Encyklopedie České republiky: Břístevská hůra

Poloha
Břístevská hůra
Břístevská hůra (nad dálnicí D11)

Vrchol	233 m n. m.
Poznámka	nádherný výhled do krajiny, romantické ruiny vyhořelé kaple
Světadíl	Evropa
Státy	Česká republika
Pohoří	Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule / Chrástecká část
Souřadnice	50°8′16″ s. š., 14°51′4″ v. d.
Břístevská hůra
Hornina	slínovec, štěrkopísek
Povodí	Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka, na online mapách bez názvu) je 233 m n. m. vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi středočeskými obcemi Bříství a Starý Vestec v okresu Nymburk; u sjezdu z dálnice D11 na jejím 18. kilometru. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Semickou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry.
Neobdělávaná část hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.

Obsah

Geologie a geomorfologie

Je to výrazný svědecký vrch s vrcholovou plošinou. Je tvořený turonskými slínovci (s polohami vápenců) jizerského souvrství a spodnopleistocenním štěrkopískovým pokryvem.^[1]
Na jihu je vrch oddělen sedlem od rozsáhlé svědecké plošiny Horky (vrcholová kóta 244 m), která pokračuje směrem na vjv k Poříčanům a je dlouhá až 5 km.^[2]
Vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule, okrsku Kouřimská tabule a Chrástecké části. Zbylé dvě Polabské hůry leží již v Nymburské kotlině.^[3]

Ochrana přírody

5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).^[4]^[5] EVL byla vyhlášena rozhodnutím Evropské komise v lednu 2011.^[6]

Rostlinstvo na hůře a v jejím okolí

Čistec roční

Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek kubkatý, lněnka obecná, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších bylin.
Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou. Okolí vršku je s výjimkou dálničního tělesa intenzivně zemědělsky využívané.

Zřícenina kaple

Zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže na Břístevské hůře

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever – jih.^[7] Po úderu blesku vyhořela v letech 1764, 1818 a 1878 a od tohoto roku nebyla obnovena. Kaple má základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly zbytky klenby a stopy barokní výmalby, které se do dnešní doby nedochovaly.^[8]

Turistická značka

Přes Břístevskou hůru vede žlutá turistická značka, která začíná u motorestu Ohio v Kersku, vede přes Velenku, les Psárce a Břístevskou hůru dále do Starého Vestce a Přerova nad Labem. Stezka končí na vrcholu Přerovské hůry.