Území chráněné pro akumulaci povrchových vod

Území chráněné pro akumulaci povrchových vod (používána zkratka LAPV, lokalita pro akumulaci povrchových vod) je označení pro území České republiky, na němž je stanovena územní ochrana povolující pouze takové činnosti, které „neznemožní nebo podstatně neztíží její budoucí využití pro akumulaci povrchových vod“. K tomuto účelu musí být území vhodné po stránce morfologické, geologické a hydrologické.[1]
„Území chráněné pro akumulaci povrchových vod“ je legislativní pojem stanovený ve vodním zákoně, do něhož byl doplněn při jeho novelizaci v roce 2008.

Obsah

  • 1 Generel LAPV
  • 2 Realizace vodních nádrží
  • 3 Seznam LAPV v Generelu z roku 2011[6]
  • 4 Odkazy
    • 4.1 Reference
    • 4.2 Související články
    • 4.3 Externí odkazy

Generel LAPV

Jednotlivé oblasti jsou uvedeny v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (označovaném jako Generel LAPV[2]), který připravuje Ministerstvo zemědělství po dohodě s Ministerstvem životního prostředí.[1] Účelem územní ochrany lokalit zahrnutých v Generelu je, aby tyto lokality mohly být v dlouhodobém časovém horizontu využity v případě potřeby pro výstavbu vodních nádrží. Ty by sloužily jako jedno z adaptačních opatření v souvislosti se změnou klimatu a přistoupilo by se k nim poté, co by došlo k vyčerpání jiných možností. Nejedná se tedy o seznam plánovaných nádrží.[3]
První verze Generelu LAPV byla zveřejněna roku 2011. Při jeho přípravě se vycházelo ze seznamu 186 lokalit pro Plán hlavních povodí ČR. Po jejich posouzení bylo do Generelu LAPV zahrnuto 65 lokalit, naopak vynechány byly oblasti, v nichž územní ochranu zaručoval zákon o ochraně přírody a krajiny.[4]

Realizace vodních nádrží

Výstavba vodních nádrží je k roku 2016 plánována na dvou lokalitách Generelu LAPV – v roce 2015 zahájilo ministerstvo zemědělství přípravu realizace na území LAPV Pěčín a Vlachovice.[5]

Seznam LAPV v Generelu z roku 2011[6]

název LAPV plocha lokality (ha) vodní tok kraj
Amerika 206,4 Klabava Středočeský
Babí 59,4 Babí potok Královéhradecký
Bednárec 87,9 Žirovnice Jihočeský
Borovnice 102,7 Svratka Vysočina, Pardubický
Březí 71,7 Klejnárka Středočeský
Budislav 126,6 Černovický potok Jihočeský
Čachrov 148,1 Ostružná Plzeňský
Čučice 254,7 Oslava Jihomoravský, Vysočina
Dlouhá Loučka 37,5 Huntava Plzeňský
Dolní Bolíkov 154,4 Bolíkovský potok Jihočeský
Doubravčany 53,7 Výrovka Středočeský
Dvorečky 152,2 Velká Libava Karlovarský
Fořt 134,4 Čistá Královéhradecký
Hanušovice 533,9 Morava Olomoucký
Hlubocká Pila 77,5 Liboc Karlovarský
Horní Kounice 97,4 Rokytná Jihomoravský, Vysočina
Horní Lomná 78,2 Lomná Moravskoslezský
Hořička 269,1 Ležák Pardubický
Hoštejn 489,3 Březná Pardubický, Olomoucký
Hradiště 180,5 Černá Jihočeský
Hrachov I 43,5 Brzina Středočeský
Hrachov II 77,3 Brzina Středočeský
Chaloupky 193 Rolava Karlovarský
Jangelec 193,3 Loučná Pardubický
Javornice 103,4 Javornice Plzeňský, Středočeský
Kladruby 305,5 Úhlavka Plzeňský
Klanečná 128,9 Úsobský potok Vysočina
Kleštěnice 62,3 Jalový potok Středočeský
Kočov I 99,8 Mže Plzeňský
Kočov II 214,6 Sedlišťský potok Plzeňský
Kryry 73,4 Podvinecký potok Ústecký
Kuřimské Jestřabí 87,6 Libochovka Jihomoravský
Lukavice 69,5 Kněžná Královéhradecký
Mětikalov 32 Liboc Karlovarský
Myslín 167,3 Skalice Jihočeský, Středočeský
Nihošovice 75,8 Peklov Jihočeský
Ondřejovice 170,8 Jelenka Plzeňský
Otaslavice 101,8 Brodečka Jihomoravský, Olomoucký
Pěčín 80 Zdobnice Královéhradecký
Písečná 63,1 Potočnice Pardubický
Plaveč 79,5 Jevišovka Jihomoravský
Podlesný mlýn 30,4 Velička Olomoucký
Podolí 85,9 Mastník Středočeský
Poutnov 123,4 Teplá Karlovarský
Radkovy 117,3 Dolnonětčický potok Olomoucký
Rajnochovice[7] 90,7 Juhyně Zlínský
Rychmburk 79,1 Krounka Pardubický
Rychtářov 52,6 Velká Haná Jihomoravský
Spačice 44,8 Doubrava Vysočina, Pardubický
Spálené 102,1 Opavice Moravskoslezský
Spálov 868,1 Odra Moravskoslezský, Olomoucký
Strážiště 379,9 Střela Plzeňský
Stříbrné Hory 127,3 Borovský potok Vysočina
Šipín 210,7 Úterský potok Plzeňský
Šternberk 64,8 Sitka Olomoucký
Štěpánov 235,7 Sázavka Vysočina
Terezín 316,3 Trkmanka Jihomoravský
Tuchoraz 88,4 Šembera Středočeský
Úsobrno 38,3 Úsobrnka Jihomoravský, Olomoucký
Větší Vltavice 306,7 Větší Vltavice Jihočeský
Vlachovice 156,3 Vlára Zlínský
Všeruby 68,1 Třemošná Plzeňský
Vysočany 146,4 Želetavka Jihomoravský, Vysočina, Jihočeský
Žamberk 190 Rokytenka Královéhradecký, Pardubický
Želešice 79,6 Bobrava Jihomoravský

Odkazy

Reference

  • Ministerstvo zemědělství; Ministerstvo životního prostředí. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území. Praha : [s.n.], 2011. 153 s. Dostupné online. S. 1. Dále jen „Generel“.
  • Generel, s. 1 a 5.
  • Generel, s. 4–5.
  • Odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí. Sucho – vážná hrozba pro Českou republiku. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2015. 23 s. Dostupné online. S. 21.
  • Generel, příloha č. 1.
  • označovaná také jako Košovy

Související články

Externí odkazy

Štítky: