| Brněnský úděl
|
| geografie |
| hlavní město: |
|
| obyvatelstvo |
|
|
|
|
|
|
| státní útvar |
|
|
|
|
mateřská země:
|
|
| Státní útvary a území |
| Předcházející:
|
Nástupnické:
|
|
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na
jihu Moravy, kde v
11.–
12. století vládla knížata z jedné z větví rodu
Přemyslovců.
Na konci svého života určil kníže
Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv.
seniorát) a mladší synové dostanou území na
Moravě. Břetislavův nástupce
Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví
Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení
Moravy roku
1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl,
znojemský úděl a
olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů
Vratislava II. (
Konráda I. Brněnského a
Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s
Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).
Čeští panovníci do poměrů v
údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého
knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.
Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce
Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci
12. století.