- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava : Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95-106.
- URBAN, Jan. Lichtenburkové : vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
- ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha : Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7.
(Minsterberské knížectví)
Erb Minstrberského knížectví
Vzniklo roku 1321, když město a jeho okolí obdržel Bolek II. Minstrberský při dělení dědictví po svém otci Bolkovi I. z rodu Piastovců a již roku 1336 bylo dobyto Karlem IV. (tehdy ještě jen moravským markrabětem) a poddalo se Čechám. Po Bolkově smrti roku 1341 v knížectví vládl jeho syn Mikuláš až do své smrti roku 1351 a po něm vládl jeho syn Bolek III. až do roku 1410. V letech 1410 až 1420 vládli Minstrbersku společně bratři Jindřich a Jan, přičemž po smrti Jindřicha roku 1420 vládl Jan až do své smrti 27. prosince roku 1428, kdy padl v bitvě u Staré Jesenice proti husitům. S ním vymřela minstrberská větev Piastovců.
Roku 1429 zastavil Zikmund Lucemburský jako český král celé knížectví českému pánu Půtovi z Častolovic a po jeho smrti roku 1434 držela zástavu jeho vdova Anna z Koldic. Roku 1435 zemské stavy pro knížectví přijaly jako kněžnu Eufémii z Oettingen, neteř posledního knížete, která se ovšem kvůli sporům s Annou z Koldic již příštího roku vzdala trůnu. Roku 1440 Anna z Koldic prodala knížectví svému druhému manželovi Hynku Krušinovi z Lichtemburka. Zemské stavy ovšem stále rebelovaly proti jeho vládě, takže Hynek roku 1442 pro výstrahu vypálil klášter v Henrykowě.
Roku 1443 byl jako kníže vybrán Vilém I. Opavský, který svůj nárok zakládal na tom, že je jednak synem Kateřiny Minstrberské, dcery knížete Jana a dále, že je ženatý se Salomenou z Častolovic, dcerou Půty z Častolovic. Nicméně spor s Hynkem Krušinou byl vyřešen až následujícího roku 1444. Po smrti Viléma I. se knížetem stal jeho bratr Arnošt Opavský, který posléze knížectví prodal Jiřímu z Poděbrad.
Roku 1472 se vlády nad knížectvím ujali synové Jiřího z Poděbrad Jindřich z Poděbrad a Minsterberka, Viktorín z Poděbrad a Hynek z Poděbrad. Po vymření Poděbradů roku 1569 se knížectví vrátilo českému králi. Roku 1654 je císař Ferdinand III. udělil Auersperkům a roku 1742 bylo knížectví dobyto a spolu s větší částí Slezska pruským králem Fridrichem II. připojeno k Prusku.
