Knížectví vzniklo roku 1445 při dělení Osvětimského knížectví, které bylo vazalem českého krále. Nicméně, již roku 1456 piastovský kníže Václav I. Zátorský složil lenní slib polskému králi Kazimírovi IV. a roku 1495 bezdětný kníže Jan V. prodal celé knížectví Polsku, s tím, že doživotně zůstane knížetem. Po jeho smrti roku 1513 se knížectví stalo autonomní součástí Polska a roku 1564 byla autonomie zrušena.
Po prvním dělení Polska roku 1772 se knížectví stalo součástí Habsburské monarchie a císař měl mj. titul vévody zátorského. V letech 1815 až 1866 bylo součástí Německého spolku v rámci Rakouska. Knížectví zaniklo roku 1918 se vznikem Polské republiky.
Seznam vládců
- 1433/4 – 1468 Václav I.
- 1468 – 1490 Kazimír, spoluvládce
- 1468 – 1484/7 Václav II., spoluvládce
- 1468 – 1494 Jan V. (Janusz), spoluvládce
- 1468 – 1493 Vladislav, spoluvládce
- 1493 – 1503 Anežka Zatorská (jenom vlastnice, bez suverénní vlády)