Volovské knížectví

    Volovský knížecí zámek
    Volovské knížectví (polsky Księstwo wołowskie, německy Herzogtum Wohlau) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, s hlavním městem Volov (pol. Wołów)
    Zpočátku bylo Volovsko součástí Vratislavského knížectví, ale po rozdrobení Slezska roku 1248 se stalo součástí Hlohovského knížectví a roku 1312 se stalo součástí Olešnického knížectví až do roku 1471, kdy se osamostatnilo. Roku 1329 se stalo součástí Zemí Koruny české.
    Roku 1504 se Volovsko spojilo s knížectvím Minstrberským a roku 1517 je koupila rodina Thurzů, která je po 6 letech prodala lehnickým knížatům. V letech 1653 až 1664 bylo knížectví opět samostatné, ale již roku 1675, kdy zemřel poslední legitimní Piastovec Jiří Vilém Lehnicko-Břežsko-Volovský, se knížectví stalo přímou korunní doménou českých králů. Roku 1742 bylo knížectví anektováno Pruskem, což byla i jedna z příčin sedmileté války.

    Literatura

  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.