Znojemští Přemyslovci byli vedlejší větev přemyslovské dynastie. Jejím zakladatelem byl brněnský údělný kníže a posléze i český kníže Konrád I.
Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko. Znojemští Přemyslovci se pak několikrát postavili proti pražským knížatům.
Nejvlivnějším z této větve rodu byl Konrád II. Ota, který po otci zdědil Znojemsko a jehož moc pak začala rychle růst. Začal se titulovat jako moravský markrabě, usiloval o nezávislost na českém knížeti a v roce 1189 dokonce sám usedl na knížecí stolec v Praze. Zemřel však bez potomků už o dva roky později.
Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko. Znojemští Přemyslovci se pak několikrát postavili proti pražským knížatům.
Nejvlivnějším z této větve rodu byl Konrád II. Ota, který po otci zdědil Znojemsko a jehož moc pak začala rychle růst. Začal se titulovat jako moravský markrabě, usiloval o nezávislost na českém knížeti a v roce 1189 dokonce sám usedl na knížecí stolec v Praze. Zemřel však bez potomků už o dva roky později.
Rodokmen
Literatura
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
