Bisinus


Bisinus
Evropa a její osídlení v 5. století v době vlády Bisina (viz Thuringi).
Doba vlády
přelom 5. a 6. století
Tituly
Duryntský král
Narození
5. století
Úmrtí
6. století
Nástupce
Baderich
Herminafried
Berthacharius
Manželky
Menie
Potomci
Baderich
Herminafried
Berthacharius
Radegunda
Bisinus (také Basinus, Besinus, Bisin langobardsky Pisen[1]) (5. století? - 6. století?) byli na konci 5. století dva durynští králové, žijící v období stěhování národů.
Podle Řehoře z Tours byl prvním králem Bisinus vládnoucí Durynkům kolem 460.[1] Za jeho vlády u něho našel fránský král Childerich I. útočiště, poté co byl sesazen svým lidem[2] v letech 456 či 457. Manželkou Bisina byla Basina, ale od manžela odešla společně Childerichem do Galie v době, kdy byl dosazen zpět na trůn v Tournai.[2] Historici uvádějí, že za předpokladu, že Basina existovala, pak je velmi nepravděpodobné, že její křestní jméno je správné, protože se jedná ženskou formu jména jejího prvního manžela. Řehoř popisoval období před rokem 575 v kronice Historia Francorum pouze z ústní tradice, která nebyla nijak zvlášť spolehlivá, proto není tato část kroniky dostatečně věrohodná.[3][4]
Druhý Bisinus[5] vládl Durynkům kolem roku 500 a zachované zprávy o něm jsou historicky doložené, takže je považován za první historicky doloženého krále Durynků. Řehoř jeho jméno nezmínil, ale jeho dva syny zmínil legendární merovejský básník a biskup z Poitiers Venantius Fortunát, jako syny jistého Bisinuse (Bessinuse).[6] Jeho ženou byla Menie s niž měl tři syny,[7] Badericha, Herminafrieda a Berthachariuse,[8] kteří si po jeho smrti rozdělili říši mezi sebe a vládli odděleně do doby než si území podmanili Frankové v letech 531 až 534. Kromě toho měl i dceru Radegundu (Raicunda), která se provdala za langobardského krále Wacha.
Informace o Bisinovi se dochovaly i v Monumenta Germaniae Historica, mnohosvazkové edici pramenů k německým dějinám.[4]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bisinus na nizozemské Wikipedii a Bisinus na německé Wikipedii.
  • Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum, II, Hannover, 1888, str. 249.
  • KOLLER, Heinrich. Monumenta Germaniae Historica [online]. A. Hiersemann, Michiganská univerzita, 1964, rev. 2008, [cit. 2015-06-13]. Dostupné online. (německy)
  • Řehoř z Tours, Historia Francorum III 4, Liber Historiae Francorum 22 (= B. Krusch (ed.), Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum, II, Hannover, 1888, str. 277-278 (latinsky)