Rozkvetlé louky v přírodní rezervaci
Mokřiny u Vomáčků představující poslední zbytek zachovalých Zbudovských Blat
Zbudovská Blata jsou krajinou převážně v nivě
Soudného potoka, mezi
Netolicemi a
Hlubokou nad Vltavou. Šlo o podmáčenou půdu, která se využívala převážně jako pastviny. Z
etnografického hlediska jsou jihozápadní částí etnografického subregionu
Blatsko.
Vymezení
Do Zbudovských Blat se počítají vesnice
Plástovice,
Zbudov,
Hlavatce,
Sedlec,
Česká Lhota (dříve Prášivá Lhota),
Novosedly,
Pašice,
Pištín a
Mydlovary. Mydlovary jsou ale dnes od Blat odděleny
železniční tratí. V širším smyslu do Blat patří i okolní vesnice, např.
Vlhlavy,
Malé Chrášťany,
Češnovice a město
Zliv.
Historie
Za vlády krále
Vladislava
získali poddaní sedláci Zbudovských Blat za to, že obdělávali nepříliš
úrodnou, kyselou a podmáčenou půdu, zvláštní práva. Od té doby se území o
rozloze 434
jiter 1310 čtverečních sáhů (přibližně 245 hektarů), říkalo též
Vladislavská blata.
Mezi udělené svobody patřila správa sirotčích peněz. V 2. polovině 16.
století vedl svazek devíti blatských vesnic spor s tehdejším majitelem
hlubockého panství Adamem z Hradce
o užívání blat. Podstatou sporu byly sirotčí peníze - Adam sedláky a ti
zase jeho obviňovali ze zpronevěry. Po marných protestech i u císaře
Rudolfa II. vyvrcholil spor v dubnu
1581 otevřenou
rebelií, která byla ukončena několika
popravami. Jedním z popravených byl i zbudovský rychtář
Jakub Kubata. V
19. století vznikla na základě těchto historických skutečností poněkud zkreslená
pověst o Kubatovi, ve které je zbudovský rychtář líčen jako lidový hrdina -
„Kubata dal hlavu za Blata“. V roce
1904 byl odhalen Kubatův pomník a zbudovský rodák Jan Dvořák, kněz
řádu křižovnického, složil k této příležitosti "selskou dumku jihočeskou", která se stala oblíbenou písničkou.
Architektura
Z hlediska architektury jsou Blata velice významná, tvoří centrum tzv.
selského baroka a ovlivnily spoustu vesnic v širokém okolí, i poměrně vzdálené
Holašovice. Nejvýznamnějšími vesnicemi selského baroka jsou
vesnická památková rezervace Plástovice a
vesnická památková zóna Zbudov.
Zbudovská Blata v literatuře a ve filmu
O Blatech napsal svůj román Mlhy na Blatech spisovatel
Karel Klostermann, který počátkem 20. století několikrát pobýval ve Zlivi. Román byl v roce
1943 režisérem
Františkem Čápem zfilmován.
