Encyklopedie České republiky: Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj
Soutok Labe a Orlice v Hradci Králové
znak kraje vlajka kraje
Sídlo	Hradec Králové
Zeměpisné souřadnice	50°22′48″ s. š., 15°51′36″ v. d.
Hejtman	Jiří Štěpán (ČSSD)
Rozloha	4 759^[1] km²
Počet obyvatel	551 421 (2016)^[2]
Hustota zalidnění	116 obyvatel/km²
Nejvyšší bod	Sněžka (1603 m)
Historické země	Čechy a Slezsko
Počet okresů	5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností	15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem	35
ISO 3166-2	CZ-KR a CZ-52
CZ-NUTS	CZ052
RZ	H
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, zaujímající severní část Východočeského kraje. Leží téměř celý na severovýchodě Čech, některé pozemky v současném katastru Pece pod Sněžkou však do roku 1959 náležely Polsku a leží tudíž na historickém území Slezska. Na jihu sousedí s Pardubickým krajem, na jihozápadě se Středočeským krajem a na západě s Libereckým krajem. Na severu sousedí s polským Dolnoslezským vojvodstvím.

Obsah

1 Historie
2 Geografie
3 Administrativní členění
4 Doprava
5 Odkazy
- 5.1 Reference
- 5.2 Související články
- 5.3 Externí odkazy

Historie

Související informace naleznete také v článku Hradecký kraj.

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb., Královéhradecký kraj zároveň navazuje na původní Hradecký kraj, který existoval až do roku 1862.
Mezi turisty nejnavštěvovanější místa bezesporu patří Krkonošský národní park s nejvyšší horou České republiky Sněžkou (1603 m n. m.) nebo pramenem největší české řeky Labe, NPR Adršpašsko-teplické skály nebo Prachovské skály se skalními městy, barokní hospital Kuks, Braunův Betlém u Kuksu, klášter v Broumově, Babiččino údolí v Ratibořicích, ZOO se safari ve Dvoře Králové nad Labem, Třebechovický betlém v Třebechovicích pod Orebem, hrad Kost, zámky v Náchodě, Častolovicích, Opočně, Novém Městě nad Metují a Rychnově nad Kněžnou, či pevnostní město Josefov.

Geografie

Rozsáhlé roviny křídové tabule Polabí silně kontrastují s nejvyšším pohořím Čech, Krkonošemi a jejích „menším bratrem“ Orlickými horami. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech se setkáváme s ideálními podmínkami pro využívání půdy k zemědělským účelům.
Z hlediska zásob pitné vody se ovšem jedná v rámci republiky o region, který je v případě nižších letních srážek nejvíce ohrožen jejím nedostatkem.^[3]
Lugická geologická oblast se táhne od Šluknovského výběžku na jihovýchod až na pomezí Čech a Moravy. Značnou částí zasahuje i do Polska. Jedná se v podstatě o vyzdviženou hrásťovou kru z prvohorních a druhohorních sedimentů. Byla ovlivněna saxonskou tektogenezí ve třetihorách, která vnesla do tváře Českého masívu řadu hlubinných zlomů, například středosaské nasunutí hraničící s východní větví středočeské oblasti. Větší část tvoří turonské pískovce (mladší druhohory). Ty přecházejí v předhůří Sudet, tedy Krkonoš a malých Orlických hor, v přeměněné horniny jílovitého původu, břidlice a fylity. Na samotných pohořích, se pak setkáváme s přeměněnými hlubinnými vyvřelinami, pararulami a svory.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

Okres	Počet obyvatel^[4]	Rozloha^[1]	Hust. zal.	Počet obcí
Hradec Králové (HK)	163 159	892	183	104
Jičín (JC)	79 490	887	89	111
Náchod (NA)	110 869	852	130	78
Rychnov nad Kněžnou (RK)	78 861	982	80	80
Trutnov (TU)	119 042	1 147	104	75

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Hradce Králové, Jičína, Náchoda, Rychnova nad Kněžnou a Trutnova, mají rozšířenou působnost státní správy také Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Vrchlabí.
Území těchto správních obvodů se dále člení na 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, jejichž funkci vedle 15 výše uvedených obcí s rozšířenou působností mají také Červený Kostelec, Česká Skalice, Hostinné, Hronov, Chlumec nad Cidlinou, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nechanice, Opočno, Police nad Metují, Rokytnice v Orlických horách, Smiřice, Sobotka, Svoboda nad Úpou, Teplice nad Metují, Třebechovice pod Orebem, Týniště nad Orlicí, Úpice, Vamberk, Žacléř.
Největšími městy v kraji jsou Hradec Králové (93 tisíc obyvatel), Trutnov (31 tisíc obyvatel), Náchod (20 tisíc obyvatel), Jičín (16 tisíc obyvatel), Dvůr Králové nad Labem (16 tisíc obyvatel), Vrchlabí (12 tisíc obyvatel), Jaroměř (12 tisíc obyvatel) a Rychnov nad Kněžnou (11 tisíc obyvatel).^[5]

Doprava

Královéhradecký kraj je oblastí s velmi hustou železniční sítí. Ale jen dvě trati jsou elektrifikovány a dvoukolejná trať není v kraji ani jedna, což způsobuje nemalé problémy s propustností hlavně v okolí krajského města. Několik krátkých lokálek bylo zrušeno nebo je provozují soukromé společnosti.
Královéhradecký kraj křižují dvě dálkové evropské silnice E67 (Praha-Varšava) a E442 (Liberec-Olomouc), které budou postupně převedeny na dálnice a rychlostní silnice. Avšak jediná dálnice D11 zatím končí u exitu 84 za hranicemi kraje a dálnice D35 z ní odbočující vede jen po území kraje sousedního. V budoucnu povede D11 z Prahy přes Hradec Králové a Trutnov k hraničnímu přechodu v Královci. Silnice I/35 mezi Hradcem Králové a Turnovem bude nahrazena přeložkami. Ale nyní jsou řidiči nuceni používat běžnou síť silnic dalších tříd. Mezi silnice I.třídy na území kraje patří čísla 11, 14, 16, 31, 32, 33, 35 a číslo 37, která je mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přestavěna na čtyřpruhovou silnici. Silnic druhé třídy je mnohem více a mezi nejdůležitější patří čísla 296, 300, 303, 308, 321, 324.
Od roku 2010 je v kraji kompletně zaveden jednotný dopravní systém IREDO, zahrnující vlaky a autobusy. Od roku 2011 byl systém rozšířen i do sousedního Pardubického kraje, takže cestující mohou na jednu jízdenku procestovat oba kraje.

Odkazy

Reference

Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

ŠŮRA, Adam. Plíživé sucho. Respekt. 2011, roč. XXII, čís. 29. Dostupné online.

Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.