Zobrazují se příspěvky se štítkemZáhorská nížina. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZáhorská nížina. Zobrazit všechny příspěvky

Zámčisko

Pohled na Zámčisko
Zámčisko, les
Zámčisko je jeden ze čtyř podcelků geomorfologického celku Chvojnická pahorkatina, nacházející se v jeho centrální části.
Na jihozápadě naväzuje na Unínskou pahorkatinu, na jihovýchodě na Senickou pahorkatinu. Nejvyšším bodem podcelku a zároveň celé Chvojnické pahorkatiny je stejnojmenný vrch Zámčisko (434,1 m n. m.).
Centrální část tohoto území je porostlá dubovými lesy, které zde tvoří souvislý porost. Stráně orientované na jih u obcí Smrdáky, Koválov, Unín, Radimov a Radošovce jsou porostlé vinicemi, které spadají do Skalického vinohradnického regionu Malokarpatské vinohradnické oblasti.
Území je odvodňováno říčkou Chvojnica s přítokem Pavlovský jarok, dále Unínským potokem a přítoky řeky Myjavy. Reliéf Zámčiska je modelován zejména fluviální činností vodních toků.
Na okraji podcelku se nalézají obce:

Chvojnická pahorkatina

Chvojnická pahorkatina
Unínská pahorkatina
Unínská pahorkatina

Nejvyšší bod Zámčisko (434 m n. m.)

Nadřazená jednotka Záhorská nížina
Sousední
jednotky
Borská nížina, Dolnomoravský úval, Bílé Karpaty, Myjavská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Skalický hájik, Unínska pahorkatina, Zámčisko, Senická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Česko Česká republika
Horniny sedimenty
Povodí Myjava, Morava
Chvojnická pahorkatina je geomorfologický celek na západním SlovenskuZáhoří, s malým přesahem na Moravu. Jde o součást podsoustavy Panonská pánev, provincie Západopanonská pánev, subprovincie Vídeňská pánev a oblasti Záhorská nížina.

Obsah

  • 1 Poloha a členění
  • 2 Členění na geomorfologické podcelky
  • 3 Geologické poměry
  • 4 Reliéf
  • 5 Klima
  • 6 Vodstvo
  • 7 Flóra
  • 8 Fauna
  • 9 Ochrana přírody
  • 10 Obce
  • 11 Literatura

Poloha a členění

Pohled na Senickou pahorkatinu
Na jihu a západě hraničí s Borskou nížinou, na severozápadě s Dolnomoravským úvalem, na severovýchodě s Bílými Karpatami a na východě s Myjavskou pahorkatinou. Na severu probíhá česko-slovenská státní hranice.

Členění na geomorfologické podcelky

Nejvyšším vrchem je Zámčisko (434,1 m n. m.) ve stejnojmenném podcelku.

Geologické poměry

Z geologického hlediska je oblast Chvojnické pahorkatiny přiřazována k neogénním sedimentačním pánvím Vnitřních Západních Karpat. Jihozápadní část je tvořena málo zpevněnými až sypkými mořskými neogenními sedimenty, hlavně jíly, slíny, silty, písky, pískovci a štěrky období vrchního miocénupliocénu. Jihovýchodní a centrální část tvoří jílovce, siltovce, písky, pískovce, štěrky, slepence, ojediněle vápence spodního miocénu. Západní a zčásti i centrální část je tvořena jíly, jílovci, siltovci, písky, pískovci a slepenci období středního miocénu. V této části se přidávají vápence, uhelné sloje a ryolitové tufy. Nejsevernější část je tvořena flyšovými vrstvami pískovců, slepenců a jílovců období paleogénu až spodního eocénu. Nejsevernější část zároveň přináleží k magurskému flyši vnějšího flyšového pásma. Středem území prochází několik zlomových linií, přičemž nejvýznamnější probíhá ve směru západ - východ.

Reliéf

Pohled na Zámčisko
Povrch není příliš členitý, od poslední doby ledové (würm) je modelován západními větry, které zde navály mohutné příkrovy spraší a sprašových hlín. Vyskytují se zde také písečné přesypy, přičemž písky jsou nevápnité, nezadržují vodu a těžce se v nich vytváří humus. Řekami modelovaný reliéf se vyskytuje v centrální části, hlavně v podcelku Zámčisko.

Klima

Chvojnická pahorkatina patří do teplé oblasti (A), mírně vlhké podoblasti a do okrsku s mírnou zimou (A5). Pouze nejvýše položené oblasti (Zámčisko) patří do mírně teplé oblasti (B), mírně vlhké podoblasti a pahorkatinového okrsku s mírnou zimou (B3). Průměrné teploty vzduchu v červenci zde dosahují 18-19 °C, v nejzápadnější části 19-20 °C a v nejvyšších polohách jen 17 °C. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují -2, -3 °C, v nejzápadnější části do -2 °C a v nejvyšších polohách -3, -4 °C. Průměrný roční srážkový úhrn představuje 600 - 700 mm, v oblasti Skalice 550 - 600 mm. V letním období převládají západní až severozápadní větry, v zimním období jihovýchodní.

Vodstvo

Celá oblast patří do povodí řeky Moravy. Území odvodňují její přítoky: MyjavaTeplicou, Chvojnica a Unínský potok. Umělé vodní plochy zahrnují vodní nádrže Petrova Ves, Radošovce, Skalický rybník, Budkovianské rybníky, vodní nádrž Kunov, Koválov a jiné menší.
Střídání propustných a nepropustných vrstev neogenních sedimentů vytváří dobré podmínky pro vytváření zásob podzemních vod. Vydatnost artézských studní dosahuje 4 - 6 l/s. Z pramenů je významný pramen u Štefanova. Významné zdroje podzemních vod se nacházejí i v oblasti vátých písků.
Minerální vody vyvěrají v okolí Koválova a Smrdáků. Jde o sirovodíkové slané alkalické jódové minerální vody s mineralizací 2 633 mg/kg, s teplotou 12,5 °C a s enormně vysokým obsahem aktivní síry (nejsilnější sirovodíkové prameny v Evropě).

Flóra

Ožanka
Chvojnická pahorkatina patří do obvodu panonské flóry (Pannonicum), podobvodu eupanonské xerotermní flóry (Eupannonicum) a celku Záhorská nížina. Váté písky představují vhodný substrát pro porosty borových lesů, jižně a západně od Senice a v oblasti mezi Smolinským a Gbely. Zámčisko je porostlé dubovými lesy, dubové lesy sem zasahují i z Bílých Karpat a vyskytují se také v blízkosti Gbelů a Štefanova. Z bylin se zde vyskytují zejména trávy.
Největší plochy vinohradů se nachází v oblasti mezi Skalicou, Mokrým Hájem, Prietržkou a Vrádištěm a na okrajových svazích Zámčiska. Vinohrady spadají pod Malokarpatskou vinohradnickou oblast.

Fauna

Hranostaj
Oblast je součástí zóny stepí, provincie Panónská pánev, Západopanónské subprovincie a Dyjsko-moravského obvodu. Vyskytuje sa tu množství teplomilných druhů, zejména hmyzu: kobylky, kudlanky, cikády, chrousti a další. Z velkých savců prase divoké, srnec obecný a daněk skvrnitý.

Ochrana přírody

Do geomorfologického celku zasahuje výběžek CHKO Bílé Karpaty na severu. Nachází se zde 5 chráněných území. Chvojnica (přírodní památka) byla vyhlášená v roce 1991 na ploše 31,65 ha. Je zde chráněna říčka Chvojnica jako nejzachovalejší vodní tok západní části CHKO Bílé Karpaty a přilehlého území. Nacházejí se zde biotopy teplomilné pahorkatinné vodní fauny a hodnotné břehové porosty, jako krajinotvorný a ekostabilizační prvek. Chropovská strž byla vyhlášena v roce 1993 na výměře 47,66 ha. Území představuje ukázku vývoje podhorských oblastí od třetihor až po současnost. Zahrnuje tři opuštěné lomy, ve kterých se nacházejí naleziště zkameněných pozůstatků živočichů z poslední mořské transgrese. Veterník byla vyhlášena v roce 1983 na ploše 18,5 ha. Předmětem ochrany jsou zde lesostepní společenstva s borovicí černou na svazích, které tvoří hrubozrnné vápnité písky, pískovce a slepence. Jde o místa výskytu vícerých chráněných a vzácných druhů rostlin a hnízdištěm chráněných druhů ptáků. Chráněný areál Budkovianské rybníky byl vyhlášen v roce 1994 na ploše 14,07 ha. Území je tvořeno skupinou menších rybníků, představuje refugium výskytu vícerých chráněných a ohrožených druhů vodních a mokřadních živočichů. Chráněný areál Vodní nádrž Petrova Ves byl vyhlášen v roce 1996 na ploše 34,80 ha. Patří mezi významné slovenské ornitologické lokality s výskytem vícerých chráněných, vzácných a ohrožených hnízdících i migrujících druhů ptactva.

Obce

Na území geomorfologického celku leží intravilán 25 obcí a 1 města. Částečně sem zasahují další 3 města a 1 obec. Všechny obce a města spadají pod okresy Senica a Skalica. Jde o tyto obce:
a okrajově také:

Literatura

  • Čeman, Róbert, Slovenská republika, zemepisný atlas, Bratislava: MAPA Slovakia, 2003.
  • Michaeli, Eva, Regionálna geografia Slovenskej republiky, vysokoškolské skriptum, I. časť, Prešov, 1999.
  • Turistická mapa č. 149: Chvojnická pahorkatina - Skalica, Harmanec: VKÚ Harmanec, 1997

Borská nížina


Pohled na Borskou nížinu z Plaveckého hradu

Typický borový les u Studienky
Borská nížina je geomorfologický celek na západním Slovensku v Záhorské nížině, plošně jde o největší území vátých písků s rovinatým až pahorkatinným reliéfem s převahou borových lesů. Na jihu a východě hraničí s Malými Karpatami, na severovýchodě s Myjavskou pahorkatinou a na severue s Chvojnickou pahorkatinou a Dolnomoravským úvalem. Na západě je oddělen řekou Morava od nížin Vídeňské kotliny v Rakousku.
Nejvyšším bodem Borské nížiny je kopec (297 m) u obce Borský Mikuláš.
48°36′17″ s. š., 17°14′17″ v. d.

Nížiny v České republice - Záhorská nížina

Záhorská nížina
Záhorská nížina, v popředí Borská nížina, v pozadí Chvojnická pahorkatina
Záhorská nížina, v popředí Borská nížina, v pozadí Chvojnická pahorkatina

Nejvyšší bod Zámčisko (434 m n. m.)

Nadřazená jednotka Vídeňská pánev
Sousední
jednotky
Moravské pole, Jihomoravská pánev, Slovensko-moravské Karpaty, Fatransko-tatranská oblasť
Podřazené
jednotky
Borská nížina, Chvojnická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Česko Česká republika
Povodí Morava
Záhorská nížina je nížina ve slovenském Záhoří, jde o podoblast Vídeňské kotliny na jihozápadě Slovenska. Dělí se na Borskou nížinu a Chvojnickou pahorkatinu. Severní cíp Chvojnické pahorkatiny zasahuje u Sudoměřic na české území.
Vyplňuje většinu oblasti mezi pásem Malých Karpat a řekou Moravou. Na severu sousedí s pohořím Bílé Karpaty, na východě s pásmem Malých Karpat, na jihozápadě je řekou Moravou oddělena od rakouských nížin (Moravské pole) a na severozápadě sousedí s Dolnomoravským úvalem.

Charakteristika

Záhorská nížina má velmi pestrý reliéf. Západní a jižní část je převážně rovinatá, směrem na sever a na východ se její vzhled přibližuje pahorkatině. K nejvyšším vrcholům patří Zámčisko (434 m), Veterník (316 m) a Barbajky (305 m).
Část tohoto regionu zabírají zemědělské plochy, které se střídají s rozsáhlými borovými lesy, vátými písky a vodními plochami. K nejdůležitějším řekám oblasti patří Myjava, Chvojnica, Rudava a další.
Záhorská nížina patří mezi oblasti s velmi teplým podnebím. Teplota v zimních měsících dosahuje -1 až -3 °C, v letních měsících se průměrné teploty pohybují okolo 19 až 20 °C. Počet dní se sněhovou pokrývkou činí cca 50, počet letních dní bývá cca 60 – 70 dní v době letní sezóny.

Chráněná území

Záhorská nížina je oblast s velmi početným zastoupením chráněných a vzácných druhů fauny i flóry. V roce 1988 bylo vybráno území s rozlohou 275 km² a bylo vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Záhorie. Kromě této chráněné krajinné oblasti zasahuje do Záhorské nížiny na severu velmi malou částí i Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty.
Další cenné přírodní zajímavosti jsou soustředěny do početných maloplošných útvarů – přírodních a národních přírodních rezervací. Jedna z nejstarších, která byla zřízena v roce 1964, je Přírodní rezervace Bezedné. Rezervace se nachází v nevelké sníženině mezi zarůstajícími pískovými dunami. Je to vlastně olšový les s malou vodní plochou, rostoucí uprostřed borových lesů – vzácná ukázka původních společenstev. Svá hnízdiště zde mají vodní ptáci a rostou zde i vzácné chráněné rostliny. Přírodní rezervace Bezedné je evidována v mezinárodní síti chráněných území. Z mnoha dalších rezervací lze jmenovat Abrod z roku 1964, Červený rybník vyhlášený v roku 1966, roku 1981 byly vyhlášeny rezervace Dolný les a Horný les a v roce 1980 Národní přírodní rezervace Zelienka. K chráněným oblastem patří i Chráněný areál Starý rybník a početné přírodní památky. K raritám patří výskyt bobra evropského v okolí Senice.