- 1 Historie
- 1.1 Přemyslovci
- 1.2 14.–16. století
- 1.3 Lichtenštejnové
- 2 Reference
- 3 Literatura
- FUKALA, Radek. Státoprávní spor o Opavsko v letech 1529–1606. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis : facultas philosophica : Historica. 2000, roč. 29, s. 69-82. Dostupné online. ISSN 0472-8947.
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava : Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno : Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- MÜLLER, Karel; ŽÁČEK, Rudolf, a kol. Opava. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X.
- ZUKAL, Josef. Paměti opavské : Črty kulturní a místopisné. Opava : Matice opavská, 1912. 414 s.
- ZUKAL, Josef. Slezské konfiskace : 1620-1630 : Pokutování provinilé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 168 s.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
- ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha : Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7.
| Opavské knížectví Herzogtum Troppau Ducatus Oppaviensis Księstwo Opawskie
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
| státní útvar | |||||||
mateřská země:
|
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
Obsah
Historie
Přemyslovci
Kolem roku 1269 udělil Přemysl Otakar II. svému nemanželskému synovi Mikulášovi (1255–1318) Opavsko nebo část příjmů z něj. V listinách se pak o Mikulášovi mluví jako o „pánovi Opavy“; není však podloženo, že by byl již prvním opavským knížetem.[zdroj?]Přechodně zde (na hradě v Hradci nad Moravicí) po bitvě na Moravském poli sídlila královna vdova Kunhuta a po Mikulášově návratu z uherského zajetí potomci vedlejší větve Přemyslovců. Roku 1318 bylo Opavsko předáno Mikulášovu synovi Mikuláši II. (1288–1365), který se tak stal prvním doloženým knížetem, a bylo potvrzeno jako léno Českého království, později České koruny. Opavsko tak bylo vyčleněno z Moravy jako samostatná země. V letech 1336 až 1365 bylo personálně spojeno s Ratibořským knížectvím. Po smrti Mikuláše II. bylo Opavsko rozděleno mezi jeho čtyři syny. Dokonce i samotné město Opava bylo rozčtvrceno, vznikly čtyři na sobě nezávislé městské rady spravující čtyři části rozděleného města. Tento systém se však ukázal neefektivním a bylo od něj záhy upuštěno.
14.–16. století
Znak Opavského knížectví v lexikonu Wernigerode Armorial z 15. století
Lichtenštejnové
Opavské knížectví na mapě z roku 1645
Po první slezské válce bylo v roce 1742 území Vratislavským mírem opět rozděleno. Část ležící východně od města Opavy a severně od řeky Opavy (Glubčice a Prudník) připadla k Prusku a jižní část s Krnovem, Bruntálem, Bílovcem a Opavou k Rakousku. Rakouská část se po první světové válce v roce 1918 stala společně s jižní částí pruského Ratibořska součástí Československa. Pruská část připadla po druhé světové válce Polsku.
I přes ztrátu vlády nad Opavským a Krnovským knížectvím používají dosud vládnoucí monarchové lichtenštejnského rodu titul opavského a krnovského vévody.