Seznam zeměpisných rekordů České republiky

Tento článek je seznamem zeměpisných rekordů České republiky. Obsahuje informace, jako například která hora v České republice je nejvyšší, které jezero je největší ap. Zeměpisných rekordů je obrovské množství a tento článek nemůže zachytit všechny. Zachycuje proto jen vybrané rekordy.

Obsah

• 1 Rekordy
  • 1.1 Poloha
  • 1.2 Povrch
  • 1.3 Vodstvo
  • 1.4 Počasí
  • 1.5 Příroda
  • 1.6 Doprava
  • 1.7 Stavby
  • 1.8 Ostatní
• 2 Související články
• 3 Reference

Rekordy

Poloha

 historická země zabírající největší část ČR – Čechy; na 2. místě – Morava; na 3. místě – Slezsko (v ČR jen České Slezsko)

 nejsevernější město – Šluknov^[1]

 nejsevernější obec – Lobendava (okres Děčín), 51°3′20″ s. š., 14°18′58″ v. d., 4328 km od severního pólu

 nejjižnější město – Vyšší Brod^[1] (okres Český Krumlov), 48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d., 5396 km od rovníku

 nejjižnější obec – Horní Dvořiště^[1]

• Město Vyšší Brod
•  nejzápadnější město – Hranice
•  nejzápadnější obec – Krásná (okres Cheb), 50°15′7″ s. š., 12°5′29″ v. d.
•  nejvýchodnější město – Jablunkov
•  nejvýchodnější obec – Hrčava (okres Frýdek-Místek), 49°31′30″ s. š., 18°50′4″ v. d.
•  vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem státního území – 493 km
•  vzdálenost mezi nejsevernějším a nejjižnějším bodem státního území – 278 km
•  nejmenší šířka státního území – 143 km (mezi Mikulovem a Králíky)
•  stát, se kterým máme nejdelší část státních hranic – Německo, 815 km^[2] nebo 810 km(?); na 2. místě – Polsko, 762 km(?) nebo 712,5 km^[2](?)
•  stát, se kterým máme nejkratší část státních hranic – Slovensko, 265 km^[2](?) nebo 242 km(?); na 2. místě – Rakousko, 466 km(?) nebo 442,8 km^[2](?)
•  nejkratší vzdálenost nejsevernějšího bodu od moře – 290 km (od Štětínského zálivu v Baltském moři)
•  nejkratší vzdálenost nejjižnějšího bodu od moře – 326 km (od Terstského zálivu v Jaderském moři)

Povrch

 geomorfologický systém zabírající největší část ČR – Hercynský systém (největší území zabírá Česká vysočina); na 2. místě – Alpsko-himálajský systém

 geomorfologický celek zabírající největší část ČR – Nízký Jeseník (2894 km²)^[3]

 geomorfologický celek zabírající nejmenší část ČR – Jablunkovské mezihoří (26 km²)^[3]

 nejvyšší přírodní bod – bod na česko-polské státní hranici 3,5 m od polského vrcholu Sněžky v Krkonoších, 1603,2 m;^[4][5]

Vrchol Sněžky s kaplí sv. Vavřince

 nejvyšší umělý bod – vrchol vysílače na Pradědu v Jeseníkách, 1638 m^[3]

Vysílač na Pradědu

 geomorfologický celek s největší střední výškou – Králický Sněžník (930,9 m)^[3]

 přírodní bod s nejmenší nadmořskou výškou – hladina řeky Labe na hranici s Německem u Hřenska, 128 m n. m.^[6](?) nebo 116 m n. m. nebo 115 m n. m.^[3](?)

Labe v Hřensku

 umělý bod na povrchu země s nejmenší nadmořskou výškou – dno hnědouhelného velkolomu Bílina u Bíliny v okrese Teplice, 20,4 m n. m.^[7]

 nejvýše ležící obec – Kvilda (okres Prachatice), 1065 m n. m.

• Obec Kvilda
•  nejvýše ležící sídlo – Filipova Huť (okres Klatovy), 1093 m n. m.,^[3]
•  nejníže ležící obec – Hřensko (okres Děčín), 130 m n. m.^[3]

Vodstvo

 nejdelší řeka na českém území – Vltava, 430 km(?) nebo 430,2 km^[1](?) nebo 433 km^[8][3][9](?) nebo 440 km(?) nebo 440,25 km(?)

 nejdelší řeka tekoucí z České republiky – Labe (německy die Elbe) o celkové délce 1154 km^[9] – kratší část leží v ČR (357 km^[8][9](?) nebo 358,3 km(?) nebo 370 km(?) nebo 379 km(?)), delší část v Německu

 2 nejdelší řeky nebo části řek na českém území – Vltava spolu s českou částí Labe, 542 km

 nejvodnatější řeka – Labe, průměrný roční průtok v Hřensku 308 m³/s

 česká řeka s největším povodím – Labe, celkem 144 055 km², česká část povodí 49 933 km^2[4](?) nebo 49 964 km²(?) nebo 51 103,9 km^2[3](?) nebo 51 394 km²(?) nebo 51 406 km^2[8]

 největší jezero – Černé jezero na Šumavě, plochu hladiny má 18,4 ha^[8][3](?) nebo 18,5 ha^[10][4](?); na 2. místě Čertovo jezero na Šumavě, 10,3 ha;^[8] na 3. místě Plešné jezero na Šumavě, 7,5 ha^[8]

 nejhlubší jezero – Černé jezero na Šumavě, 39,8 m^[8][3](?) nebo 40,6 m(?)

Černé jezero

 rybník s největším objemem vody – Staňkovský rybník 6 600 000 m³ vody

 nejdelší rybník – Staňkovský rybník, 6 km dlouhý^[10]

 nejhlubší rybník – Staňkovský rybník, 18 m hluboký^[10]

 rybník s největší plochou hladiny – Rožmberk (u Třeboně), 4,89 km²,^{[8][3][10][4]} jeho objem je 6 200 000 m³ vody, je to v současnosti rybník s největší plochou hladiny na světě^[zdroj?]

Rybník Rožmberk

 přehradní nádrž s největším objemem vody – Orlík (na Vltavě a Otavě), 704 000 000 m³(?) nebo 720 000 000 m^3[8](?) nebo necelých 717 000  m^3[11] (konkrétněji 716  600 000 m^3[4])(?) vody

 přehradní nádrž s největší plochou hladiny – Lipno, 48,7 km²,^{[8][3][10][4]} jeho objem je  309 502 000 km³ vody

Vodní nádrž Lipno u Horní Plané

 nejvyšší přehradní hráz – Dalešice na řece Jihlavě (sypaná hráz), 100 m vysoká;^[11] na 2. místě Orlík na Vltavě a Otavě (betonová hráz), 91,5 m vysoká

 nejvyšší betonová přehradní hráz – Orlík na Vltavě a Otavě, 91,5 m vysoká

 nejdelší sypaná přehradní hráz – Nechranice (na Ohři), 3286 m(?)^[10] nebo 3280 m(?) dlouhá

 přehradní hráz s největší šířkou základů – Nechranice (na Ohři), základy jsou široké 800 m^[11]

 nejvyšší vodopád – Pančavský vodopád v Labském dole v Krkonoších, 148 m^[12]

Horní část Pančavského vodopádu

 nejteplejší minerální pramen – Vřídlo v Karlových Varech, 72 °C^[3][1](?) nebo 73 °C(?) nebo 73,4 °C(?)

• Karlovarské Vřídlo

Počasí

 podnebná oblast zabírající největší území ČR – mírně teplá podnebná oblast

 nejvyšší průměrná roční teplota – 10,1 °C, Praha - Klementinum^[13]

 nejnižší průměrná roční teplota – 0,2 °C^[13], Sněžka^[4]

 nejvyšší absolutní teplota – 40,4 °C, 20.8. 2012, Dobřichovice (okres Praha-západ)^[14]

 nejnižší absolutní teplota – -42,2 °C, 11. 2. 1929, Litvínovice (okres České Budějovice)^[4]

 nejnižší absolutní teplota od roku 1961 – -41,6 °C, 30. 1. 1987, Kvilda-Perla (okres Prachatice)^[15]

 nejvyšší průměrné roční srážky – 1705 mm, Bílý Potok (v Jizerských horách)^[4]

• Klimadiagram Lysé hory
•  nejnižší průměrné roční srážky – 410 mm, Libědice u Žatce^[4]
•  místo s největším množstvím srážek napršených za 24 h – Nová Louka (v Jizerských horách), 345 mm, 29.-30.7. 1897^[13]
•  nejvyšší naměřená rychlost větru – 216 km/h, 19. 1. 2007, Sněžka; na 2. místě – 198 km/h, 27. 10. 2002, Klínovec^[4]

Příroda

• nejrozšířenější půdní typ – kambizem (hnědá půda)^[8]
• nejdelší jeskynní systém - Amatérská jeskyně v Moravském krasu, 34,9 km;^[1] na 2. místě Býčí skála a Rudické propadání, obojí okolo 13 km
• nejhlubší jeskynní systém - Amatérská jeskyně, Býčí skála a Rudické propadání, všechny okolo 200 m
• nejhlubší propast – Hranická propast (u města Hranice v okrese Přerov, nedaleko Teplic nad Bečvou), celkově minimálně 473,5 m; propast je částečně zatopena Hranickým jezerem, hloubka suché části je 69,5 m, hloubka zatopené části není známa, minimálně však 404 m,^[16]
• největší jeskynní dóm – Obří dóm (v Moravském krasu), měří 150 × 40 × 70 m^[3]
• největší národní park – Národní park Šumava, 690,3 km²^[17]
• nejstarší národní park – Krkonošský národní park, zřízen v roce 1963
• největší chráněná krajinná oblast – Chráněná krajinná oblast Beskydy, 1160 km²^[18]
• nejstarší chráněná krajinná oblast – Český ráj, zřízen v roce 1955
• největší skalní brána – Pravčická brána (Národní park České Švýcarsko), 25 m vysoká, 16 m široká^[3]
• nejrozšířenější strom – smrk (přes 50  % stromů)

Doprava

•  nejdelší železniční tunel – Březenský tunel (na trati Lužná u Rakovníka – Chomutov), 1758 m; na 2. místě Špičácký tunel (na trati Klatovy–Železná Ruda, 1747 m^[19]
•  nejstarší provoz koněspřežné železnice – na trati České Budějovice–Linec (z Čech do Rakouska), z roku 1832, v současnosti již nefunguje^[20]
•  nejstarší parostrojní železnice – trať Vídeň–Břeclav–Brno (z Rakouska na Moravu), z roku 1839, nejstarší parostrojní železnice v Rakousku
•  nejstarší provoz síť tramvajové dopravy – v Brně, koněspřežná tramvaj od roku 1869, v roce 1884 nahrazena parní dráhou a v roce 1900 elektrickými tramvajemi
•  nejstarší autobusová linka – autobusová linka mezi lázněmi Bohdaneč a Pardubicemi, z roku 1908^[21]
•  nejkratší visutá lanová dráha – sedačková lanová dráha v Zoologické zahradě hlavního města Prahy v Praze–Troji; na 2. místě je osobní kabinová jednolanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha
•  nejkratší kabinová lanová dráha – osobní visutá jednolanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha
•  nejstrmější lanová dráha – osobní kabinová visutá jednolanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha, průměrný sklon má 63,41 %^[22]
•  nejstarší kabinová lanovka – na trati Janské Lázně–Černá Hora, provoz zahájen roku 1928^[21]
•  nejstarší letiště – letiště v Plzni–Borech, otevřeno roku 1911,^[21] zrušeno v 90. letech 20. století
•  největší letiště – Letiště Václava Havla v Praze–Ruzyni
•  nejstarší automobil zkonstruovaný v českých zemích – automobil značky Präsident vyrobený roku 1897 v Kopřivnici^[21]

Stavby

 nejvýše ležící železniční stanice – Kubova Huť (Šumava), 995 m^[4]

• Železniční stanice Kubova Huť
•  největší sportovní stadion – Strahovský stadion (až 240 000 návštěvníků^[4](?) nebo 250 000 návštěvníků(?), zapsán v Guinnessově knize rekordů)
•  největší hrad – Pražský hrad (v Praze), největší dosud existující hrad na světě^[23] (zapsán v Guinnessově knize rekordů)
•  nejstarší hrad – není známo: buď románská Přimda (v západních Čechách, z 12. století), nebo Pražský hrad (stáří neznámé)
•  nejdelší most - Radotínský most, 2280 m^[1]
•  nejdelší obloukový dřevěný most − most přes Studenou Vltavu u Černého Kříže, 36 m^[24]
•  nejvyšší most – Žďákovský most (u Orlíku nad Vltavou, přes Vltavu), 90 m od nejhlubšího bodu údolí^[4]
•  nejstarší krytý dřevěný most – dřevěný most na hradě Pernštejně, ze 16. století^[21]
•  nejstarší krytý dřevěný most určený pro pěší a cyklisty – dřevěný most v Kynšperku nad Ohří (v okrese Sokolov)
•  nejstarší zachovaný most – gotický Kamenný most v Písku (kamenný most, v Písku, přes Otavu), postaven roku 1263 (nejstarší kamenný most ve střední Evropě)^[21]
•  nejstarší dosud existující klášter – benediktinský Břevnovský klášter (v Praze–Břevnově), založen roku 993^[21]
•  nejvýše umístěná vyhlídková plošina rozhledny – Žižkovský vysílač (v Praze na Žižkově), 93 m nad zemí^[4]
•  největší jaderná elektrárna – Temelín (v roce 2003 měla elektrický výkon 2000 MW)^[1]

Ostatní

•  největší územně správní kraj – Středočeský kraj
•  nejmenší územně správní kraj – Hlavní město Praha; na 2. místě Liberecký kraj; na 3. místě Karlovarský kraj
•  územně správní kraj s největším počtem obyvatel – Moravskoslezský kraj
•  územně správní kraj s nejmenším počtem obyvatel – Karlovarský kraj
•  největší obec – hlavní město Praha
•  obec s největším počtem obyvatel – hlavní město Praha, má přes 1 280 000 obyvatel(?) nebo 1 195 000 obyvatel^[3](?)
•  obec s nejmenším počtem obyvatel (kromě vojenských újezdů) – Čilá (okres Rokycany), 21 obyvatel k 1. lednu 2010 ^[25]
•  obec s největší hustotou zalidnění – hlavní město Praha
•  nejnavštěvovanější obec – hlavní město Praha (až 90 % zahraničních turistů, kteří navštíví ČR, navštíví i Prahu)
•  české dvojměstí s nejdelším českým názvem – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 28 písmen a 28 hlásek
•  česká obec s nejdelším českým jednoslovným názvem – Prostředkovice v okrese Jihlava, 14 písmen.
•  české město s nejkratším českým názvem – Aš (v západních Čechách), 2 písmena a 2 hlásky
•  česká obec s nejkratším českým názvem – Aš (město v západních Čechách) a Eš (vesnice na Vysočině), obojí 2 písmena a 2 hlásky
•  největší náměstí – Karlovo náměstí (v Praze), jeho plocha měří 8,5 ha^[4] (80 550 m²)
•  největší katastrální území – Morávka, okres Frýdek-Místek, 87,29 km^2[26]
•  nejmenší katastrální území – Stráž u Hradiště II, v sousedství obce Stráž nad Ohří, okres Karlovy Vary, 2336 m² (obsahuje jen jednu jedinou parcelu)^[27]
•  nejstarší městský znak – znak města Brna, přesné stáří není známo, ale doklady o jeho užívání jsou již z počátku 14. století)^[21]
•  nejstarší mince českého státu – stříbrný denár, konec 10. století^[21]
•  nejstarší zlatá olympijská medaile, kterou získal Čech – zlatá medaile, kterou roku 1924 získal Bedřich Šupčík za šplh na laně^[21]
•  největší průmyslový podnik – Škoda Auto (v Mladé Boleslavi), v roce 2005 činil roční obrat 161 mil. Kč^[4]
•  nejstarší městské elektrické osvětlení – v Jindřichově Hradci, od roku 1888^[21]
•  největší česká záhada – záhada kolem tvorby Ďáblovy bible
•  nejstarší známá tištěná kniha na českém území – Kronika trojánská, z druhé poloviny 15. století, vytištěna v Plzni (není to prokázané, ale předpokládá se, že je to první prvotisk na českém území)
•  panovník na českém trůně nejdéle vládnoucí – František Josef I. (z rodu Habsburků), vládl 68 let (od roku 1848 do roku 1916)^[1]
•  nejčastější křestní jméno – Marie
•  nejčastější příjmení – Novák či Nováková; na 2. místě – Novotný či Novotná; na 3. místě – Svoboda či Svobodová; na 4. místě – Dvořák či Dvořáková; na 5. místě – Černý či Černá^[21]

Související články

•  Zeměpisné rekordy světa
•  Rekordy pozemské neživé přírody
•  Česká kniha rekordů

Reference

• 1. HOLANEC, Václav; HAŠKOVEC, Vít; OLIVERIOVÁ, Dana. Nový rozum do kapsy. Ilustrace Květoslav Hísek , Michal Kudělka , Jaroslav Synek; Odpovědná redaktorka Martina Fučíková , Technická redaktorka Arnoštka Svobodová. Dotisk 9. vyd. (1. v této podobě)., přepracované vyd. Svazek Kultura a společnost. Praha : Albatros, 2004. 2 svazky (398 s.) (Oko). ISBN 80–00–01458–0. Kapitola Česká republika, s. 122.

• 2. CHALUPA, Petr. Zeměpis České republiky v přehledu pro ZŠ a SŠ. Brno : MC nakladatelství, 2008 (2009 tisk). 2 s. S. 1.

• 3. (česky) Treking.cz, článek Geografické rekordy České republiky

• 4. HOLANEC, Václav; HAŠKOVEC, Vít; OLIVERIOVÁ, Dana. Nový rozum do kapsy. Ilustrace Květoslav Hísek , Michal Kudělka , Jaroslav Synek; Odpovědná redaktorka Martina Fučíková , Technická redaktorka Arnoštka Svobodová. Dotisk 9. vyd. (1. v této podobě)., přepracované vyd. Svazek Kultura a společnost. Praha : Albatros, 2004. 2 svazky (398 s.) (Oko). ISBN 80–00–01458–0. Kapitola Česká republika, s. 121.

• 5. VÍTKOVÁ, Kateřina. Přeměřená Sněžka "povyrostla" na 1603 metrů, vrchol má v Polsku. iDNES.cz [online]. , 11. 2 2014. Dostupné online.

• 6. Kol. aut.: Hory a nížiny Zeměpisný lexikon ČSR, Academia 1987, ISBN neuvedeno, str. 10

• 7. (česky) článek Nejnižší místo České republiky prohloubíme až na úroveň moře, říká šéf dolů

• 8. ZADEK, Lukáš. Zeměpis České republiky v přehledu pro ZŠ a SŠ. Brno : MC nakladatelství, 2008 (2009 tisk). 2 s. S. 2.

• 9. AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Naše vlast. Příprava vydání Jana Steinerová; ilustrace Adolf Born, Spytimír Bursík, Jiří Hajný, Květoslav Hísek, Jan Hošek, Josef Lada, Zdeněk Miler, Jiří Petráček, Milan Salák, Jiří Trnka; Odpovědná redaktorka 1. vyd. Marie Bernardová, Odpovědná redaktorka 2. revidovaného vyd. Jana Steinerová. 2. revidované vyd.., revidované vyd. Košice : Nakladatelství Slovart, 2003. 176 s. ISBN 80–7209–440–8. Kapitola Zeměpis, s. 11.

• 10. AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Naše vlast. Příprava vydání Jana Steinerová; ilustrace Adolf Born, Spytimír Bursík, Jiří Hajný, Květoslav Hísek, Jan Hošek, Josef Lada, Zdeněk Miler, Jiří Petráček, Milan Salák, Jiří Trnka; Odpovědná redaktorka 1. vyd. Marie Bernardová, Odpovědná redaktorka 2. revidovaného vyd. Jana Steinerová. 2. revidované vyd.., revidované vyd. Košice : Nakladatelství Slovart, 2003. 176 s. ISBN 80–7209–440–8. Kapitola Zeměpis, s. 12.

• 11. AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Naše vlast. Příprava vydání Jana Steinerová; ilustrace Adolf Born, Spytimír Bursík, Jiří Hajný, Květoslav Hísek, Jan Hošek, Josef Lada, Zdeněk Miler, Jiří Petráček, Milan Salák, Jiří Trnka; Odpovědná redaktorka 1. vyd. Marie Bernardová, Odpovědná redaktorka 2. revidovaného vyd. Jana Steinerová. 2. revidované vyd.., revidované vyd. Košice : Nakladatelství Slovart, 2003. 176 s. ISBN 80–7209–440–8. Kapitola Zeměpis, s. 13.

• 12. PILOUS, Vlastimil. Pančavský vodopád. Krkonoše – Jizerské hory. duben 2009, čís. 4, s. 20–23. Dostupné online.

• 13. KLÍMOVÁ, Eva; KRČMÁŘ, Otakar; KRČMÁŘOVÁ, L.. Rekordy České republiky - Příroda. Bratislava : Mapa Slovakia, 2001. ISBN 80-8067-025-0.

• 14. ZEMANOVÁ, Jana. Absolutní teplotní rekord padl, v Dobřichovicích naměřili 40,4 stupně. www.rozhlas.cz [online]. 20. srpna 2012 v 18:20. Dostupné online.

• 15. ŠumavaInfo.cz

• 16. KAMENSKÝ, Stanislav. Hranická propast je nejhlubší na světě, robot se ponořil do 404 metrů [online]. Idnes.cz, 2016-09-30, [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.

• 17. NP Šumava [online]. Nature.cz, [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.

• 18. CHKO Beskydy [online]. Nature.cz, [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.

• 19. HOLANEC, Václav; HAŠKOVEC, Vít; OLIVERIOVÁ, Dana. Nový rozum do kapsy. Ilustrace Květoslav Hísek, Michal Koudělka, Jaroslav Synek; Odpovědná redaktorka Martina Fučíková, Technická redaktorka Arnoštka Svobodová. Dotisk 9. vyd. (1. v této podobě)., přepracované vyd. Svazek Kultura a společnost. Praha : Albatros, 2004. 2 svazky (398 s.) (Oko). ISBN 80–00–01458–0. Kapitola Česká republika, s. 122.

• 20. ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František, aj. Dějepis pro střední odborné školy : České a světové dějiny. [Odpovědná redaktorka Milana Čechurová] , [Výtvarný redaktor Václav Hanuš] , [Technická redaktorka Marcela Jirsová]. [2. vyd.]. vyd. Praha : SPN -[–] pedagogické nakladatelství, 2008. [238] s. ISBN 978–80–7235–382–8. Kapitola 6. Průmyslová revoluce, s. 144.

• 21. HOLANEC, Václav; HAŠKOVEC, Vít; OLIVERIOVÁ, Dana. Nový rozum do kapsy. Ilustrace Květoslav Hísek, Michal Kudělka, Jaroslav Synek; Odpovědná redaktorka Martina Fučíková, Technická redaktorka Arnoštka Svobodová. Dotisk 9. vyd. (1. v této podobě)., přepracované vyd. Svazek Kultura a společnost. Praha : Albatros, 2004. 2 svazky (398 s.) (Oko). ISBN 80–00–01458–0. Kapitola Česká republika, s. 123.

• 22. (česky) oficiální stránky S. M. K., článek Doprava v Moravském krasu

• 23. LENZ, Nikolaus. Mega : Rekordy : 1000 x[×] nej...[––]. Překlad Miroslava Hnízdilová. Vyd. 1.. vyd. Plzeň : NAVA, 2003. 240 s. ISBN 80–7211–148–5. Kapitola Technika, s. 108.

• 24. Na Šumavě vyrostl nejdelší dřevěný most v České republice

• 25. (česky) mvcr.cz, Počty obyvatel v obcích

• 26. Nahlížení do katastru nemovitostí - k.ú. Morávka [online]. www.cuzk.cz, [cit. 2016-01-27]. Dostupné online.

• 27. Nahlížení do katastru nemovitostí ČR - k.ú. Stráž u Hradiště II [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné online.