Mapa Bílského panství z r. 1746
Bílsko bylo letech 1572 až 1751 menším stavovským panstvím (status minor), roku 1751 bylo povýšeno na svobodné stavovské panství (status maior), již roku 1752 bylo povýšeno na titulární knížectví a roku 1754[1] se stalo knížectvím s právy jako ostatní slezská knížectví.
Od roku 1290 náleželo Bílsko k Těšínskému knížectví, kterému vládli těšínští Piastovci, jako vazalové českého krále. Kníže Václav III. Adam roku 1553 panství prodal Kašparovi Wilczkovi, od kterého je roku 1565 znovu odkoupil.
Z důvodů velké zadluženosti těšínského spoluknížete Fridricha Kazimíra (dlužil na 244 000 tolarů) bylo panství krátce po jeho smrti roku 1572 odprodáno Karlu Promnitzovi a vyňato z přímé podřízenosti těšínských knížat a povýšeno na menší stavovské panství (status minor)[2]. Roku 1582 bylo Bílsko prodáno Adamu Schaffgotschovi, který je po deseti letech prodal rodu Sunneghů (Suneků). Roku 1724 panství zakoupil Jindřich Vilém hrabě Solms z Wildenfelsu. Jeho syn, hrabě Bedřich Ludvík jej roku 1743 prodal Bedřichovi Vilémovi hraběti Haugwitzovi.[3] Roku 1751 královna Marie Terezie panství povýšila na svobodné stavovské panství status maiores, takže Bílsko mohlo posílat svého představitele na zemský sněm a vydalo si vlastní základní zákon (Landesregierung). Roku 1752 panství zakoupil Alexandr Josef Sułkowský, který po Marii Terezii vymohl povýšení na knížectví a roku 1754 byly knížectví přiznána práva obdobná Těšínskému knížectví. Knížectví nebylo postoupeno Prusku a pozbylo svůj status až roku 1849, kdy zaniklo při správní reformě. Po rozdělení Těšínska roku 1920 připadlo území Polsku.
Reference
-
Zweyter
Theil, erster Abschnitt Geschichte des seit 1756. in Deutschland und
dessen angränzenden Ländern geführten Krieges, in welchem nicht
allein alle in dem Jahre 1758. vorgefallene Kriegs-Begebenheiten mit
unpartheyischer Feder beschrieben, und durch beygefügte richtige
Abrisse der Belagerungen und Schlachten erläutert, sondern auch in
den beygefügten Anmerkungen von den vornehmsten Generals und andern
in diesem Kriege bekannt gewordenen Personen die Lebens- und andere
merkwürdige Umstände angeführt werden.
1. vyd. Frankfurt a Leipzig : [s.n.], 1760. 270 s.
Dostupné
online. S. 141. (německy) Psáno švabachem.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.
