, český pruh Těšínska, na Moravě klín země s městy: Příborem,Brušperkem, Moravskou Ostravou, Místkem a Frýdkem až po okolí Suchdolu, Nového Jičína, Štramberka a Frenštátu.
- Československá vlastivěda - 1933:
Charváti, stejně jako Laši, obývají území t.zv. Popelnicových polí.
