Seznam hradišť v České republice

Seznam hradišť v České republice zachycuje abecedně seřazený seznam hradišť na území České republiky s pravděpodobnou datací osídlení a kulturami, které hradiště obývaly. Ve skutečnosti se jedná o seznam hradisek, neboť termínem hradiště se označuje terénní pozůstatek právě po hradisku.

Název lokality	Název hradiště	Okres	Kultury	Poznámky
Albrechtice	Sedlo	Klatovy	halštatská, laténská	Mylně ztotožňováno s lokalitou Setuakaton na Ptolemaiově mapě.
Bánov	Hrad	Uherské Hradiště	bošácká	Na konci 13. století zde byl vystavěn hrad.
Bezkov	Skalka	Znojmo	moravská malovaná keramika, jevišovická, horákovská
Bezkov	Smoha	Znojmo		Hradiště dosud nebylo prozkoumáno.
Bílavsko	Chlum	Kroměříž	moravská malovaná keramika, lužická, platěnická	Zbytky hradiště zničeny výstavbou hradu.
Bílenec	Vlčí hora	Louny	neolit, eneolit, starší a střední doba bronzová, halštatská
Bílina		Teplice	slovanská
Bílovice	Hrad	Prostějov	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, platěnická
Bílovice nad Svitavou	Hradisko	Brno-venkov	moravská malovaná keramika, jevišovická,	Místo hradiště dnes zastavěno rodinnými domky.
Biskupice	Hrubé kolo	Svitavy	platěnická, popelnicových polí	M. Plaček v roce 2001 považoval opevnění za zbytky po středověkém sídlu.
Biskupice		Svitavy	slovanská	Hradiště se podařilo datovat teprve v roce 2003.
Bítov	Bítov	Znojmo	slovanská	Na místě hradiště dnes stojí hrad.
Blučina	Cezavy	Brno-venkov	únětická, věteřovská, středodunajská popelnicová pole, horákovská
Bohuslavice	Hradisko	Hodonín		Bývá řazeno do kultury lužických popelnicových polí, nicméně dosud se odtud nepodařilo získat žádné nálezy.
Bohuslavice nad Vláří	Vyšehrad	Zlín	lužická popelnicová pole	Ačkoliv je známo už od konce 19. století, datovat se jej podařilo až v roce 1992.
Borkovany		Břeclav	pozdní doba bronzová	V minulosti zařazováno i do lužické, slezské či horákovské kultury či doby hallstadtské.
Borkovany		Břeclav	dosud nedatováno	Objeveno teprve v roce 1997 pomocí letecké prospekce.
Boršice u Blatnice	Hradišťko	Uherské Hradiště	halštatská, slovanská
Bořitov	Velký Chlum	Blansko		Dosud se zde nepodařilo získat žádné nálezy.
Boskovice	Hradiště Boskovické	Blansko	dosud nedatováno	Nálezy získané J. Kniesem, jenž hradiště pojmenoval, jsou dnes ztracené.
Boskovice	Bašta	Blansko	lužická popelnicová pole, horákovská	Později byl na jeho místě patrně vystavěn hrad, snad předchůdce Boskovického hradu.
Boudy	Hrad	Písek	českofalcká mohylová, halštatská, časný latén	Označováno také jako Kozí hrad či Hrad u Čimelic.
Brankovice	Hradištěk	Vyškov	lužická popelnicová pole	Od roku 1942 je zde uvažována středověká tvrz.
Brno	Petrov	Brno-město	pozdní doba kamenná, věteřovská, podunajská popelnicová pole
Brno	Staré Brno	Brno-město	slovanská	Dnes je na místě hradiště zástavba mezi ulicemi Václavská a Poříčí (Brněnský hrad[zdroj?])
Brno-Bosonohy		Brno-město	jevišovická, horákovská
Brno-Líšeň	Chochola	Brno-město	středodunajská popelnicová pole	V době nálezu v roce 1940 považováno za oppidum.
Brno-Líšeň		Brno-město	moravská malovaná keramika, jordanovská, středodunajská popelnicová pole, lineární keramika	Dnes je místo hradiště zastavěno.
Brno-Líšeň	Staré Zámky	Brno-město	moravská malovaná keramika, jevišovická, středodunajská popelnicová pole, laténská, slovanská
Brno-Maloměřice	Hády	Brno-město	jevišovická	Dnes je místo hradiště odtěženo.
Brno-Obřany	Hradisko	Brno-město	středodunajská popelnicová pole, horákovská, laténská
Brno-Obřany	Skály	Brno-město	středodunajská popelnicová pole, horákovská, laténská
Brumov	Hrad	Zlín	laténská	Místo zastavěno středověkým hradem.
Brusné		Kroměříž	lužická popelnicová pole, platěnická	Část plochy hradiště zabírá hrad Křídlo.
Břeclav		Břeclav	slovanská	Místo je dnes zastavěno budovami břeclavského zámku.
Břeclav	Pohansko	Břeclav	velkomoravská	Na jižním okraji hradiště byl Lichtenštejny vystavěn lovecký zámeček Pohansko.
Budkovice	Myslivárna	Brno-venkov	věteřovská, středodunajská popelnicová pole, horákovská
Budkovice		Brno-venkov	pozdní doba kamenná, mladší doba bronzová, horákovská, slovanská	Objeveno až v roce 1990.
Buchlovice	Holý kopec	Uherské Hradiště	lužická popelnicová pole, platěnická
Buchlovice	Modla	Uherské Hradiště	jevišovická, lužická popelnicová pole, laténská	Část hradiště zastavěna kaplí sv. Barbory.
Bulhary	Burgstall	Břeclav	zvoncovité poháry, věteřovská, středodunajská popelnicová pole, horákovská, slovanská	První výzkumy z let 1920 a 1933 zasazovaly vznik hradiště do germánské doby či středověku.
Bystřice pod Lopeníkem	Ordějov	Uherské Hradiště	dosud nedatováno	Lokalita poprvé popsána v roce 1887 jako Ordějovská sopka.
Bystřička	Klenov	Vsetín	lužická popelnicová pole, platěnická	Ve středověku byl na místě hradiště vystavěn hrad.
Čechovice	Čechovsko	Prostějov	nálevkovité poháry
Čejč	Špidlák	Hodonín	únětická	Objeveno leteckou prospekcí teprve v roce 1990.
Čejč	Špidlák	Hodonín	horákovská	Objeveno v roce 1990 leteckou prospekcí nedaleko prvního čejčského hradiště.
Černovice	Hradiště	Chomutov	mohylová, knovízská, slovanská
Čekyně	Hradisko	Přerov	lužická popelnicová pole, platěnická, pozdní doba kamenná
Češov	Valy	Jičín	laténská, slovanská
Čučice		Brno-venkov	jevišovická
Diváky	Burberk	Břeclav	horákovská, laténská, slovanská
Dlouhá Loučka		Brno-venkov	slovanská	Místo zničeno výstavbou středověkého hradu.
Dneboh	Klamorna	Mladá Boleslav	řivnáčská, kulovitých amfor, lužická, laténská, slovanská	V pozdější době pravděpodobně spojeno s hradištěm Hrada v jeden celek.
Dneboh	Hrada	Mladá Boleslav	lineární keramika, vypíchaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, halštatská, laténská, slovanská
Dolní Kounice		Brno-venkov	jevišovická, věteřovská, středodunajská popelnicová pole, horákovská	Část hradiště je zastavěna kaplí sv. Antonína a křížovou cestou.
Dolní Věstonice	Vysoká zahrada	Břeclav	slovanská	Dříve zde stávalo hradiště Strachotíngrad.
Domoušice	Domoušice	Louny	halštatská
Drahanovice	Dubový kopec	Olomouc		Dosud se zde nepodařilo získat žádné nálezy.
Drahany		Prostějov	platěnická	Na místě hradiště později vystavěn hrad Starý Plumlov.
Drnholec	Liščí díry	Břeclav	slovanská	Dlouho považováno za středověký hrádek.
Drysice		Vyškov	lužická popelnicová pole	Ve středověku místo zastavěno hradem Melice.
Dyje		Znojmo	mladší a pozdní doba kamenná, doba bronzová a halštatská	Objeveno v roce 1990 a zatím zkoumáno pouze povrchovým sběrem.
Grešlové Mýto	Nad Mírovcem a Na Valech	Znojmo	nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická, únětická	Lokalita Na Valech poprvé zkoumána již v letech 1890-1891.
Hartvíkovice	Wilsonova skála	Třebíč	jevišovická	Na severním okraji vystavěn hrad Kokštejn.
Hlinsko	Nad Zbružovým	Přerov	nálevkovité poháry, kanelovaná keramika
Hnanice		Znojmo	mladší neolit, jevišovická, mladší doba bronzová
Holubov	Třísov	Český Krumlov	laténská	Naproti oppidu byl vystavěn hrad Dívčí kámen.
Horákov		Brno-venkov	jevišovická
Horákov	Horákovský hrad	Brno-venkov	moravská malovaná keramika, pozdní doba kamenná, středodunajská popelnicová pole, horákovská, slovanská	Část hradiště zabírají terénní zbytky středověkého hradu.
Horní Kounice	Hradisko	Znojmo		Dosud se nepodařilo získat žádné nálezy.
Hornice	Turecký kopec	Třebíč	jevišovická, halštatská, doba bronzová, laténská, slovanská
Hostim	Za Ovčínem	Znojmo	nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická
Hradec u Kadaně		Chomutov	lineární keramika, nálevkovité poháry, únětická, mohylová, knovízská, štítarská, halštatská, laténská, slovanská
Hradec nad Moravicí		Opava	pozdní doba kamenná, lužická popelnicová pole, slovanská	V roce 1985 objeven v areálu tzv. Bílého zámku příkop z pozdní doby bronzové, snad jižní okraj hradiště.
Hrádek	střed obce	Znojmo	dosud nedatováno	Hradiště stávalo ve středu dnešní obce.
Hradisko	Hradisko u Kroměříže	Kroměříž	věteřovská, mohylová, lužická popelnicová pole, halštatská
Hranice	Maleník	Přerov	kanelovaná keramika	V areálu hradiště stojí zbytky hradu Svrčov.
Hrazany	Na Hrádnici	Příbram	laténská
Hřivice	Okrouhlík	Louny	slovanská
Hrušovany nad Jevišovkou		Znojmo	dosud nedatováno	Objeveno v roce 1992 za pomoci letecké prospekce.
Hukvaldy	Hukvaldy	Frýdek-Místek	platěnická, púchovská	Veškeré stopy po hradišti zničeny při výstavbě hradu Hukvaldy.
Chotěbuz	Podobora	Karviná	lužická popelnicová pole, platěnická, slovanská
Chvalatice	Babka	Znojmo	jevišovická, slovanská
Chvalatice	Skalka	Znojmo	jevišovická
Chvalčov	Hostýn	Kroměříž	lužická, slezská, platěnická, laténská	Jedná se o jedno ze tří oppid na Jantarové stezce na území Moravy.
Ivančice	Réna	Brno-venkov	středodunajská popelnicová pole, jevišovická, slovanská
Jamolice	Čertova hráz	Znojmo	jevišovická, mohylová, horákovská
Jankovice	Komínky	Uherské Hradiště	platěnická	Hradiště objeveno teprve v roce 1998.
Jaroměřice nad Rokytnou	Hradisko	Třebíč	halštatská, slovanská
Jasenice		Vsetín	púchovská
Javorník		Hodonín	pozdní doba bronzová, halštatská	Hradiště je v literatuře poprvé uváděno v roce 1888.
Jestřabice	Kamenný stůl	Kroměříž	dosud nedatováno	Hradiště objeveno leteckou prospekcí v roce 1989.
Jevišovice	Starý Zámek	Znojmo	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická, zvoncovité poháry, věteřovská, středodunajská popelnicová pole, horákovská, laténská, slovanská	Část hradiště včetně opevnění zničena výstavbou středověkého hradu.
Ježkovice	Černov	Vyškov	laténská, slovanská	Hradiště bývá mylně označováno jako oppidum.
Ježkovice	Na Zbitých	Vyškov	laténská
Jičina	Požaha	Nový Jičín	púchovská	Hradiště bývá také uváděno pod katastrálním územím Kojetín.
Jívová		Olomouc	lužická popelnicová pole, platěnická	Místo je zčásti zničeno kamenolomem a výstavbou hradu Tepenec.
Kal	Valy	Jičín	lužická, slezskoplatěnická, slovanská	Součástí hradiště byla pravděpodobně i zástavba na sousedním vrchu Hradiště.
Karlovice/Mašov	Čertova ruka	Semily	lengyelská, lužická, halštatská, laténská	Na místě hradiště později vystavěn skalní hrad.
Katovice	Kněží hora	Strakonice	halštatská mohylová, slovanská
Ketkovice	Kozí hřbety	Brno-venkov	jevišovická
Ketkovice	Levnov	Brno-venkov	jevišovická	Hradiště se nacházelo na ostrožně těsně pod hradem Levnov.
Klentnice	Tabulová hora	Břeclav	mohylová, středodunajská popelnicová pole, pozdní doba kamenná, únětická
Kněždub		Hodonín	únětická, věteřovská, mohylová, středodunajská popelnicová pole, horákovská
Kobeřice		Opava	lužická popelnicová pole
Kobeřice	Dřínovec	Vyškov	únětická
Kobylí	Lacary	Břeclav		Dosud se zde nepodařilo získat žádné nálezy
Kobylí	Lumperky	Břeclav	zvoncovité poháry, nálevkovité poháry	Poprvé zveřejněno pod chybným místním názvem Vigrunty.
Kokory	Hradisko	Přerov	platěnická, věteřovská, halštatská
Komňa	Bučník	Uherské Hradiště	dosud nedatováno	V roce 1894 poprvé uvedena v literatuře pod názvem Holá stráž.
Konecchlumí	Hůra	Jičín	slezskoplatěnická, halštatská, laténská	Dlouhou dobu byla u Konecchlumí uváděna dvě hradiště, po podrobným průzkumu zbylo jedno.
Kostelec u Holešova	Na Hradě	Kroměříž	halštatská
Košíky	Sklepiska	Uherské Hradiště		Dosud se zde nepodařilo získat žádné nálezy.
Kotojedy		Kroměříž	lužická popelnicová pole, platěnická	V literatuře bývá také uváděna pod katastrálním územím obce Jarohněvice.
Kozojedy	Dřevíč	Rakovník	neolit, únětická, knovízská, halštatská, slovanská
Kramolín	Hradisko	Třebíč	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická, středodunajská popelnicová pole, horákovská, laténská, slovanská	Osídlení z doby únětické kultury, uváděné ve starší literatuře, nebylo dosud prokázáno.
Krhov	Malý Chlum	Blansko	lužická popelnicová pole, platěnická, horákovská	Místo hradiště je částečně zničeno lomem a rozhlednou.
Krnov	Burgberg	Bruntál	nálevkovité poháry, lužická popelnicová pole
Krnov	Pfaffenberg	Bruntál	platěnická	Hradiště je také uváděno pod katastrálním územím Kostelec.
Krnov	Cvilín	Bruntál	lužická popelnicová pole	Hradiště, částečně zničené středověkým hradem Cvilín a rozhlednou, některými historiky zpochybňováno.
Křenov	Křenovské hradisko	Svitavy	slovanská	Uváděno také jako Mařínské hradisko.
Křenovice		Přerov	mladší doba bronzová, horákovská	Dosud zde proběhl pouze povrchový sběr.
Křepice	Hradisko	Znojmo	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická, únětická, věteřovská, středodunajská popelnicová pole, horákovská, laténská, doba římská, slovanská
Křinec	Chotuc	Nymburk	halštatská, laténská
Křižanovice	Zámeček	Vyškov	únětická, horákovská
Kunovice	Kunovská hůrka	Vsetín	lužická popelnicová pole	Dosud zde proběhl pouze povrchový sběr.
Kunovice/Loučka	Světlíkov	Vsetín	lužická popelnicová pole, platěnická	Dosud zde proběhl pouze povrchový sběr.
Kuřim	Záruba	Brno-venkov	pozdní doba kamenná, horákovská
Kylešovice		Opava	slovanská	V roce 1928, kdy je hradiště poprvé literárně zmiňováno, je uváděno jako tvrz.
Lažánky		Brno-venkov	slovanská
Lechovice	Obersko	Šumperk	platěnická, lužická popelnicová pole
Letonice	Pod Kyhelcem	Vyškov	únětická
Levousy	Levousy	Litoměřice	pozdní doba bronzová, slovanská
Lhánice	Na Hrádku	Třebíč	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, jevišovická
Lhota/Točná	Závist	Praha-západ	halštatská, laténská	Jedná se o jedno z největších oppid v České republice.
Libochovany	Hrádek	Litoměřice	doba bronzová, halštatská, slovanská	přírodní rezervace Kalvárie
Libušín	Libušín	Kladno	slovanská
Lidečko	Krajčice	Vsetín	lužická popelnicová pole
Lidečko	Kopce	Vsetín	platěnická, lužická popelnicová pole
Litostrov		Brno-venkov	horákovská
Loštice	Kozí vrch	Šumperk	stěhování národů
Loučka	Hrad	Vsetín	púchovská
Loučka		Zlín		bez datovatelných nálezů
Louňovice pod Blaníkem	Velký Blaník	Benešov	halštatská	Hradiště bylo silně poškozeno při výstavbě rozhledny.
Ludkovice	Oberský	Zlín	púchovská
Lukov	Ostroh	Znojmo	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická, bronzová, laténská, hradištní
Lukov	Velá	Zlín	lužická popelnicová pole, platěnická
Lukov	Hrad	Zlín	lužická popelnicová pole	Ve 13. století zde byl vystavěn hrad Lukov.
Lukoveček	Hrádek	Zlín	lužická popelnicová pole, bošácká
Luleč	Kolovratnice	Vyškov		bez datovatelných nálezů
Luleč	Svatý Martin	Vyškov	nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, jevišovická, lužická popelnicová pole, pozdní latén
Malé Hradisko	Staré Hradisko	Prostějov	laténská	Jedno ze tří oppid na Jantarové stezce na území Moravy.
Malhostovice	Paní hora	Brno-venkov	pozdní doba kamenná, slovanská
Marefy	Člupy	Vyškov	únětická
Měnín		Brno-venkov	únětická
Mikulčice	Valy	Hodonín	střední doba kamenná, moravská malovaná keramika, kanelovaná keramika, jevišovická, zvoncovité poháry, starší doba bronzová, podunajská popelnicová pole, laténská, doba římská, slovanská
Mikulov	Zámek	Břeclav	slovanská	Dnes zde stojí mikulovský zámek.
Minice	Hradiště	Mělník	bylanská, halštatská
Mladějov	Hradečná	Svitavy	slovanská
Mohelno	Na Hradiskách (též Skřipina)	Třebíč	jevišovická, moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, horákovská, laténská, stěhování národů, slovanská
Moravičany		Šumperk		bez přesnějšího datování
Moravská Třebová	Zámek	Svitavy	lužická popelnicová pole	Snad ve 12. století na jeho místě vystavěn hrad (dnes zámek).
Moravské Knínice	Strážná	Brno-venkov	jevišovická, doba bronzová
Morkůvky	Hrádek	Břeclav	horákovská
Mukov	Mukov	Teplice	neolit, knovízská
Mušov	Hradisko	Břeclav	pozdní doba kamenná, únětická, laténská, doba římská
Mušov		Břeclav	mladší doba hradištní
Myslejovice	Zámčisko	Prostějov		bez datovatelných nálezů
Myslejovice	Spálený kopec	Prostějov	lužická popelnicová pole
Myslejovice	Křéba	Prostějov	nálevkovité poháry
Náměšť na Hané	Rmíz	Olomouc	nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, platěnická, moravská malovaná keramika, laténská
Nejdek	Pohansko	Břeclav	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, doba bronzová, laténská, slovanská
Nemojany	Blatice	Vyškov	horákovská
Nevojice	Strašník	Vyškov	halštatská
Němětice	Hradec	Strakonice	halštatská, slovanská	Stopy po hradišti byly zničeny zemědělskou činností.
Nová Hradečná	Hradisko	Olomouc	moravská malovaná keramika, platěnická
Nová Ves	Rovná	Brno-venkov	jevišovická, moravská malovaná keramika, horákovská
Ohrozim	Čubernice	Prostějov	nálevkovité poháry
Olbramovice	Leskoun	Znojmo	podolská, únětická, věteřovská, horákovská, doba kamenná, podunajská popelnicová pole
Oleksovice		Znojmo	horákovská
Olomouc	Václavský pahorek	Olomouc	nálevkovité poháry, moravská malovaná keramika, jordanovská, věteřovská, lužická popelnicová pole, platěnická, slovanská	Později zde byl vystavěn Olomoucký hrad.
Olomouc	Povel	Olomouc	slovanská
Orlovice	Žešov	Vyškov	platěnická
Ořechov	Hradisko	Brno-venkov	moravská malovaná keramika
Oslavany	Dvorek (či V Zaražených)	Brno-venkov	moravská malovaná keramika
Oslavany	Náporky	Brno-venkov	jevišovická, horákovská
Oslnovice		Znojmo	jevišovická
Ostrava – Koblov	Landek	Ostrava-město	platěnická, slovanská
Ostroměř	Hradišťko	Jičín	slovanská	Na místě nálezy z doby slezskoplatěnické kultury, existence hradiště v té době však dosud nebyla potvrzena.
Osvětimany	Nad Spářovy	Uherské Hradiště	mladší doba hradištní
Osvětimany	Hradisko svatého Klimenta	Uherské Hradiště	doba hradištní
Otaslavice	Kopaniny	Prostějov	mladší doba kamenná, lužická popelnicová pole
Otaslavice	Obrova noha	Prostějov	nálevkovité poháry, pozdní latén
Paršovice	Maleník	Přerov	kanelovaná keramika, platěnická
Pavlov	Děvín	Břeclav	podunajská popelnicová pole
Pavlov	Kotel	Břeclav	doba bronzová
Pitín	Hradišťko	Uherské Hradiště		bez nálezů
Plaveč	Šance	Znojmo	nálevkovité poháry, podunajská popelnicová pole
Podivice	Na Valech	Vyškov	halštatská
Podivice	Stříbrná	Vyškov		bez nálezů
Podmolí	Šobes	Znojmo	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, jevišovická, podolská, doba římská, horákovská
Polešovice	Torštot	Uherské Hradiště	slovanská
Postoloprty	Drahúš	Louny	11. a 12. století
Pozořice	Hlásnice	Brno-venkov	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, pozdní doba branozová
Pozořice	Hrádek	Brno-venkov	jevišovická, horákovská
Pozořice	Kněží hora	Brno-venkov	doba kamenná
Pozořice	Rékoví	Brno-venkov	pozdní doba kamenná
Prasklice	Kříby	Kromeříž	únětická, lužická, slezská
Provodov	Rysov	Zlín	lužická popelnicová pole, platěnická, laténská, púchovská
Prštice	Horka	Brno-venkov	jevišovická, horákovská, laténská
Přerov	Horní náměstí	Přerov	věteřovská, laténská, slovanská
Přítluky	Obecní pastviny	Břeclav	mohylová
Ptení		Prostějov	moravská malovaná keramika
Racková	Kamenica	Zlín		bez nálezů
Račice	U Bílého kříže	Vyškov	doba bronzová
Radošov	Stengelberg	Karlovy Vary	knovízská, halštatská, slovanská
Radslavice	Hradisko Radslavice	Vyškov	nálevkovité poháry, kanelovaná keramika, únětická, podunajská popelnicová pole, halštatská, doba hradištní
Rajhrad	Rajhrad	Brno-venkov	doba hradištní	V 11. století zde byl vystavěn klášter.
Rejkovice	Plešivec	Beroun	knovízská
Rešice		Znojmo	kanelovaná keramika
Rokytná	Malé a Velké Hradisko	Znojmo	pozdní doba kamenná, podunajská popelnicová pole, doba hradištní
Roštín	Brdo	Kroměříž	lužická popelnicová pole, doba hradištní
Roštín	Hradisko	Kroměříž	lužická popelnicová pole, platěnická
Rudka		Brno-venkov		bez nálezů
Rychtářov	Valy	Vyškov	lužická popelnicová pole
Sedlec	Hrad	Třebíč	moravská malovaná keramika, kanelovaná keramika, mladší doba hradištní	Později na jeho místě vystavěn hrad.
Sedlec u Mšena	Hradsko	Mělník	knovízská, slovanská	Hradiště bývá ztotožňováno s hradem Canburg, který roku 805 neúspěšně obléhal Karel Veliký.
Senorady	Velká skála (či Na Hradiskách)	Třebíč	moravská malovaná keramika, kanelovaná keramika, jevišovická
Skalice nad Svitavou		Blansko	halštatská
Skočice	Hrad	Strakonice	únětická, veteřovská, halštatská
Skrbeň	Hradisko	Olomouc	moravská malovaná keramika, nálevkovité poháry, zvoncovité poháry, platěnická, slovanská
Slatinky	U Varhan	Prostějov	nálevkovité poháry
Slavkov	Kamenný Čupek	Uherské Hradiště	bošácká, laténská
Sobůlky	Vala	Hodonín	horákovská, únětická, věteřovská, lužická popelnicová pole
Sousedovice	Libětice	Strakonice	halštatská, slovanská	Hradiště je součástí tzv. Věnecké skupiny, kterou tvoří čtveřice hradišť ve středním Pootaví.
Spytihněv		Zlín	12. století
Staré Hobzí		Jindřichův Hradec	doba kamenná, střední doba hradištní
Staré Město	Na Valách	Uherské Hradiště	doba hradištní
Stradonice	Hradiště	Beroun	laténská
Sudoměř	Zadní Hrádek	Mladá Boleslav	doba bronzová a halštatská
Štramberk	Kotouč	Nový Jičín	lengyelská (moravská malovaná keramika), slezská, platěnická, laténská	Hradiště, kde byl nalezen nejstarší známý výrobek ze stříbra ve střední Evropě, je dnes z velké části zničeno vápencovým lomem.
Tmaň	Kotýz	Beroun	knovízská, halštatská, slovanská
Třebohostice	Zámek	Strakonice	halštatská	Hradiště tvoří součást tzv. Věnecké skupiny
Třeskonice	Výrov	Louny	halštatská, slovanská
Velké Hydčice	Prácheň	Klatovy	halštatská, slovanská	Hradiště poničeno při výstavbě hradu Prácheň.
Vesec u Sobotky	Poráň	Jičín	slezskoplatěnická, halštatská, slovanská	Hradiště stojí na ostrožně nad údolím Plakánek.
Vlastislav	Na Šancích	Litoměřice	eneolit, mohylové kultury, střední doba bronzová, slovanská
Zabrušany	Švédské šance	Teplice	nálevkovité poháry, halštatská, slovanská
Zálezly	Věnec	Prachatice	halštatská	Hradiště tvoří součást tzv. Věnecké skupiny
Zborovy	Hrádek	Klatovy	slovanská
Žinkovy	Obrovo hradiště	Plzeň-jih	nynická, slovanská	Hradiště též nazýváno Na Peklích

Literatura

• Vladimír Čtverák – Michal Lutovský – Miloslav Slabina – Lubor Smejtek, Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003.
• Miloš Čižmář, Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, ISBN 80-7277-174-4

Externí odkazy

• Přehled hradišť (30 objektů) na Archeolog.cz
• Soupis hradišť (280 objektů) v České republice s fotogaleriemi a texty na webu Stredovek.com

Bitva u Wogastisburgu

(přesměrováno z Wogastisburg)

Bitva u Wogastisburgu
Trvání: 631 nebo 632 Místo: Wogastisburg, místo ve střední Evropě Výsledek: vítězství Slovanů
Strany
Slované	Frankové
Velitelé
Sámo	Dagobert I.

Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. u slovanského hradiště jménem Wogastisburg. V této bitvě dosáhlo slovanské vojsko významného vítězství.

Obsah

• 1 Příčiny tažení
• 2 Franské tažení
• 3 Wogastisburg
• 4 Výsledky bitvy
• 5 Pokusy o lokalizaci Wogastisburgu
• 6 Odkazy
  • 6.1 Reference
  • 6.2 Literatura
  • 6.3 Související články
  • 6.4 Externí odkazy

Příčiny tažení

Dle Fredegarovy kroniky, jediného věrohodného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (631/632) kdesi na území Sámovy říše přepadeni franští kupci. Následně na Sámův dvůr přišel králův vyslanec Sicharius s požadavkem na spravedlivou náhradu za kupce, které Sámovi lidé povraždili, a za majetek, kterého se protizákonně zmocnili. Sámo odmítl škodu nahradit a chtěl ustanovit soudy pro spory mezi oběma stranami. Poté propukla hádka a následně byl Sicharius vykázán. Následkem této diplomatické roztržky začalo franské válečné tažení.

Franské tažení

Frankové vpadli do Sámovy říše zřejmě ve třech proudech (rozdělené vojsko na více částí se lépe uživilo drancováním, a zároveň vyplenilo větší území). Na předem domluveném místě na území nepřítele se pak části vojska spojily. Jižní a severní křídlo Dagobertovy armády, kterou tvořila vojska franských Alamanů a Langobardů, dosáhlo vítězství, a odvedlo velký počet zajatců. Austrasijci ve středním a hlavním proudu Dagobertovy armády oblehli pevnost Wogastisburg, kde zůstal veliký počet slovanských Vinidů (mylné pojmenování pro slovanské kmeny). Po třech dnech došlo k bitvě, v níž byl pobit velký počet obléhatelů. Zbytek Dagobertových vojsk se dal na útěk, a ponechal na místě výzbroj a výstroj.^[1]
Části franského vojska

• Austrasijci, vedeni pravděpodobně samotným Dagobertem I.
• Alamani, vedeni vévodou Chrodobertem
• Langobardi

Wogastisburg

Přesná lokalizace hradiště je dnes zřejmě nemožná. Z Fredegarovy kroniky se dozvídáme pouze jeho jméno, funkci (castrum - trvale opevněné místo) a umístění kdesi ve směru postupu austrasijského vojska.
V poslední době čeští historikové a archeologové upozorňují na lokalitu vrchu Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách. Jejich tvrzení je podpořeno archeologickými nálezy (ostruhy, šipky a další) slovansko-avarského typu ze 7. století.
Další indicie je směr protiútoku Slovanů do Durynska.^[2] Letopisec píše, že "po třídenním neúspěšném boji byli četnější z vojska Dagobertova mečem pobiti a potom úprkem se vracejí do svých sídel. Potom vpadnou Venedi do Durynska a ostatních krajů království Franků pustošit". Na základě těchto indicií se pokoušel lokalizovat Wogastisburg autor literatury faktu Miroslav Ivanov. Vycházel z toho, že Wogastisburg byla pohraniční pevnost. Tu hledal někde u česko-německých hranic poblíž Durynska na českém území (Úhošť u Kadaně) i na německém území, kde tehdy žili Slované, přesněji slovanští Srbové.
Slovenský historik Matúš Kučera ji lokalizoval na základě historické analýzy geografické, vojenské, archeologické i jazykového původu na území Bratislavské brány lokalizovatelné v prostorech obou břehů Dunaje až po děvínský pevnostní uzel, původem slova burgus označujícím pevnost mezi barbarským a římským světem, kde mělo sídlo významné slovanské kníže Braslav nebo Předslav a zvali jej sídlem Braslavovým, tedy braslau burgus, kde hostí kupce, z germánskeho jazyka wo gastis burgus.^[3]

Výsledky bitvy

Po porážce franských vojsk Slované opakovaně útočili na Durynsko. Sámova říše se rozrostla (připojil se k ní např. srbský vévoda Dervan) a stala se významným regionálním uskupením.^[zdroj?]

Pokusy o lokalizaci Wogastisburgu

Mapka, kde je patrné jedno z možných míst s názvem Vogastisburg, toto je na území Štýrska (zcela vlevo uprostřed)

• 1763 - někde na území severních Srbů u tzv. limes sorabicus na linii Mohan-Rednitz-Nába (Gelasius Dobner)
• 1771 - Wolgast (Wologoszcz) v Pomořanech (A.G. Schwartz)
• 1772 - Voigtsburg ve Vogtlandu (Johann Erich Thunmann)
• 1814 - Voitsberg ve Štýrsku (Josef Dobrovský, tento názor razil později i jeho žák Jernej Kopitar)
• 1829 - Reicheneck u Hersbrucku (Konrad Mannert)
• 1837 - hypotetický Woigast někde na Ohři; poprvé hledáno v Čechách (Kaspar Zeuss, 1884 Bruno Krusch)
• 1837 - někde na trase Rýn-Mohan-Čechy (Pavel Josef Šafařík)
• 1843 - Wossburg (Wóspork) v Horní Lužici (Leopold von Ledebur)
• 1843 - Tuhošť (Domažlice/Taus) (Václav Vladivoj Tomek, 1844 František Palacký, 1899 Adolf Bachmann)
• 1881 - Úhošť/Purberk u Kadaně (August Sedláček, 1896 František Nerad, 1912 Václav Novotný, 1919 Lubor Niederle, 1937 Rudolf Käubler, 1949 Gerard Labuda)
• 1884 - Loket (Hermann Leopold Krause)
• 1911 - Staffelberg u Staffelsteinu (Franz Frank, 1958 Rudolf Grünwald)
• 1951 - Vídeň (Karl Oettinger)
• 1979 - Bratislava (Matúš Kučera)
• 1979 - Rubín u Podbořan (Josef Bubeník, 1997 Dušan Třeštík)
• 1983 - Znojmo (Jaroslav Zástěra)
• 2006 - Ptačí vrch u Vranova nad Dyjí (Jaroslav Růžička)
• 2008 - Traismauer v Dolních Rakousích; v místě bývalého římského tábora Augustianis (Jan Cinert)
• 2012 - Albing v Dolních Rakousích; v místě bývalého římského tábora na východním břehu Enže při ústí do Dunaje (Ján Steinhübel)

Odkazy

Reference

• Fredegarova kronika

• Michal Lutovský / Nad'a Profantová: Sámova říše (Praha 1995).

• Matúš Kučera: Cesta dejinami, Postavy veľkomoravskej ríše, (Bratislava 2005) vyd. Perfekt (s. 39-44)
  

Literatura

• Michal Lutovský / Naďa Profantová: Sámova říše (Praha 1995).
• Michal Lutovský: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 2001). [články „Sámo“ a „Sámova říše“ s. 291 f., „Wogastisburg“ s. 365] ISBN 80-7277-054-3.
• Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I (Libri, 2002, ISBN 80-7277-104-3, s. 204-209)
• Matúš Kučera: Cesta dejinami, stredoveké Slovensko, (Bratislava 2002) vyd. Perfekt
• Matúš Kučera: Cesta dejinami, Postavy veľkomoravskej ríše, (Bratislava 2005) vyd. Perfekt
• Miroslav Ivanov: Martova pole (Orbis, 1974)
• Jan Cinert: Bylo to jinak (Jan Cinert, 2008, ISBN 978-80-254-3420-8)
• Ján Steinhübel: Kapitoly z nejstarších českých dějin 531-1004 (Spolok Slovákov v Poľsku, Kraków 2012, ISBN 978-83-7490-506-0)

Související články

• Seznam bitev

Externí odkazy

• Bohové a mýty staré Evropy - Sámo a Wogastisburg na YouTube
• Hradiště Wogastisburg. Úryvky z kroniky tak řečeného Fredegara o Sámovi a jeho říši
• Michal Ezechel: Bitva, o které se neví, kde se stala.
• Moravia Magna: Hledaný Sámův Vogastisburg