Karlovarský kraj

Karlovarský kraj
Mlýnská kolonáda v Karlových Varech

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech
Sídlo Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice 50°10′12″ s. š., 12°44′24″ v. d.
Hejtman Jana Vildumetzová (ANO)
Rozloha 3 314[1] km²
Počet obyvatel 297 804 (2016)[2]
Hustota zalidnění 90 obyvatel/km²
Nejvyšší bod Klínovec (1 244 m)
Historické země Čechy
Počet okresů 3
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností 7
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem 14
ISO 3166-2 CZ-KA a CZ-41
CZ-NUTS CZ041
RZ K
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Karlovarský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karlovarský kraj leží v severní části Západočeského kraje, na nejzazším západě Čech, a je tak zároveň i nejzápadnějším krajem České republiky. Kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko.
Karlovarský kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000 na území severní části Západočeského kraje. Sídlem kraje jsou Karlovy Vary.
Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi malé kraje České republiky. Jeho rozloha (3 314 km²) zabírá 4,25 % území České republiky. Karlovarský kraj je rozlohou třetí nejmenší kraj hned po Praze a Libereckém kraji. Na počet obyvatel je Karlovarský kraj nejmenším krajem České republiky.

Obsah

  • 1 Historie
  • 2 Přírodní podmínky
  • 3 Administrativní členění
    • 3.1 Okresy
    • 3.2 Správní obvody obcí s rozšířenou působností
      • 3.2.1 Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
  • 4 Obyvatelstvo
  • 5 Ekonomika
  • 6 Doprava
  • 7 Zemědělství
  • 8 Průmysl
  • 9 Příroda, historické památky
    • 9.1 Vodní toky
      • 9.1.1 Menší vodní toky
      • 9.1.2 Technická vodní díla
  • 10 Sídla
    • 10.1 Města
    • 10.2 Významné obce
  • 11 Turistická místa
    • 11.1 Příroda
    • 11.2 Hrady a zámky
    • 11.3 Ostatní
  • 12 Reference
  • 13 Související články
  • 14 Externí odkazy

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Převedení části historického území obce Valeč, nyní ležícího ve vojenském újezdu Hradiště, z Karlovarského do Ústeckého kraje se setkalo v dubnu 2012 se zásadním nesouhlasem této obce.[3]
V srpnu 2012 byl zveřejněn záměr převést, v souladu s výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z Karlovarského kraje na Ústecké území o 7 hektarech se 3 osadami (Bukovina, Střelnice a Ořkov) a 20 obyvateli, které má spádově blíž k Podbořanům. Karlovarský kraj po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.[4]

Přírodní podmínky

43,1 % jeho plochy je pokryto lesy. Geomorfologicky oblast náleží ke Krušnohorské soustavě provincie České vysočiny s oblastmi Krušné hory (Klínovecká hornatina), Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), Chebská pánev, Sokolovská pánev, Doupovské hory, Karlovarská vrchovina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina a Bezdružická vrchovina). Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje.
Nejvyšším bodem území je vrchol Krušných hor Klínovec 1 244 m n.m. v okrese Karlovy Vary, nejnižším je hladina Ohře 320 m n.m. v Boči, okres Karlovy Vary. Podnebí Karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech Krušných hor.

Administrativní členění

Okresy

Administrativně se kraj dělí na tři okresy se třemi okresními městy. Rozlohou je největší okres Karlovy Vary, nejmenším okresem je Sokolov.
Okres Počet obyvatel[5] Rozloha[1] Hust. zal. Počet obcí
Cheb (CH) 91 851 1 046 88 40
Karlovy Vary (KV) 116 340 1 515 77 53
Sokolov (SO) 89 613 754 120 38
Okresy jsou územními obvody některých státních institucí.

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Okresní úřady v České republice zanikly 31. prosince 2002. Pro účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2015 měl Karlovarský kraj 299 293 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů. Hustota obyvatel je 90 obyvatel na km². Nejlidnatějším okresem Karlovarského kraje je okres Karlovy Vary, ve kterém žije 117 tisíc obyvatel. Ve dvou zbývajících okresech žije zhruba stejně 90 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je nejvyšší v okrese Sokolov, kde dosáhla hodnota 120 obyvatel na km². Nejnižší hustota zalidnění je v okrese Karlovy Vary, kde hustota zalidnění dosahuje 77 obyvatel na km².
Charakter osídlení výrazným způsobem ovlivnila tzv. středisková sídelní soustava. Její uplatňování přispělo k značnému vylidnění venkovského prostoru a k destrukci ekonomického a sociálního prostředí venkovských sídel. Oblast Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizovaná a jsou zde koncentrovány výrobní funkce. Okrajové horské polohy jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady pro rozvoj rekreační funkce. Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí.
Průměrná rozloha obce je 25,1 km² a v průměru v ní k 31. 12. 2000 žilo 2306 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 17 % obyvatel kraje. Obcí s méně než 499 obyvateli je téměř 47 % a žije v nich cca 5,5 % obyvatel, ve 44 obcích od 500 do 1999 obyvatel žije téměř 14 % a ve 26 obcích od 2000 do 9999 téměř 25 % obyvatel. Celkově žije v obcích do 10 000 obyvatel cca 44 % obyvatel kraje a jejich podíl se proti roku 1998 snížil o téměř 13 procentních bodů. V roce 2000 pokračoval mírně klesající trend úbytku obyvatelstva. Ke 31. 12. 2000 žilo na území kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3 % z ČR. Stárnutí obyvatelstva kraje se od roku 1996 projevilo přírůstkem 2261 seniorů (65letých a starších) a úbytkem 5121, tj. 9 % juniorů (mladších 15 let). Tím se zvýšil koeficient stáří (poměr počtu seniorů k počtu juniorů) proti roku 1996 o 10,3 procentního bodu na 70,6 %. Počet rozvodů na 100 sňatků řadí kraj na 1. místo v ČR před kraj Moravskoslezský a Ústecký stejně jako relativní počet potratů, který převyšuje republikový průměr o 2 potraty na 1000 obyvatel. Kojenecká úmrtnost hodnotou 5,2 je 3. nejvyšší v republice, republikový průměr činí 4,1. Vysoký je i relativní počet živě narozených, který je na 2. místě po Ústeckém kraji, naopak nejnižší v rámci republiky je mortalita (o 6,6 % nižší proti průměru za ČR). Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 žilo na území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá 50,9 %. Z hlediska národnostní struktury se k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 1991 doznal počet obyvatel nárůst o 1,6 %, v národnostní struktuře pak výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské (- 0,6) a romské (- 0,4). Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal nárůst o 3 procentní body. K náboženskému vyznání se přihlásilo 20,1 % obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9 % připadá na církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu hlásících se k církvi římskokatolické (o 8,7 procentního bodu).

Ekonomika

V Karlovarském kraji je významně zastoupeno lázeňství (hlavně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov). Dalším významným ekonomickým odvětvím je těžba hnědého uhlí na Sokolovsku a kaolinu na Karlovarsku.

Doprava

Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí. Většina z nich byla vybudována na konci minulého století a od té doby nebyla podstatným způsobem modernizována, některé nádražní a provozní objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Na hlavních tazích jsou prováděny rekonstrukce některých úseků, část sítě byla elektrifikovaná. Některé tratě (např. Sokolov - Kraslice - Klingenthal, Karlovy Vary - Potůčky - Johangeorgenstadt, Cheb - Schirnding) jsou součástí mezinárodní sítě. Železniční trať (Schirnding-) Cheb - Mariánské Lázně (-Plzeň) je součástí III. železničního koridoru. Páteř železniční sítě regionu je tvořena dvojkolejnou tratí Chomutov - Cheb, vedoucí napříč celým územím. Z této trati pak odbočují jednotlivé regionální tratě. tato trať prochází také krajským městem Karlovy Vary. Zde je skutečně nepěkná budova, která však bude již brzy stržena a nahrazena zcela novou moderní budovou. Provoz na tratích byl v posledních letech, stejně jako i na ostatních tratích v celé ČR značně snížen. Na území Karlovarského kraje je toto omezení provozu ještě citelnější, neboť zde došlo k výraznému útlumu těžby hnědého uhlí, které tvořilo velkou část přepravované zátěže na českých drahách.
V kraji je poměrně hustá síť silnic I., II. a III. třídy. Vzhledem k poloze kraje mají silnice I. třídy nadregionální význam a jsou hlavními spoji do vnitrozemí i do Německa. Klíčovou komunikací pro kraj je dálnice D6, která po dokončení spojí kraj s Prahou.
Veřejná autobusová doprava orientuje svoji pozornost spíše na dopravu mezi většími městy v regionu a na městskou hromadnou dopravu (Karlovy Vary, Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Aš, Jáchymov), ale místa mimo jejich spojnice a místa s řidším osídlením jsou obsluhována pouze sporadicky. V těchto lokalitách jsou pak obyvatelé odkázáni většinou na vlastní dopravní prostředky. Tím dochází zčásti k migraci obyvatel do větších měst a také k nárůstu provozu na silnicích.
V Karlovarském kraji se nachází tři letiště: v Karlových Varech, v Chebu a v Mariánských Lázních. Karlovarské letiště má status letiště mezinárodního a jako na jediném se zde provozují pravidelné linky do Moskvy, Petrohradu a dalších ruských měst. V letní sezóně existuje také charterové spojení do turecké Antalye. V roce 2011 odbavilo letiště téměř 100 000 cestujících, což ho činí čtvrtým největším v ČR. V posledních letech byly investovány značné prostředky do zlepšení podmínek cestujících i do letecké infrastruktury. Letiště v Chebu a Mariánských Lázních jsou využívána pro sportovní a rekreační létání.

Zemědělství

Na území kraje je rozšířeno pěstování brambor, řepky olejky a obilnin – pšenice a ječmene, v menší míře pak i lnu a kukuřice. Živočišná sekce zemědělství je reprezentována chovem mléčného i masného skotu, drůbeže a prasat. Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v nižších polohách (hnědozemě) a hnědé lesní půdy ve vyšších polohách kraje (kambizemě) .

Průmysl

V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (např. Kyselka - Mattoni), které souvisí s bohatým výskytem pramenů. V sokolovském hnědouhelném revíru vyrostly závody chemického průmyslu, hlavně v Sokolově a Vřesové. Na území kraje jsou také známé sklářské podniky (např. značka Moser). Keramický průmysl má bohatou tradici, využívá naleziště kvalitního kaolínu. Výroba hudebních nástrojů je např. v Kraslicích (dechové) a Lubech (dřevěné strunné). Energetický průmysl je zastoupen dvěma elektrárnami v sokolovské oblasti (Vřesová, Tisová), několika vodními elektrárnami (Březová, Stanovice, Jesenice) a jinými, alternativními zdroji (větrná elektrárna na Božím Daru).

Příroda, historické památky


Ohře v Karlových Varech

Dlouhá stoka
Karlovarský kraj je bohatý na různě přírodní útvary díky své geologické a geomorfologické rozmanitosti. Velké množství historických památek je lákadlo pro mnohé turisty i lázeňské hosty. Asi nejvýznamnější jsou: hrad v Chebu jako jediná císařská falc na území České republiky, hrad v Lokti a zámek v Bečově s relikviářem sv. Maura.

Vodní toky

Menší vodní toky

Technická vodní díla

Sídla

Města


  • Karlovy Vary
  • Luby
  • Mariánské Lázně
  • Nejdek
  • Nová Role


    • Významné obce

    Turistická místa

    Příroda


    Božídarské rašeliniště

    Železná hůrka

    Hrady a zámky


    Zámek Bečov nad Teplou

    Chebský hrad

    Zámek Kynžvart

    Klášter Teplá

    Ostatní

    Reference

    • Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
    • Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.

    Související články

    Externí odkazy

    Štítky: ,