Z hlediska
fytogeografického členění, tedy z hlediska
botanického, se
Česká republika člení do 3
fytogeografických oblastí, které se dále dělí do 6 podoblastí a 99 okresů. Zmíněnými třemi oblastmi jsou
termofytikum,
mezofytikum a
oreofytikum.
Převážnou část území zabírá mezofytikum, zatímco termofytikum se
rozkládá v pásu mezi severními, středními a východními Čechami a v další
oblasti na jižní Moravě. Oreofytikum je naproti tomu zastoupeno
nejméně, a to převážně v horských příhraničních oblastech a ostrůvkovitě
i ve vnitrozemí.
Členění
- Termofytikum je charakteristické výskytem převážně teplomilných druhů rostlin. Zahrnuje planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) výškový vegetační stupeň. Dělí se do dvou podoblastí:
- Mezofytikum
představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Mezi
výškové stupně v této oblasti patří stupeň suprakolinní (kopcovinný) a
submontánní (podhorský, vrchovinný). Dělí se do dvou podoblastí, které
na sebe navazují:
- Českomoravské mezofytikum – tvoří jej 63 okresů.
- Karpatské mezofytikum – tvoří jej 9 okresů.
- Oreofytikum
představují horské oblasti s výskytem převážně chladomilných druhů
rostlin. Z výškových stupňů zahrnuje montánní (hornatinný),
supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový).
Dělí se do dvou podoblastí:
- České oreofytikum – izolované nejvýše položené oblasti Českého masivu, jak v příhraničních oblastech, tak ve vnitrozemí. Tvoří jej 14 okresů.
- Karpatské oreofytikum – oblast Moravskoslezských Beskyd. Tvoří jej 1 okres.
Literatura
- SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky.
Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha :
Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění,
s. 103–121.
Externí odkazy
