Vrkoč

Vrkoč
Výlov Vrkoče v roce 2011
Poloha
Světadíl	Evropa
Státy	Česká republika
Kraj	Jihomoravský kraj
Okres	Brno-venkov
Vrkoč
Souřadnice:	48°56′ s. š., 16°33′20″ v. d.
Rozměry
Rozloha	156 ha
Ostatní
Typ	rybník
Nadm. výška	173 m n. m.
Přítok vody	Mlýnský náhon Cvrčovice
Odtok vody	Mlýnský náhon Cvrčovice
Sídla	Ivaň

Vrkoč je druhý největší rybník v soustavě Pohořelických rybníků a jeden z největších v České republice. Nachází se mezi obcí Ivaň a vesnicí Nová Ves jižně od Pohořelic, na katastru Nové Vsi. Rybník byl původně vybudován v 15. století v době velkého rozmachu rybářství a v 19. století zrušen. Obnoven byl po roce 1948. Vodní plocha má rozlohu 156 ha. Leží v nadmořské výšce 173 m.

Vodní režim

Rybník je napájen je z Mlýnského náhonu Cvrčovice. Náhon odebírá vodu z řeky Jihlavy u jezu v obci Cvrčovice, protéká Pohořelicemi, Novou Vsí a vlévá se zpátky do řeky Jihlavy.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrkoč (rybník) ve Wikimedia Commons
• Vrkoč, pmo.cz
• Rybník Vrkoč, rybnikarstvi-pohorelice.cz

Vodní dílo Nové Mlýny

Pohled na nádrže z Děvína

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Obsah

• 1 Popis
• 2 Využití
• 3 Dopady výstavby
• 4 Odkazy
  • 4.1 Poznámky
  • 4.2 Reference
  • 4.3 Externí odkazy

Popis

Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

přehradní nádrž	pořadí nádrže po toku	rozloha [ha]	max. hloubka [m]
Mušovská[p 1] - horní nádrž	Nové Mlýny I	528	4,3
Věstonická - střední nádrž	Nové Mlýny II	1031 (7. nejv. v České republice)	5,3
Novomlýnská - dolní nádrž	Nové Mlýny III	1668 (4. nejv. v České republice)	7,8

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Využití

Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.

Dopady výstavby

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.
Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.^[1][2]
Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.^[zdroj?] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.^[zdroj?] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,^[zdroj?] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji^[zdroj?] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.
Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.^[zdroj?]
Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

Odkazy

Poznámky

1. Ornitologové termínem Mušov či Mušovská zdrž často označují část Nové Mlýny II, na jejímž místě stávala ves Mušov a kde se dodnes zachoval mušovský kostel.

Reference

• KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004.  ? : [s. n., 2002. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.]

• Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.
  

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní dílo Nové Mlýny ve Wikimedia Commons

Souřadnice: 48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d. (mapa)

• Mapa přehrady a okolí (odkaz do webového archívu)
• Vodní nádrž Nové Mlýny - galerie na Turistik.cz
• Zatopené osudy – Nové Mlýny, dokument ČT, možnost online přehrání

Věstonická nádrž

Věstonická nádrž
Věstonická nádrž
Poloha
Světadíl	Evropa
Státy	Česká republika
Kraj	Jihomoravský
Okresy	Brno-venkov a Břeclav
Věstonická nádrž
Souřadnice:	48°53′52″ s. š., 16°36′56″ v. d.
Rozměry
Rozloha	1033 ha
Objem	32,062 mil. m³
Povodí	11 713,41 km²
Ostatní
Typ	přehradní nádrž
Nadm. výška	167 m n. m.
Přítok vody	Dyje, Jihlava, Svratka.
Odtok vody	Dyje

Věstonická nádrž (též Vodní nádrž Nové Mlýny II nebo Střední nádrž) je přehradní nádrž na řece Dyji v okrese Břeclav na jižní Moravě. Je prostřední ze tří na sebe navazujících nádrží vodního díla Nové Mlýny, které bylo vybudováno v letech 1975–1988. Věstonická nádrž byla jako jediná ze tří nádrží ponechána přírodním procesům, další dvě nádrže slouží k rekreaci.

Obsah

• 1 Pobřeží
• 2 Ostrovy
• 3 Vodní režim
• 4 Využití
• 5 Odkazy
  • 5.1 Reference
  • 5.2 Externí odkazy

Pobřeží

Na východě ji hráz, po níž je vedena silnice II/420 v úseku Strachotín – Dolní Věstonice, odděluje od Novomlýnské nádrže. Na severovýchodě ji pak jen hráz s místní komunikací odděluje od Strachotínského rybníka. Na západě ji hráz, po níž je vedena silnice I/52 v úseku Pohořelice – Mikulov, odděluje od Mušovské nádrže.

Ostrovy

Nádrž zatopila vesnici Mušov, z níž zůstal zachován pouze kostel svatého Linharta. Ten stál na kopečku nad vesnicí, nyní se nachází uprostřed nádrže na ostrůvku.

Vodní režim

Do nádrže ústí řeky Jihlava a Svratka.

Využití

Celá Věstonická nádrž je stejnojmennou přírodní rezervací, jež byla vyhlášena v roce 1994 a má rozlohu 1016,9 ha.^[1] V roce 2005 byla nádrž vyhlášena ptačí oblastí soustavy Natura 2000, protože je významným hnízdištěm mnoha ptačích druhů.

Odkazy

Reference

1. PR Věstonická nádrž [online]. Drusop.nature.cz, [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Věstonická nádrž ve Wikimedia Commons
• Povodí Moravy – VD Nové Mlýny – střední
• VD Nové Mlýny - Střední nádrž – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Moravy

Šatava

Šatava v Hrušovanech u Brna

Šatava je moravská říčka, která pramení nedaleko Ivančic u obce Hlína a poté teče jihovýchodním směrem. Protéká katastry obcí Hlína, Prštice, Silůvky, Dolní Kounice, Mělčany, Bratčice, Sobotovice, Ledce, Hrušovany u Brna, Vojkovice, Unkovice, Žabčice, Nosislav, Přísnotice, Vranovice a poté se asi kilometr západně od Uherčic vlévá do řeky Svratky. Jako Šatava je označováno též rameno tekoucí přes Vranovice a přírodní rezervaci Plačkův les a říčka Šatava, které se vlévá do Jihlavy na katastru Ivaně.

Obsah

• 1 Průběh toku
  • 1.1 Pramen až Silůvky
  • 1.2 Silůvky až Bratčice
    • 1.2.1 Lejtna
• 2 Externí odkazy

Průběh toku

Pramen až Silůvky

Tento vodní tok má pramen u samoty Ve Špidlenách, tedy asi půl kilometru severně od obce Hlína. Blízko k prameni se připojují ještě dva levé přítoky a poté vtéká do rybníka Horního Karhánku z roku 2003. Asi 2 kilometry po toku je soustava starý Karhánek (Fialská). V této soustavě je navrchu mokřad, pod ním dva malé rybníčky a nejníže rybník s ostrůvkem. Dále Šatava teče okolo prštické hájovny, spolu s cestou podchází železnici a po půlce kilometru se stáčí k prštickému fotbalovému hřišti. Zde jsou také 2 přítoky, které zavlažují hřiště a jeden přítok, který zde má 2× jezírko a rákosovou bažinu - společně s Šatavou zde tvoří poloostrov. Dále teče Biocentrem Pod Horkou, okolo umělé nádrže, mezi zahradami, do Silůvek, kde teče vedle školy a mezi poli, přes malý jez a k čistírně odpadních vod.

Silůvky až Bratčice

Za čističkou podtéká mostek a za ním je Šatava výše než pole. Právě proto se zde protrhlo koryto a tok se v srpnu 2010 vylil. Dále teče metr vedle silnice, a to až k mělčanskému kostelu. V této obci do zdejší říčky také 4× ústí splašky. Dále teče údolím, kde je z jedné strany zase výše než pole, ale vylití zde nehrozí. To je rutinou až u silnice z Bratčic do Němčiček, kde není ani náznak koryta. Před silnicí se tok stáčí kolmo doleva a po 10 metrech kolmo doprava.

Lejtna

Pramení mezi Ořechovem, Radosticemi a Pršticemi na území zvaném Rybníky (na tomto místě je i jezírko a posed na stromě). Dále teče okolo Ořechova, podtéká krajskou silnici č. 152, pod Tikovicemi sbírá potok od čistírny odpadních vod Ořechova. Poté teče obcí okolo silnice, kde se vlévá do Šatavy.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šatava ve Wikimedia Commons
• Šatava po ústí do toku Svratka

Syrůvka

Syrůvka v Sobotovicích

Syrůvka je potok pramenící v obci Syrovice, jíž protéká jižním směrem a napájí zdejší Syrovický rybník, dále protéká sousedními Sobotovicemi, v jejichž katastru se v blízkosti osady Pohrázský mlýn vlévá poblíž Sobotovické Nivy do Šatavy. V minulosti sloužil i jako zdroj energie pro vodní mlýny v obou výše uvedených obcích. Potok je v současnosti silně znečištěný.

Svratka

Svratka
Soutok Svratky (vlevo) se Svitavou
Základní informace
Délka toku	173,9 km
Plocha povodí	7112,79 km²
Průměrný průtok	27,24 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-15-01-001
Pramen
úbočí Křivého javoru a Žákovy hory 49°38′37,51″ s. š., 15°59′57,33″ v. d. 771,93 m n. m.
Ústí
Věstonická nádrž 48°54′16″ s. š., 16°36′44″ v. d. 162,94 m n. m.
Protéká
Česká republika (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj - Tišnov, Brno)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje

Souřadnice: 49°38′37,51″ s. š., 15°59′57,33″ v. d. (mapa)

Svratka v brněnské městské části Brno-Komín

Regulované koryto Svratky u hotelu Voroněž na Starém Brně.

Svratka v Židlochovicích

Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý původní meandr na dolním toku Svratky.

Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem. Protéká postupně okresy Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina a Brno-venkov, Brno-město, opět Brno-venkov a Břeclav v Jihomoravském kraji. Je dlouhá 173,9 km, plocha povodí činí 7112,79 km².^[1] Na Vysočině mezi Cikhájí a Jimramovem tvoří řeka nebo její břehy části historické zemské hranice Čech a Moravy, i když na řadě míst se zde zemská hranice od říčního koryta drobně odchyluje.
Název Svratky pravděpodobně vychází ze staročeského slova „svorti“ – vinout se. V minulosti byla také, pod vlivem německého pojmenování, nazývána Švarcava.

Obsah

• 1 Průběh toku
  • 1.1 Významné přítoky
• 2 Vodní režim
  • 2.1 Hlásné profily
• 3 Využití
  • 3.1 Vodní díla na Svratce
  • 3.2 Významné obce a města na řece Svratce
  • 3.3 Vodáctví
• 4 V kultuře
• 5 Odkazy
  • 5.1 Reference
  • 5.2 Externí odkazy

Průběh toku

Svratka pramení na úbočí Křivého javoru a Žákovy hory ve Žďárských vrších, druhý významný pramen vzniká u hájovny Blatky (někdy značen jako Břimovka). Teče pak zhruba jihojihovýchodním směrem, skrze Hornosvrateckou vrchovinu, kde je na ní vybudována soustava přehrad Vír I a Vir II. Nad Tišnovem přijímá Loučku a u Veverské Bítýšky přetíná Boskovickou brázdu. Následuje Brněnská přehrada a kotlina města Brna. Zde Svratka mění směr na jižní a u Přízřenic přijímá svůj největší levý přítok Svitavu. Pokračuje napřímeným korytem rovinou Dyjsko-svrateckého úvalu a v Židlochovicích se do ní vlévá Litava. Těsně před deltovým vyústěním do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na Dyji se Svratka stéká s Jihlavou, která je technicky vzato jejím největším přítokem, ale často se bere za rovnocenný přítok Dyje.^[2]

Významné přítoky

přítok	strana	říční km	délka (km)	povodí (km²)	průtok (m³/s)
Fryšávka	zprava	133,0	22,0	66,8	0,68
Bystřice	zprava	113,5	24,7	62,0	0,33
Hodonínka	zleva	102,7	24,0	67,9	0,29
Nedvědička	zprava	95,5	28,5	84,3	0,35
Loučka	zprava	78,9	60,0	389,7	2,12
Besének	zleva	78,9	20,0	51,0	0,43
Lubě	zleva	73,8	22,0	65,0	0,17
Bílý potok	zprava	67,0	33,9	113,7	0,29
Svitava	zleva	40,7	98,4	1149,4	5,22
Bobrava	zprava	36,8	35,2	187,2	0,43
Litava	zleva	29,0	58,3	789,8	1,53
Jihlava	zprava	0,0	184,5	3117,0	12,00

Vodní režim

Průměrný průtok v ústí (spolu s Jihlavou) činí 27,24 m³/s.

Hlásné profily

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok	stoletá voda
Borovnice	141,20	127,95 km²	1,53 m³/s	90 m³/s
Dalečín	125,70	367,06 km²	3,34 m³/s	145 m³/s
pod VD Vír II.	109,60	486,86 km²	3,92 m³/s	105 m³/s
Veverská Bítýška	66,70	1480,55 km²	7,96 m³/s	280 m³/s
Brno - Poříčí	46,80	1637,20 km²	7,68 m³/s	281 m³/s
Židlochovice	28,40	3940,16 km²	15,4 m³/s	400 m³/s

Využití

Vodní díla na Svratce

Tok Svratky je na třech místech uměle přehrazen:

• vodní nádrž Vír I, říční km 114,9
• vodní nádrž Vír II, říční km 111,6
• vodní nádrž Brno, říční km 56,2

Významné obce a města na řece Svratce

• Svratka
• Jimramov
• Štěpánov nad Svratkou
• Nedvědice
• Tišnov
• Veverská Bítýška
• Brno
• Modřice
• Rajhrad
• Židlochovice

Vodáctví

Jedná se o řeku vodácky využitelnou. Vodácky využívaný je úsek řeky mezi vodní nádrží Vír II. a Doubravníkem, pod kterým pak řeka protéká pěkným údolím se skalami. Za vyššího stavu vody je možné řeku sjet už z Milov, kde je řeka rychle tekoucí a úzká. Mezi vodními nádržemi Vír I. a II. je vybudován krátký slalomový kanál, sjízdný pouze při chodu vodní elektrárny.

V kultuře

Básník a spisovatel Vítězslav Nezval napsal báseň „Na břehu řeky Svratky“, která vyšla v jedné z jeho posledních sbírek Chrpy a města.

Odkazy

Reference

• Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-24]. Dostupné online.

• Významné řeky - Povodí Moravy
  

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svratka ve Wikimedia Commons
• Svratka na OpenStreetMap

• Průtoky a stavy řek
• Vodácký průvodce řeky Svratky
• ČHMÚ Brno - Hlásné profily povodňové služby
• VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR

Svitava

Svitava
Svitava mezi Bílovicemi a Brnem
Základní informace
Délka toku	98,39 km
Plocha povodí	1149,43 km²
Průměrný průtok	Bílovice nad Svitavou 5,22 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-15-02-001
Pramen
severozápadně od Svitav u Javorníku 49°47′19″ s. š., 16°26′10″ v. d. 471,93 m n. m.
Ústí
do Svratky 49°8′32″ s. š., 16°37′42″ v. d. 191,29 m n. m.
Protéká
Česká republika (Pardubický kraj, Jihomoravský kraj - Brno)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka

Souřadnice: 49°47′19″ s. š., 16°26′10″ v. d. (mapa)
Svitava je řeka na Moravě. Protéká postupně okresy Svitavy v Pardubickém kraji a Blansko, Brno-město a Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Je dlouhá 97 km. Plocha povodí měří 1150 km².

Obsah

• 1 Průběh toku
  • 1.1 Větší přítoky
• 2 Vodní režim
• 3 Využití
  • 3.1 Významné obce a města na řece Svitavě
  • 3.2 Vodáctví
  • 3.3 Historie papíren
• 4 Reference
• 5 Související články
• 6 Externí odkazy

Průběh toku

Pramení severozápadně od Svitav u obce Javorník, teče převážně k jihu, mezi Blanskem a Brnem proráží hlubokým úzkým údolím okraj Moravského krasu, ústí v Brně zleva do Svratky. Na řece leží Svitavy, Letovice, Blansko, Adamov a Brno. V červenci 1997 se v povodí Svitavy vyskytly mimořádné povodně, v které se v menším rozsahu opakovaly i na jaře 2006.
Řeka Svitava v minulosti protékala Boskovickou brázdou a Malou Hanou k jihu, ve třetihorách horotvorné procesy změnily průběh toku řeky současným směrem.^[1]

Větší přítoky

• Křetínka, zprava, ř. km 66,4
• Bělá, zleva, ř. km 49,5
• Punkva, zleva, ř. km 32,9

Vodní režim

Hlásné profily:

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok	stoletá voda
Hradec nad Svitavou	89,00	N ~	0,08 m³/s[2]	N ~
Rozhraní	69,60	226,57 km²	1,26 m³/s	54 m³/s
Letovice	59,40	419,00 km²	2,26 m³/s	95 m³/s
Bílovice nad Svitavou	15,50	1120,33 km²	5,22 m³/s	179 m³/s

Využití

Významné obce a města na řece Svitavě

S výjimkou úseku mezi Blanskem a Brnem a také úseku nad Březovou nad Svitavou (kde se nachází významné prameniště odkud je dodávána pitná voda pro Brno a okolí) je celé údolí Svitavy velmi hustě osídleno. Na jejím toku leží města a městyse Svitavy, Hradec nad Svitavou, Březová nad Svitavou, Letovice, Svitávka, Skalice nad Svitavou, Blansko, Adamov, Bílovice nad Svitavou, Brno.

Vodáctví

Jedná se o řeku vodácky využitelnou a sice za vyššího stavu vody prakticky po celém toku. Nejhezčí úsek je v hlubokém údolí mezi Blanskem a Adamovem. Na řece je velké množství špatně přenositelných jezů, řeka je zde místy zarostlá a meandruje v úzkém korytě.

Historie papíren

Nejstarší papírny na řece Svitavě v okrese Svitavy, byly budovány v polovině 17.století v Dlouhé, Březové nad Svitavou, Brněnci a Rozhrání. Podrobný vývoj zachycuje článek Miroslava Kučery, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4).

Reference

• Gloser Jaroslav, Svitavsko, Hradec Králové, Kruh 1980

• http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index.htm Stav průtoku ze dne 6.3.2016 z 9:20. Na základě dat z LG Hradec nad Svitavou. Předchozí data pro průměrný průtok a stoletou vodu v daném hlásném profilu neuvedena.
  

Související články

• Studený potok (přítok Svitavy)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svitava ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Svitava ve Wikislovníku
• Bílovice nad Svitavou - aktuální vodní stav
• Vodácký průvodce řeky Svitavy
• ČHMÚ Brno - Hlásné profily povodňové služby
• VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR
• Řeka Svitava - 1.-2.5.2009 ...aneb od pramene k soutoku I. ... Putování podél řeky Svitavy

Starý rybník

Starý rybník
Starý rybník u Pohořelic
Poloha
Světadíl	Evropa
Státy	Česká republika
Kraj	Jihomoravský kraj
Okres	Brno-venkov
Starý rybník
Souřadnice:	48°57′26″ s. š., 16°33′1″ v. d.
Rozměry
Rozloha	130 ha
Ostatní
Typ	rybník
Nadm. výška	176 m n. m.
Přítok vody	Mlýnský náhon Cvrčovice
Sídla	Velký Dvůr

Starý rybník je třetí největší rybník v soustavě Pohořelických rybníků. Nachází se mezi osadou Velký Dvůr a obcí Přibice jižně od Pohořelic. Rybník byl vybudován kolem roku 1520 v době velkého rozmachu rybářství.^[1] Vodní plocha má rozlohu 130 ha, zásobní objem činí 1,7 milionů m³. Leží v nadmořské výšce 176 m.
Je napájen z Mlýnského náhonu Cvrčovice.

Reference

1. Historie [online]. Rybnikarstvi-pohorelice.cz, [cit. 2013-02-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

• Starý rybník, pmo.cz