Písek - dřívější „srdce“ Prácheňska
Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619.
Obsah
Historie
Jako správní jednotka (kraj) existovalo od 13. století až do reformy krajského uspořádání v letech 1849–1850, kdy bylo rozděleno mezi kraj Českobudějovický a Plzeňský. Roku 1855 bylo nakrátko obnoveno jako Písecký kraj, ale roku 1862 zrušením krajů zaniklo jako správní jednotka definitivně.[2] Pozdější správní reformy let 1920, 1949, 1960 i 2000 potvrdily rozdělení historického Prácheňska mezi kraj Budějovický (resp. Jihočeský) a Plzeňský (resp. Západočeský).Oživení se tento historický kraj dočkal v roce 2010, kdy se Prácheňsko stalo čtrnáctým regionem v rámci Asociace regionálních značek, která zaštiťuje certifikované značení regionálních výrobků a služeb. Místní výrobky tak používají označení „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“ a grafickou značku, které představuje stylizovanou podobu hradu Prácheň.[3]
Pojmenování
Prácheňsko se nazývá podle někdejšího hradu Prácheň u Horažďovic, který byl původním správním střediskem kraje. Označení Prácheňsko je v oblasti dodnes poměrně živé, používá se v turistických a regionálních publikacích i mezi obyvateli jako vyjádření místní identity.Vymezení
Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Železná Ruda - Sušice - Kasejovice - Rožmitál pod Třemšínem - Milín u Příbrami - dále šla hranice zhruba po řece Vltavě k Českým Budějovicům , přesněji k Hluboké nad Vltavou , kde uhýbala směrem k Lhenicím, před Lhenicemi šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u Horní Plané a k hranici s Bavorskem. Do 16. století zahrnoval Prácheňský kraj i střední Povltaví a Brdy; toto území později tvořilo kraj Berounský.Podle současného členění je území historického Prácheňska tvořeno zhruba okresy Písek, Strakonice, a částmi okresů Prachatice, Klatovy a Příbram.
Dnešní regionální značka Prácheňsko pokrývá o něco menší území: Zpočátku byl vymezen okresy Písek a Strakonice (bez několika obcí na jihu Strakonicka), v roce 2016 od něj bylo odděleno území obce s rozšířenou působností Milevsko, které se stalo součástí regionu Toulava.
Osídlení
Čtvrtinu obyvatel, převážně v regionu Böhmerwald (Šumava, Gabreta) ale s menšinami i v dalších větších městech a obcích dále ve vnitrozemí tvořili německy hovořící občané. Další menšinou, usídlenou především v malých poddanských městech (Čkyně, Kasejovice…) i ve větších královských městech (Vodňany, Písek…) tvořilo obyvatelstvo židovského původu. Tito občané se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice (kde tvořili až 11 % populace) zůstalo dodnes zachováno, jako velmi vzácné memento z ne vždy slavné minulosti. Velmi malou menšinou, někdy pronásledovanou, tvořili částečně kočující Romové. Výše jmenované národy lze považovat za původní prácheňské obyvatelstvo.Nejstarším sídlem kraje byl hrad Prácheň poblíž dnešních Horažďovic, již v dávném středověku (13. století) přešla funkce sídla kraje na (Nový) Písek, který ve funkci krajského města vydržel až do konce v polovině 19. století. Město Písek má dodnes atmosféru nepodobnou běžným českým okresním městům; zůstala zde výrazná paměť slavných dob jednoho z nejvýznamnějších center v zemi.
Sídla v kraji Prácheňském r. 1654
Místa v Kraji Prácheňském z r. 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečkaMěsta
| Jméno města | stav | obyvatel r. 1702*[4] | počet budov r. 1830 | obyvatelstvo přítomné r. 1830 | obyvatelstvo domácí r. 1830[5] |
|---|---|---|---|---|---|
| Písek | královské krajské město | 1391 | 469 | 5445 | 5112 |
| Sušice | královské město | 401 | 2893 | 2978 | |
| Horažďovice | poddanské, panské město, panství Horažďovice | 817 | 240 | 1793 | 1900 |
| Strakonice | poddanské, duchovní město, panství Strakonice | 632 | 407 | 3825 | 3511 |
| Prachatice | poddanské, panské město, panství Prachatice | 564 | 326 | 2529 | 2560 |
| Netolice | poddanské, panské město, panství Netolice | 309 | 1938 | 1969 | |
| Březnice | poddanské, panské město, panství Březnice | 240 | 1943 | 1998 | |
| Vodňany | poddanské, panské město, panství Vodňany | 563 | 316 | 2104 | 2081 |
| Volyně | poddanské, duchovní město, panství Volyně | 516 | 215 | 1531 | 1571 |
| Kašperské Hory | královské horní město | 477 | 197 | 1684 | 1715 |
| Vimperk | poddanské, panské město, panství Vimperk | 443 | 206 | 1617 | 1642 |
| Blatná | poddanské, panské město, panství Blatná | 287 | 227 | 1496 | 1570 |
| Stříbrné Hory | poddanské, panské město, panství Nalžovy | 107 | 631 | 667 |
Městečka
| Jméno Městečka | stav | počet budov r. 1830 | obyvatelstvo přítomné r. 1830 | obyvatelstvo domácí r. 1830[6] |
|---|---|---|---|---|
| Vlachovo Březí, | poddanské, rytířské městečko, statek Vlachovo Březí | 259 | 2057 | 2124 |
| Volary, | poddanské, panské městečko, panství Volary | 222 | 2048 | 2045 |
| Hluboká nad Vltavou, | poddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň | 179 | 1785 | 1774 |
| Rožmitál pod Třemšínem , | poddanské, duchovní městečko, panství Rožmital | 251 | 1648 | 1666 |
| Kasejovice, | poddanské, panské městečko, panství Lnáře | 217 | 1238 | 1283 |
| Protivín, | poddanské, panské městečko, panství Protivín a Skočice | 127 | 1231 | 1242 |
| Sedlice, | poddanské, panské městečko, panství Sedlice | 167 | 1226 | 1235 |
| Mirotice, | poddanské, rytířské městečko, statek Mirotice | 148 | 1105 | 1222 |
| Bavorov, | poddanské, panské městečko, panství Netolice | 196 | 1194 | 1219 |
| Husinec (okres Prachatice), | poddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice | 154 | 1147 | 1139 |
| Lhenice, | poddanské, panské městečko, panství Netolice | 154 | 1069 | 1101 |
| Mirovice, | poddanské, panské městečko, panství Orlík a Zvíkov | 122 | 1027 | 1031 |
| Kolinec, | poddanské, panské městečko, statek Kolinec | 115 | 918 | 994 |
| Strunkovice, | poddanské, panské městečko, panství Netolice | 130 | 882 | 904 |
| Velhartice, | poddanské, rytířské městečko, statek Velhartice | 123 | 856 | 875 |
| Štěkeň, | poddanské, panské městečko, panství Štěkeň, Čechnice Řepice | 107 | 752 | 775 |
| Záblatí, | poddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice | ? | 655 | 671 |
| Rabí, | poddanské, rytířské městečko, statek Rabí | 94 | 536 | 540 |
| Katovice (okres Strakonice), | poddanské, panské městečko, panství Střela a Hoštice | 78 | 530 | 547 |
| Rejštejn, | horní městečko | 67 | 496 | 522 |
| Radomyšl, | poddanské, duchovní městečko, panství Strakonice | 95 | 510 | 496 |
| Hory Matky Boží, | horní městečko | 75 | 444 | 457 |
| Hartmanice, | poddanské městečko majetek královského města Sušice | 59 | 323 | 333 |
| Purkarec, | poddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň | |||
| Jinín, | poddanské, panské městečko, panství Sedlice | |||
| Hrádek (okres Klatovy), | poddanské, rytířské městečko, statek Hrádek | |||
| Heřmaň (okres Písek), | poddanské městečko majetek královského města Písku |
Externí odkazy
Reference
-
PRÁCHEŇSKO - regionální produkt® : již 14. značka pro místní produkty zapojená do ARZ - ARZ. Regionální značky [online]. [cit. 2016-08-16]. Dostupné online.
-
Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
-
Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
-
Jahrbücher des böhmischen
Museums für Natur-und Länderkunde - [3]
