Geotrasa sudetská, polsky
Geostrada Sudecka, je společný česko - polský projekt, jehož výsledkem je vybudování geoturistické trasy podél horských hřbetů v oblasti
Sudet, od polské
Bogatyně na západě na hranicích s
Německem, až po
slezskou Opavu na východě.
[1]
- 1 Historie projektu
- 2 Popis geotrasy
- 2.1 Tři úseky
- 2.2 Turistický průvodce
- 3 Některé méně známé lokality na geotrase
- 4 Odkazy
- 4.1 Reference
- 4.2 Související články
- 4.3 Externí odkazy
Historie projektu
Název "Geostrada Sudecka" navrhl v 2006 vratislavský geolog a kartograf
Leszek Sawicki, jinak známý polský cestovatel a světoběžník.
[2]
Projekt byl v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce mezi
Českou republikou a Polskou republikou připravován od roku 2007, přičemž
jedním z hlavních cílů byla podpora cestovního ruchu v pohraničních
oblastech mezi oběma zeměmi. Projekt s oficiálním názvem "Geotrasa
sudetská, geologicko-turistický průvodce", spolufinancovaný z prostředků
Evropského fondu regionálního rozvoje, byl realizován společně
kolektivy autorů z Państwowego Instytutu Geologicznego – Państwowego
Instytutu Badawczego, Oddziału Dolnośląskiego ve
Wroclavi a České geologické služby v Praze.
[3]
Samotná realizace v terénu spolu s vytvořením příslušných internetových
stránek, včetně map a průvodce, proběhla v době od 1. 7. 2010 do 30. 6.
2013.
[1][4]
Popis geotrasy
Tři úseky
Geologicko
- turistická trasa má celkovou délku 602 km a prochází vesměs méně
známými horskými oblastmi v českém a polském pohraničí. Trasa projektu
byla rozdělena na tři úseky.
Západosudetská měří 161 km a vede od Bogatyně přes
Frýdlant a
Hejnice až po
Kowary a krkonošský hraniční přechod
Przełęcz Okraj.
Středosudetská trasa, která je dlouhá 237 km, začíná u hraničního přechodu
Okraj -
Pomezní Boudy a přes
Trutnov,
Adršpach a
Teplice nad Metují vede do
Broumova, kde přes hraniční přechod
Tlumaczów přechází na polské území. Zde pokračuje přes
Kudowu a
Dlugopole až ke hraničnímu přechodu
Ploszczyna.
Východosudetská trasa začíná po návratu na české území ve
Starém Městě pod Sněžníkem. Odtud vede do
Branné,
Jeseníku a přes
Vidnavu do polských
Glucholaz. Z tohoto lázeňského města se vrací opět na české území do
Zlatých Hor. Přes
Vrbno pod Pradědem a
Bruntál míří do
Budišova nad Budišovkou, někdejšího střediska těžby břidlice. Z Budišova se opět stáčí severovýchodním směrem a přes
Vítkov pokračuje do
Opavy, kde tento poslední, 204 km dlouhý úsek geotrasy končí.
[1]
Turistický průvodce
Hlavním
výsledkem realizace projektu je geologicko-turistický průvodce, který
obsahuje popisy více než 300 lokalit na polské i české straně. Na
konkrétních příkladech ukazuje různé typy hornin, vysvětluje historii
jejich vzniku i procesy, kterým podléhaly v dlouhém geologickém vývoji
Sudet. Jak v elektronickém průvodci, tak i na jednotlivých informačních
tabulích v terénu jsou prezentována nejzajímavější místa, mezi nimž jsou
nejen různé morfologické formy skalních útvarů, ale i četné pozůstatky
po hornické činnosti a v neposlední řadě i vývěry minerálních vod,
rašeliniště, místní vodní zdroje apod. Kromě průvodce jsou výsledkem
prací na projektu také různé informační materiály a skládačky,
internetová stránka www.geostrada.eu a 21 velkých dvojjazyčných
informačních tabulí - 11 na českém území a 10 na polské straně.
[2] První z těchto informačních tabulí se nachází v Hejnicích před železniční stanicí na
železniční trati Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem. Tato úvodní tabule obsahuje informace o 14 geologických lokalitách v okolí
Frýdlantu,
Hejnic a
Jizerky.
[1]
Některé méně známé lokality na geotrase
-
Zatáčka smrti ve Szklarské Porebě - skalní útvary rohovce, penetrované granity
-
Lom u jeskyní v Horních Albeřicích v Krkonošském národním parku
-
Pískovcové skalní město Błędne Skały u Karlowa východně od lázní Kudowa Zdrój
-
Rašeliniště "Torfowisko pod Zieleńcem", přírodní rezervace v Górách Bystrzických
-
Mrazové sruby na vrcholu Vozky (1377 m n. m.) v Jeseníkách severně od Koutů nad Desnou
-
Přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka u Nýznerova - výchozy metagabra
-
-
Přírodní památka Otická sopka na Opavsku - bazické vulkanity miocénního stáří
Odkazy
Reference
-
MRÁZOVÁ,
Štěpánka. Ukončení
projektu Geotrasa sudetská, geologicko-turistický průvodce
[online]. Praha: Česká geologická služba, 2013-11-12, [cit.
2016-09-19]. Dostupné
online.
Související články
Externí odkazy