Praha, Sněmovní 1 – sídlo Českého místodržitelství
Obsah
Právní zakotvení
České místodržitelství vzniklo 1. ledna 1850 přeměnou Českého gubernia na místodržitelství na základě březnové ústavy, která v § 92 stanovila, že místodržitele jmenuje císař pro každou korunní zemi. Místodržitel měl jako nejvyšší úředník státní správy v zemi především zajišťovat provádění říšských a zemských zákonů.[1] Podrobnější ustanovení normoval zákon č. 245/1849 ř. z.[2] a vyhláška č. 199/1849 českého zemského zákoníku.[3] Organizace místodržitelství byla roku 1868 upravena zákonem č. 44/1868 ř. z.[4]Seznam českých místodržitelů
- 1850–1860 Karl Mecséry
- 1860–1861 Anton Forgách
- 1861–1863 Ernst von Kellersperg (pověřen správou)
- 1864–1865 Richard Belcredi (1863–1864 pověřen správou)
- 1865–1866 Antonín Lažanský (pověřen správou)
- 1866–1867 Karl von Rothkirch-Panthen
- 1867–1868 Ernst von Kellersperg
- 1868–1870 Alexander von Koller (pověřen správou)
- 1870–1871 Alexander Dietrichstein-Mensdorff
- 1871 Bohuslav Chotek
- 1871–1874 Alexander von Koller
- 1874–1881 Philipp Weber von Ebenhof
- 1881–1889 Alfred Kraus
- 1889–1896 Franz Anton Thun
- 1896–1911 Karl Coudenhove
- 1911–1915 Franz Anton Thun
- 1915–1918 Max Coudenhove
Odkazy
Reference
-
RGBl. 150/1848, Kaiserliches Patent, die Reichsverfassung für das Kaiserthum Oesterreich enthaltend.
-
RGBl. 245/1848, Kaiserliche Entschließung, wodurch die Grundzüge für die Organisation der politischen Verwaltungs-Behörden genehmigt werden.
-
RGVBl. Böhmen 199/1849, Vyhlášení o ustanovení nových úřadů politických v korunní zemi České.
-
RGBl.
44/1868, Gesetz, über die Einrichtung der politischen
Verwaltungsbehörden in Böhmen, Dalmatien, Galizien und Lodomerien
mit Auschwitz, Zator und Krakau, Oesterreich unter und ob der Enns,
Salzburg, Steiermark, Kärnthen, Krain, Bukowina, Mähren, Ober- und
Nieder-Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska
und der Stadt Triest mit ihrem Gebiete.
