Chvojnická pahorkatina je
geomorfologický celek na západním
Slovensku v
Záhoří, s malým přesahem na
Moravu. Jde o součást podsoustavy
Panonská pánev, provincie
Západopanonská pánev, subprovincie
Vídeňská pánev a oblasti
Záhorská nížina.
- 1 Poloha a členění
- 2 Členění na geomorfologické podcelky
- 3 Geologické poměry
- 4 Reliéf
- 5 Klima
- 6 Vodstvo
- 7 Flóra
- 8 Fauna
- 9 Ochrana přírody
- 10 Obce
- 11 Literatura
Poloha a členění
Pohled na Senickou pahorkatinu
Na jihu a západě hraničí s
Borskou nížinou, na severozápadě s
Dolnomoravským úvalem, na severovýchodě s
Bílými Karpatami a na východě s
Myjavskou pahorkatinou. Na severu probíhá česko-slovenská
státní hranice.
Členění na geomorfologické podcelky
Nejvyšším vrchem je
Zámčisko (434,1 m n. m.) ve stejnojmenném
podcelku.
Geologické poměry
Z geologického hlediska je oblast Chvojnické pahorkatiny přiřazována k
neogénním sedimentačním pánvím
Vnitřních Západních Karpat. Jihozápadní část je tvořena málo zpevněnými až sypkými mořskými neogenními
sedimenty, hlavně jíly, slíny, silty, písky,
pískovci a
štěrky období vrchního
miocénu až
pliocénu.
Jihovýchodní a centrální část tvoří jílovce, siltovce, písky, pískovce,
štěrky, slepence, ojediněle vápence spodního miocénu. Západní a zčásti i
centrální část je tvořena jíly, jílovci, siltovci, písky, pískovci a
slepenci období středního
miocénu. V této části se přidávají
vápence,
uhelné sloje a
ryolitové tufy. Nejsevernější část je tvořena
flyšovými vrstvami pískovců,
slepenců a jílovců období
paleogénu až spodního
eocénu.
Nejsevernější část zároveň přináleží k magurskému flyši vnějšího
flyšového pásma. Středem území prochází několik zlomových linií, přičemž
nejvýznamnější probíhá ve směru západ - východ.
Reliéf
Povrch není příliš členitý, od poslední
doby ledové (würm) je modelován západními
větry, které zde navály mohutné příkrovy
spraší a sprašových hlín. Vyskytují se zde také
písečné přesypy, přičemž písky jsou nevápnité, nezadržují vodu a těžce se v nich vytváří
humus. Řekami modelovaný reliéf se vyskytuje v centrální části, hlavně v podcelku
Zámčisko.
Klima
Chvojnická
pahorkatina patří do teplé oblasti (A), mírně vlhké podoblasti a do
okrsku s mírnou zimou (A5). Pouze nejvýše položené oblasti (
Zámčisko)
patří do mírně teplé oblasti (B), mírně vlhké podoblasti a
pahorkatinového okrsku s mírnou zimou (B3). Průměrné teploty vzduchu
v červenci zde dosahují 18-19 °C, v nejzápadnější části 19-20 °C a
v nejvyšších polohách jen 17 °C. Průměrné teploty vzduchu v lednu
dosahují -2, -3 °C, v nejzápadnější části do -2 °C a v nejvyšších
polohách -3, -4 °C. Průměrný roční srážkový úhrn představuje 600 - 700
mm, v oblasti
Skalice 550 - 600 mm. V letním období převládají západní až severozápadní větry, v zimním období jihovýchodní.
Vodstvo
Celá oblast patří do povodí řeky
Moravy. Území odvodňují její přítoky:
Myjava s
Teplicou,
Chvojnica a
Unínský potok. Umělé vodní plochy zahrnují vodní nádrže
Petrova Ves,
Radošovce,
Skalický rybník,
Budkovianské rybníky, vodní nádrž
Kunov,
Koválov a jiné menší.
Střídání propustných a nepropustných vrstev neogenních
sedimentů vytváří dobré podmínky pro vytváření zásob
podzemních vod. Vydatnost
artézských studní dosahuje 4 - 6 l/s. Z pramenů je významný pramen u
Štefanova. Významné
zdroje podzemních vod se nacházejí i v oblasti
vátých písků.
Minerální vody vyvěrají v okolí
Koválova a
Smrdáků. Jde o
sirovodíkové slané alkalické
jódové minerální vody s mineralizací 2 633 mg/kg, s teplotou 12,5 °C a s enormně vysokým obsahem aktivní
síry (nejsilnější sirovodíkové
prameny v Evropě).
Flóra
Chvojnická pahorkatina patří do obvodu panonské flóry (
Pannonicum), podobvodu eupanonské xerotermní flóry (
Eupannonicum) a celku
Záhorská nížina. Váté písky představují vhodný
substrát pro porosty borových lesů, jižně a západně od
Senice a v oblasti mezi
Smolinským a
Gbely.
Zámčisko je porostlé
dubovými lesy, dubové lesy sem zasahují i z
Bílých Karpat a vyskytují se také v blízkosti
Gbelů a
Štefanova. Z bylin se zde vyskytují zejména trávy.
Největší plochy
vinohradů se nachází v oblasti mezi
Skalicou,
Mokrým Hájem,
Prietržkou a
Vrádištěm a na okrajových svazích
Zámčiska. Vinohrady spadají pod
Malokarpatskou vinohradnickou oblast.
Fauna
Oblast je součástí zóny
stepí, provincie
Panónská pánev,
Západopanónské subprovincie a Dyjsko-moravského obvodu. Vyskytuje sa tu množství teplomilných druhů, zejména
hmyzu: kobylky, kudlanky, cikády, chrousti a další. Z velkých savců
prase divoké,
srnec obecný a
daněk skvrnitý.
Ochrana přírody
Do geomorfologického celku zasahuje výběžek
CHKO Bílé Karpaty na severu. Nachází se zde 5 chráněných území.
Chvojnica (přírodní památka) byla vyhlášená v roce 1991 na ploše 31,65 ha. Je zde chráněna říčka
Chvojnica jako nejzachovalejší vodní tok západní části
CHKO Bílé Karpaty a přilehlého území. Nacházejí se zde
biotopy teplomilné pahorkatinné vodní fauny a hodnotné břehové porosty, jako krajinotvorný a ekostabilizační prvek.
Chropovská strž
byla vyhlášena v roce 1993 na výměře 47,66 ha. Území představuje ukázku
vývoje podhorských oblastí od třetihor až po současnost. Zahrnuje tři
opuštěné lomy, ve kterých se nacházejí naleziště zkameněných pozůstatků
živočichů z poslední mořské transgrese.
Veterník byla vyhlášena v roce 1983 na ploše 18,5 ha. Předmětem ochrany jsou zde
lesostepní společenstva s
borovicí
černou na svazích, které tvoří hrubozrnné vápnité písky, pískovce a
slepence. Jde o místa výskytu vícerých chráněných a vzácných druhů
rostlin a hnízdištěm chráněných druhů ptáků. Chráněný areál Budkovianské
rybníky byl vyhlášen v roce 1994 na ploše 14,07 ha. Území je tvořeno
skupinou menších
rybníků, představuje
refugium
výskytu vícerých chráněných a ohrožených druhů vodních a mokřadních
živočichů. Chráněný areál Vodní nádrž Petrova Ves byl vyhlášen v roce
1996 na ploše 34,80 ha. Patří mezi významné slovenské ornitologické
lokality s výskytem vícerých chráněných, vzácných a ohrožených
hnízdících i migrujících druhů ptactva.
Obce
Na území geomorfologického celku leží
intravilán 25 obcí a 1 města. Částečně sem zasahují další 3 města a 1 obec. Všechny obce a města spadají pod okresy
Senica a
Skalica. Jde o tyto obce:
a okrajově také:
Literatura
- Čeman, Róbert, Slovenská republika, zemepisný atlas, Bratislava: MAPA Slovakia, 2003.
- Michaeli, Eva, Regionálna geografia Slovenskej republiky, vysokoškolské skriptum, I. časť, Prešov, 1999.
- Turistická mapa č. 149: Chvojnická pahorkatina - Skalica, Harmanec: VKÚ Harmanec, 1997
