| Hrabství kladské Grafschaft Glatz Hrabstwo Kłodzkie
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
Jeho území přibližně odpovídá současnému okresu Kladsko a jeho metropolí je město Kladsko (polsky Kłodzko).
Obsah
- 1 Geografie
- 2 Historický přehled
- 3 Místa v kladském hrabství
- 3.1 Vrchnostenské celky v kladské kotlině
- 4 Krajina
- 4.1 Horské celky okolo kladské kotliny
- 5 Literatura
- 6 Související články
- 7 Externí odkazy
Geografie
Centrální část Kladska tvoří Kladská kotlina (Kotlina Kłodzka), která je ze všech stran obklopena horami. Na hranicích oblasti se rozkládají masív Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), Orlické hory (Góry Orlickie) a Bystřické hory (Góry Bystrzyckie), Stolové hory (Góry Stołowe), Javoří hory, Soví hory (Góry Sowie), Bardské hory (Góry Bardzkie), Rychlebské hory (Góry Złote, Góry Bialskie). Jeho územím protéká několik řek, z nichž jsou nejdůležitější Kladská Nisa a hraniční řeka Divoká Orlice (Dzika Orlica). Kladská Nisa opouští území na severu u města Bardo. Většina Kladska patří do úmoří Baltského moře, nejzápadnější část do úmoří Severního moře. Z hlediska geologické regionalizace patří Kladsko z velké části do vnitrosudetské pánve.Z historického hlediska sousedí na jihu a západě s Čechami, na jihovýchodě s Moravou, na hřebenech Rychlebských hor s územím české části bývalého slezského Niského knížectví (Jesenicko), na severu pak sousedí s územím bývalých slezských knížectví Svídnického a Minsterberského.
Pokud jde o moderní členění, tak okres Kladsko sousedí s českými kraji Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým, a polskými okresy Ząbkowice Śląskie, Dzierżoniów a Valbřich.
Historický přehled
Územím Kladska vedla již od nejstarších dob obchodní stezka, při níž byl vystavěn hrad Kladsko, který dal dnešnímu území i městu jméno. Okolo 10. století patřilo území Slavníkovcům, ale bylo ovládnuto Přemyslovci. Od roku 1093 udělováno do držeb Přemyslovcům a jejich příbuzným z rodu Piastovců. Roku 1459 (dekret ze 17. prosince 1462) ustanovil Jiří z Poděbrad Kladsko hrabstvím a udělil mu znak: dva zlaté šikmé pásy v červeném poli. Hrabství po té náleželo jako léno jeho synům. Od zadlužených králových potomků je roku 1501 odkoupil sešvagřený hrabě Oldřich z Hardeggu. Rod Hardeggů pak hrabství roku 1534 prodal králi Ferdinandovi. Titul hrabat Kladských však Hardeggové používají dodnes. Podle výsad z let 1472 a 1578 nemělo být odloučeno od Českého království. Až do slezských válek to byl jeden z tzv. vnějších krajů Čech. Ztráta Kladska byla potvrzena vratislavským, drážďanským i cášským mírem, a poté Kladsko připadlo Prusku, které je začlenilo do Slezska (až roku 1818 – do té doby požívalo statut země odlišné od Slezska). Teprve po 2. světové válce bylo Kladsko začleněno do Polska (1945). 1. června 1975 se Kladsko stává součástí vojvodství Wałbrzych. Na základě správní reformy z roku 1998 zde existuje od 1. ledna 1999 v rámci Dolnoslezského vojvodství okres Kladsko, jenž má totožný rozsah jako historické území. Od roku 1995 je Kladsko součástí Euroregionu Glacensis.Místa v kladském hrabství
- Kladsko – Glatz – Kłodzko
- Štívnice – Schwedeldorf – Szalejów
- Oldřichovice – Ullersdorf – Ołdrzychowice Kłodzkie
- Kunzendorf – Kunzendorf – Trzebieszowice
- Bystřice – Habelschwerdt – Bystrzyca Kłodzka
- Arnoltov – Grafenort – Gorzanów
- Lomnice – Lomnitz – Łomnica
- Vlčkovice – Wölfelsdorf – Wilkanów
- Mezilesí – Mittelwalde – Międzylesie
- Habartice – Ebersdorf – Domaszków
- Lánov – Bad Langenau – Długopole Górne
- Landek – Bad Landeck – Lądek-Zdrój
- Stráně – Seitenberg – Stronie Śląskie
- Nová Ruda – Neurode – Nowa Ruda
- Ludvíkovice – Ludwigsdorf – Ludwikowice Kłodzkie
- Tlumačov – Tuntschendorf – Tłumaczów
- Vambeřice – Albendorf – Wambierzyce
- Stínava – Steine – Ścinawka
- Hrádek – Wünschelburg – Radków
- Wilhelmsthal – Wilhelmsthal – Bolesławów
- Klesendorf – Klessendorf – Kletno
- Vlčí Důl – Wölfelsgrund – Międzygórze
- Varta – Wartha – Bardo
- Chudoba – Bad Kudowa – Kudowa-Zdrój
- Levín – Lewin – Lewin Kłodzki
- Dušníky – Bad Reinerz – Duszniki Zdrój
- Grunvald – Grünwald – Zieleniec
- Ředeč – Rückers – Szczytna
- Starý Bor – Bad Altheide – Polanica-Zdrój
- Stará Jesenice – Altwilmsdorf – Stary Wielisław
- ... – Freiwalde – Lesica
- ... – Grenzendorf – Graniczna
- ... – Stuhlseifen – Rudawa
- ... – Peuker – Poniatów
- ... – Marienthal – Niemojów
Vrchnostenské celky v kladské kotlině
- Panství hradu Schnallenstein (polsky Szczerba), později po přemístění centra správy nazýváno rovněž panství Rosenthal (polsky Różanka), ke kterému patřily vsi Rosenthal, Freiwalde, Marienthal, Seitendorf, Peucker, Stuhlseifen, Aloysienthal, Langenbrück, Verlorenwasser, Oberlangenau, Bad Langenau, Niederlangenau, Lichtenwalde, Ebersdorf a Wölfelsgrund.
- Panství Mezilesí (německy Herrschaft Mittelwalde, polsky Międzilesie), ke kterému vedle městečka Mittelwalde patřily vsi Steinbach, Rothflößel, Schönau, Schreibendorf, Bobischau, Schönthal, Herzogswalde a Urnitz.
- Panství Schönfeld (polsky Roztoki), které se oddělilo od panství Mezilesí, k panství Schönfeld patřily vsi Schönfeld, Hain, Lauterbach, Gläsendorf, Thanndorf a Neißbach.
- Panství Vlčkovice (německy Herrschaft Wölfelsdorf, polsky Wilkanów).
- Panství hradu Karpenstein (polsky Karpień),
- Panství Arnoltov (německy Herrschaft Grafenort, polsky Gorzanów), ke kterému patřily vsi Grafenort, Aspenau, Schlosshof, konfiskáty samostatných rytířských sídel Ratschin, Moschin, Alt Waltersdorf, Melling, Alt Batzdorf, Neu Batzdorf, Neu Wilmsdorf, Glasendorf, Sauerbrunn, Neuhain, Hüttenguth a dále dříve vsi samostatného panství Lomnice; Alt Lomnitz, Neu Lomnitz, Pohldorf, Ranserberg,
- Panství hradu Homole (německy Hummelburg, polsky Gomoła),
- Panství Plomnitz (polsky Pławnica), ke kterému patřily vsi Plomnitz, Kieslingswalde, Weißbrodt, Mariendorf, Glasegrund a chvíli také Martinsberg (později patří k panství Kunzendorf).
- Panství Wernersdorf (německy později zvané Wallisfurth, polsky Wolany),
- Panství Kunzendorf (polsky Trzebieszowice),
- Panství Seitenberg (polsky Stronie Śląskie), ke kterému patřily vsi Seitenberg, Schreckendorf, Winkeldorf (později při panství Kunzendorf), Weißwasser (později při panství Kunzendorf), Wolmsdorf, Alt Mohrau, Wilhelmsthal, Klessengrund, Kamnitz, Neu Mohrau)
- Ratschin
- Moschin
- Marienthal
- Voigtsdorf
- Kaiserswalde
- Pohldorf
- Wölfelsdorf
- Seitendorf
- Ebersdorf
- Voigtsdorf (část)
Krajina
Krajina Kladska je velice malebná a přitažlivá, její kultura a dějiny pestré, proto se jedná o turisticky atraktivní oblast se značným turistickým potenciálem. Na území se kromě několika chráněných krajinných oblastí nalézá také Národní park Stolové hory (Park Narodowy Gór Stołowych). Kladsko je oblastí s největším výskytem léčivých a minerálních pramenů na území Polska. Nejen ve středověku zde byla naleziště drahých kovů, důkazem toho je velký počet důlních prací, které dnes slouží také jako muzea.V Kladsku je mnoho sakrálních staveb a míst. Patrně nejproslulejší je poutní místo ve Vambeřicích (Wambierzyce).
V západní části Kladska okolo města Chudoba (Kudowa-Zdrój) existoval tzv. Český koutek.
Horské celky okolo kladské kotliny
- Soví hory – Eulengebirge – Góry Sowie
- Rychlebské hory – Reichensteiner Gebirge – Góry Złote
- Králický Sněžník – Glatzer Schneegebirge – Masyw Śnieżnika
- Bystřické hory – Habelschwerdter Gebirge – Góry Bystrzyckie
- Orlické hory – Adlergebirge – Góry Orlickie
- Stolové hory – Heuscheuergebirge – Góry Stołowe
Panoráma Kladska
Literatura
- ŠEBELA, Marek; FIŠER, Jiří. České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku. In Kladský sborník 5. Hradec Králové : Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, 2003. S. 374–375.
- Ondřej Felcman: Kladsko: dějiny regionu, Hradec Králové, 2012
- 550 let Hrabství Kladského. Kladský sborník supplementum 6, Trutnov 2009, ISBN 978-80-903741-3-3
- DAVÍDEK, Václav. Kladsko domů, domů. K provolání Národního výboru pro území Kladska. Praha : Svaz přátel Kladska, 1946. 53 s.
- FRIEDL, Jiří; JIRÁSEK, Zdeněk. Rozpačité spojenectví : Československo-polské vztahy v letech 1945-1949. Praha : Aleš Skřivan ml., 2008. 399 s. ISBN 978-80-86493-23-7.
- MUSIL, František. Kladsko. Praha : Libri, 2007. 190 s. (Stručná historie států). ISBN 978-80-7277-340-4.
- Arno Herzig a Małgorzata Ruchniewicz: Geschichte des Glatzer Landes. DOBU-Verlag, Hamburg 2006, ISBN 3-934632-12-2
