Kraje České republiky a jejich znaky
Okresy České republiky
Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Mimopražské území se dělí na 76 okresů (hlavní město Praha není de iure okres, ale mělo podobné pravomoci; někdy se tak uvádí celkem 77 okresů); ty i po zrušení okresních úřadů k 1. lednu 2003 a převedení jejich pravomocí na obce s rozšířenou působností slouží především pro statistické účely a územní členění některých úřadů státní správy).[2]
Mimo tohoto administrativního členění se pro volby do Senátu území republiky dělí na 81 zhruba stejně lidnatých obvodů (občas bývají zaměňovány s okresy); pro administraci evropských dotací se kraje sdružují do celkem osmi regionů NUTS2.
Území obcí se pro některé administrativní a statistické účely dělí na katastrální území a dále základní sídelní jednotky.
| Jednotka | Počet | Agenda | Úřad |
|---|---|---|---|
| region soudržnosti CZ-NUTS2 | 8 | regionální operační program | úřad regionální rady regionu soudržnosti |
| Kraj | 14 | Působnost | Krajský úřad |
| Okres | 76+Praha | okresní úřady zrušeny | |
| Obec s rozšířenou působností | 205 | Působnost | Obecní úřad (městský úřad) |
| „Pověřená obec“ | 393 | ||
| Obec | 6 253 |
Obsah
Kraje, okresy a obce s rozšířenou působností
- Související informace naleznete také v článku Seznam obcí s rozšířenou působností.
Vývoj administrativního členění
Okresní hejtmanství k roku 1900[3]
| Království české | Markrabství moravské | Vévodství slezské | |
|---|---|---|---|
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 6 (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště, Znojmo) | 3 (Bílsko, Frýdek, Opava) |
| politické okresy | 92 | 33 | 8 |
| 1920–1928 | |||
|---|---|---|---|
| Země česká | Země moravská | Země slezská | |
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 6 (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště, Znojmo) | 2 (Frýdek, Opava) |
| politické okresy | 103 | 36 | 9 |
| 1928–1938 | |||
| Země česká | Země moravskoslezská | ||
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 3 (Brno, Olomouc, Opava) | |
| politické okresy | 103 | 45 | |
Přehled změn administrativního dělení
- 1921 – pokus o zavedení žup
- 1928 – zánik Země moravské a Země slezské, vznik Země Moravskoslezské
- 1938 – oddělení Sudet a Českotěšínska, vznik Sudetské župy
- 1939 – vznik Protektorátu Čechy a Morava
- 1945 – obnovení Československa
- 1949 – rozdělení Československa na kraje; zrušení zemí
- 1960 – zavedení 7 krajů a 76 okresů (vč. Prahy)
- 1. ledna 1995 – vytvoření okresu Jeseník (oddělením částí okresů Bruntál a Šumperk)
- 1. ledna 2000 – vznik nových krajů (krajské úřady začaly fungovat po listopadových prvních krajských volbách)
- 1. ledna 2003 – zrušení okresních úřadů (celkem 73, mimo 4 největší města) pro státní správu a zavedení 205 obcí s rozšířenou působností
- 1. ledna 2007 vyhláška MV 513/2006 Sb. změnila hranice okresů tak, že správní obvod většiny obcí s rozšířenou působností již nezasahuje mimo jejich okres. Výjimkou zůstalo 33 obcí spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 obce v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).
Odkazy
Reference
- Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
