Přibližná geografická situace Luckého pole a Lucké provincie na moravsko-slovenském pomezí dle popisu Jiřího Mitáčka (2008)[1]
Obsah
Osídlení
O někdejší přítomnosti uherské hranice v dnešním moravském vnitrozemí svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. Uherský vliv lze pozorovat také ve Slavičíně (patrocinium kostela sv. Vojtěcha), Blatnici pod Svatým Antonínkem (uherské patrocinium sv. Ondřeje)[2] či Bánově (patrocinium kostela sv. Martina). Ještě v 16. století se oblast na pravém břehu Olšavy v obci Nezdenice nazývala Moravské Nezdenice. Mezi sobě blízkými obcemi Dolní Němčí a Slavkov dodnes existuje územní trať Lucko. Střediskem provincie mohl v některé době být s ní možná i etymologicky spojený Hluk.Význam
Začátek textu z Kosmovy kroniky české o bitvě svedené v pohraničním Luckém poli: „[…]
V roce vtělení Páně 1116. uherský lid […] přijel k říčce Olšavě, jež
dělí panství panonské [tj. uherské] a moravské a […] pokryl na poli
Lucku celý povrch zemský jako kobylky. […]“
V polovině 13. století ovládali území Lucké provincie Tvrdišovci (dřívějšími badateli mylně ztotožňovaní s pány z Horky),[3] později páni z Rýzmburka a nakonec páni z Hradce. Území mělo vlastní správce zastupující přemyslovského panovníka a zřejmě bylo vojensky organizováno.
Zánik
K upevnění českých zájmů na území Lucka došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách. Tehdy se na části území Lucka, ohraničené řekou Veličkou a hřebenem Bílých Karpat, začala správně formovat Lucká provincie jako součást Markrabství moravského. Oproti původnímu Lucku se nově součástí provincie na severu stalo území mezi Olšavou a Dřevnicí, naopak odděleně se v rámci moravského Břeclavska začalo vyvíjet území na jihu mezi Veličkou a Sudoměřickým potokem a součástí Uherského království (a později tak i Slovenska) se stalo Záhoří a Pováží.K zániku Lucké provincie došlo na počátku 14. století, kdy začalo členění na provincie ztrácet na významu ve prospěch menších celků s centry ve městech. V římskokatolické církevní správě existoval však i po zániku provincie až do poloviny 14. století tzv. děkanát lucký, ze kterého se později vyvinul dnešní děkanát uherskobrodský.
Odkazy
Reference
-
MITÁČEK, Jiří. „Campus Lucsco“ – proměny jedné otázky. In GALUŠKA, Luděk. Východní Morava v 10. až 14. století. 1. vyd. Brno : Moravské zemské muzeum : Archeologický ústav AV ČR Brno, 2008. ISBN 978-80-7028-319-6. S. 155–168.
-
VÁLEK, David. Středověká kolonizace Veselska [online]. 2010 [cit. 2012-01-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Jan.
-
PLAČEK,
Miroslav; FUTÁK, Peter; JUNEK, Marek. Veselí
nad Moravou : město na řece času.
1. vyd. Veselí nad Moravou : Město Veselí nad Moravou, 2011.
510 s. ISBN
978-80-260-0252-9.
S. 91.
Literatura
- MITÁČEK, Jiří. „Campus Lucsco“ – proměny jedné otázky. In GALUŠKA, Luděk. Východní Morava v 10. až 14. století. 1. vyd. Brno : Moravské zemské muzeum : Archeologický ústav AV ČR Brno, 2008. ISBN 978-80-7028-319-6. S. 155–168.
- Muzejní a vlastivědná společnost. Uherskohradišťsko. Redakce Vladimír Nekuda. 2. upr. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 855 s., [40] s. obr. příloh il. + 5 map. (Vlastivěda moravská; sv. 63). ISBN 8085048396.
- ZEMEK, Metoděj. Moravsko-uherská hranice v 10.–13. století. Knižnice Jižní Moravy. 1972, čís. 3.
- Bitva na Luckém poli (k 800-letému výročí). Slovácké noviny. 31. květen 1916. Dostupné online.
Externí odkazy
Slovníkové heslo Lucko ve Wikislovníku
