Obsah
- 1 Části
- 2 Dějiny
- 3 Další územní zisky ČSR z roku 1920
- 4 Externí odkazy
Části
- Západní Vitorazsko - část historického Vitorazska s celkovou rozlohou 113 km2. Větší, východní část, byla přiřčena nově vzniklé Rakouské republice a je součástí spolkové země Dolní Rakousy. Západní část Vitorazska je dnes součástí Jihočeského kraje.
- Valticko o rozloze 87 km2. Celé Valticko dnes tvoří jih okresu Břeclav (Jihomoravský kraj) a je nejteplejší oblastí České republiky. Valticko je severní okraj zeměpisné oblasti Moravské pole v severovýchodním cípu Dolních Rakous.
- Dyjský trojúhelník, území při soutoku Dyje s Moravou o rozloze 30 km2. Dyjský trojúhelník tvoří niva proslulá svým pralesním lužním lesem. Je jedním z posledních dodnes neobydlených míst na území Evropy. Pro svoji nedotčenost má přibližně ten samý charakter jako za doby Sámovy říše nebo Velkomoravské říše. Dnes je součástí Jihomoravského kraje.
Dějiny
České Rakousy byly původně obývány Slovany a patřily postupně Sámově říši, Velké Moravě a přemyslovskému státu. Valticko a Dyjský trojúhelník se staly součástí Dolních Rakous v 11. století, Vitorazsko ve 13. století. Na konci 19. století již obývali České Rakousy převážně Němci a žila zde česká menšina.Dolnorakouští Češi koncem roku 1918 vyhlásili ve Vídni Československý národní výbor pro Dolní Rakousy, který měl hájit jejich zájmy. Na Valticku se tři obce s českou většinou (Poštorná, Charvátská Nová Ves a Hlohovec, obývané většinou Moravských Slováků[zdroj?]) samy hned po 28. říjnu 1918 přihlásily k Československu a byly také československým vojskem (tzv. Slováckou brigádou) obsazeny. Rakouští Němci deklarovali 21. října 1918 vznik tzv. Německého Rakouska, jehož součástí mělo být i území Českých Rakous. 12. listopadu 1918 se Německé Rakousko prohlásilo za nezávislý stát.
Saint-Germainskou smlouvou se Německé Rakousko přeměnilo v dnešní Rakousko (Rakouskou republiku). Tato mírová smlouva současně stanovovala československo-rakouskou hranici a přiznávala České Rakousy přes odpor místního německého obyvatelstva Československu. Československo území Českých Rakous požadovalo z důvodů historických, národnostních, komunikačních a strategických.
Včlenění Českých Rakous do Československa bylo provedeno československým zákonem č. 450/1920 Sb., o inkorporaci Vitorazska a Valčicka. Ze správního pohledu se západní Vitorazsko stalo součástí Čech (většina území byla začleněna do soudního okresu Třeboň (politický okres Třeboň), malá část pak do soudního okresu Nové Hrady (politický okres Kaplice)) a Valticko spolu s Dyjským trojúhelníkem součástí Moravy (Valticko se stalo částí soudního okresu Břeclav (politický okres Hodonín) a soudního okresu Mikulov (politický okres Mikulov), Dyjský trojúhelník se stal částí soudního okresu Břeclav (politický okres Hodonín)).
I přes československé územní zisky zůstalo v Dolních Rakousích celkem devět českých obcí (obce Lomy (Brand) a Finsterov (Finsternau) na Vitorazsku a obce Cáhnov (Hohenau an der March), Pernitál (Bernhardsthal), Ranšpurk (Rabensburg), Lingašdorf (Ringelsdorf), Střezenice (Drösing), Přílepa (Waltersdorf an der March) a Zindorf (Sierndorf an der March) na Valticku), které se v následujících letech poněmčily.
V letech 1938 až 1945 byly České Rakousy spolu s ostatními částmi tzv. Sudet okupovány Velkoněmeckou říší. Při federalizaci Československa se České Rakousy staly součástí České socialistické republiky. Součástí České republiky zůstaly i po zániku Československa na konci roku 1992.
