V roce 1990 byl místní a městské národní výbory byly přeměněny v obecní a městské úřady, přičemž volené orgány získaly takzvanou samostatnou působnost, která začala být rozlišována od přenesené působnosti
státní správy. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen
smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česká republika se 1. ledna 1993 stala samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo.
Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností
(někdy též zvané „malé okresy“ nebo „obce III. typu“). Takovými obcemi
se stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada
dalších měst. Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
(tzv. „obce II. typu“), které vykonávají některé specifické pravomoci
státní správy i pro okolní obce. Ještě menší bývají některé správní
obvody matrik. Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce.
