Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj
Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad a pevnost Špilberk, Letiště Brno-Tuřany, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa

Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad a pevnost Špilberk, Letiště Brno-Tuřany, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa
Sídlo Brno
Zeměpisné souřadnice 49°5′24″ s. š., 16°37′48″ v. d.
Hejtman Bohumil Šimek (nestr. za ANO)
Rozloha 7 195[1] km²
Počet obyvatel 1 175 023 (2016)[2]
Hustota zalidnění 163 obyvatel/km²
Nejvyšší bod Durda (838 m n. m.)
Historické země Morava a Čechy
do roku 1920 také Dolní Rakousy
Počet okresů 7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností 21
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem 34
ISO 3166-2 CZ-JM a CZ-64
CZ-NUTS CZ064
CZ062 (do 31.12.2007)
RZ B
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Jihomoravský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj)[3] je vyšší územně samosprávný celek České republiky vzniklý roku 2000, jehož území je tvořeno sedmi okresy ve střední části územního Jihomoravského kraje (jeho zbylých sedm okresů leží ve třech sousedících samosprávných krajích). Na západě má samosprávný Jihomoravský kraj kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy (Niederösterreich). Sídlem kraje je Brno, bývalé moravské zemské hlavní město.
Téměř celý kraj leží na území historické Moravy. Výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech,[4] a také území Valticka a Dyjského trojúhelníku, jež byla do roku 1920 součásti Dolních Rakous.

Obsah

  • 1 Přírodní podmínky
  • 2 Administrativní členění
  • 3 Statistické údaje
    • 3.1 Obce nad 10 000 obyvatel
  • 4 Změna hranice kraje k 1. lednu 2005
  • 5 Historie
  • 6 Hospodářství
    • 6.1 Průmysl
    • 6.2 Zemědělství
  • 7 Doprava
    • 7.1 Dopravní obslužnost okresních měst
  • 8 Věda a vzdělání
  • 9 Hejtmani Jihomoravského kraje
  • 10 Odkazy
    • 10.1 Reference
    • 10.2 Související články
    • 10.3 Externí odkazy

Přírodní podmínky

Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.
Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.
V Jihomoravském kraji je řada chráněných přírodních území (chráněných krajinných oblastí): Bílé Karpaty, Moravský kras se známou jeskyní a propastí Macochou, Pálava a zejména Národní park Podyjí.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody (celkem 21) se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
V kraji je 672 obcí, z toho 40 z nich má status městyse a 48 obcí status města. Na území kraje také existuje jeden vojenský újezd – Březina. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v České republice a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí a místem konání velkých událostí i evropského významu. Rozlohou 7 195 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo a počtem 1 172 853 obyvatel (11 % z ČR) třetí místo v České republice.
Počet okresů: 7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 21
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: 34
Počet obcí: 672
– z toho městysů: 40
– z toho měst: 48
Počet vojenských újezdů: 1

Statistické údaje

Mapa kraje
Statistické údaje k 1. 1. 2016
Okresy Rozloha[1] Počet obyvatel[5] Průměrný věk[5] Hustota zalidnění Počet obcí
Blansko 862 km² 108 126 42,0 let 125 obyv./km² 116
Brno-město 230 km² 377 028 42,7 let 1639 obyv./km² 1
Brno-venkov 1 499 km² 215 311 40,8 let 144 obyv./km² 187
Břeclav 1 038 km² 115 334 42,0 let 111 obyv./km² 63
Hodonín 1 099 km² 154 873 42,6 let 141 obyv./km² 82
Vyškov 876 km² 90 813 41,5 let 104 obyv./km² 79+1 voj. újezd
Znojmo 1 590 km² 113 538 41,7 let 71 obyv./km² 144

Obce nad 10 000 obyvatel

Název obce Okres Počet obyvatel k 1. 1. 1971 Počet obyvatel k 1. 1. 1980 Počet obyvatel k 1. 1. 1990 Počet obyvatel k 1. 1. 2000 Počet obyvatel k 1. 1. 2010 Počet obyvatel k 1. 1. 2016[6]
Brno Brno-město 334 519 372 350 390 986 383 569 371 399 377 028
Znojmo Znojmo 26 126 35 496 37 313 35 850 34 725 33 787
Hodonín Hodonín 20 849 25 465 33 927 27 857 25 526 24 796
Břeclav Břeclav 13 381 24 032 26 216 27 091 24 164 24 941
Vyškov Vyškov 14 062 17 840 24 243 22 809 21 847 21 250
Blansko Blansko 11 849 18 962 20 935 20 582 21 057 20 664
Kyjov Hodonín 9 888 12 161 13 133 12 600 11 597 11 405
Boskovice Blansko 8 541 10 590 14 265 11 564 10 917 11 566
Veselí nad Moravou Hodonín 10 531 12 170 12 689 12 476 11 713 11 229
Kuřim Brno-venkov 7 067 7 923 9 268 8 968 10 632 11 051
Tišnov Brno-venkov 7 891 9 806 12 325 8 446 8 575 9 101
Zdroj: Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR[7]

Změna hranice kraje k 1. lednu 2005

Podrobnější informace naleznete v článku Odštěpení obcí z kraje Vysočina.
Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj[8] řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s částí Pernštejn; Černvír; Doubravník s částí Křížovice; Borač s částí Podolí; Pernštejnské Jestřabí s částmi Maňová, Husle a Jilmoví; Olší s částmi Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s částí Víckov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s částí Zahrada; Dolní Loučky s částí Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s částí Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s částí Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

Historie


Jihomoravský folklorní soubor

Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě

Nový zemský dům v Brně - v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje
Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.
Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu Brně a některých dalších orgánů státní správy.
Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního České republiky. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. věstonickou Venuší, leží právě zde.
Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem Moravských Markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě.
Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.

Hospodářství


Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v Brně

Průmysl

Nejvýznamnější roli v hospodářství má strojírenský průmysl. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko (ČKD Blansko Holding, Metra), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators). Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA). Potravinářský průmysl je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje (Brno, Znojmo, Břeclav, Mikulov). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), bývalý konzervárenský podnik – Znojmia, krach a výroba přestěhována do Babic a cukrovary Hrušovany nad Jevišovkou – Korunní). V kraji se nachází čtyři velké pivovary (Starobrno, Černá Hora, Vyškov a Hostan) a mnoho velkovýrobců vína (Znovín Znojmo, Vinium Velké Pavlovice). Chemický a farmaceutický průmysl je v kraji soustředěn především v Brně (Pliva, Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).

Zemědělství

Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurky, papriky a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně nejvíce vinná réva. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a domácího kuru.

Doprava

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na Prahu (dálnice D1), Olomouc (dálnice D1) i slovenskou Bratislavu (dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (dálnice D52). Důležitou severojižní spojnicí je silnice I/43 na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní už roku 1839 a dnes je významnou železniční spojnicí mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou. Jihomoravským krajem prochází I. a II. tranzitní železniční koridor[9]. V Brně se nachází i mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB) s pravidelnými lety např. do Londýna, Moskvy či Eindhovenu.

Dopravní obslužnost okresních měst

Z okresních měst jsou na dálniční síť přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází silnice I. třídy, městem Blansko pak pouze silnice II. třídy.[10]
Dvoukolejná trať a I. tranzitním železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Dvoukolejná trať a II. tranzitní koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.[11]

Věda a vzdělání

V Brně je několik veřejných a státních vysokých škol – Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Vysoké učení technické. Jihomoravský kraj dal v roce 2015 na vědu a výzkum 3,8 % svého HDP, což ho řadí na první místo mezi českými kraji.[12] Obzvláště město Brno vyniká podporou vědy a výzkumu, hlavně v oblasti IT, až se mu začalo přezdívat „české Silicon Valley“.[13]

Hejtmani Jihomoravského kraje

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hejtmanů Jihomoravského kraje.

Odkazy

Reference

  • Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
  • Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
  • Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
  • Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Český statistický úřad. Dostupné online.
  • Železniční tranzitní koridory [online]. Správa železniční dopravní cesty. Dostupné online.
  • Mapa silniční a dálniční sítě Jihomoravského kraje [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Dostupné online.
  • Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu [online]. Správa železniční dopravní cesty. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Štítky: ,