Kampa

Kampa

Kampa
Lokalizace Vltava

Stát Česko Česká republika
• Kraj Praha
• Městská část Praha 1
• městská čtvrť Malá Strana

Rozloha 0,052 km²
Zeměpisné souřadnice 50°5′14″ s. š., 14°24′31″ v. d.

Používané jazyky čeština
Kampa je ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou. Rozloha ostrova činí 5,2 ha.[1] Nejstarší zmínka o ostrově Kampa je v zakládací listině maltézského kostela z roku 1169[2], dnešní podobu ostrov získal úpravami terénu i koryta Čertovky.

Obsah

  • 1 Název
  • 2 Historie
  • 3 Mlýny
  • 4 Další budovy
  • 5 Sochy
  • 6 Reference
  • 7 Literatura
  • 8 Související články
  • 9 Externí odkazy

Název


Centrální část ostrova, ve které se nachází park
Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen „Ostrov“. Pojmenování „Kampa“ (Kampovskej ostrov) se objevuje až v 2. polovině 18. století. Původ tohoto názvu není zcela zřejmý. Podle některých je slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.[3]
Pro charakter Čertovky, která odděluje Kampu od Malé Strany a která vede mezi městskými domy, se tomuto místu přezdívá také Pražské Benátky.

Historie


Čertovka z Karlova mostu
Nejstarší písemné zmínky o Kampě pocházejí z roku 1169, kdy byla tehdy zmíněna v zakládací listině kostela Maltézského řádu.[4] Přirozené náplavy a navážky, především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541, ostrov postupně zvyšovaly. Na začátku 17. století byly zpevněny břehy. Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady, od 15. století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).[4] V roce 1844 byl ostrov zpřístupněn z Karlova mostu novým schodištěm od Josefa Krannera. V době první republiky bylo uvažováno o vybudování pobřežní silniční komunikace přes Kampu, zastavění Kampy reprezentativními budovami dle návrh Antonína Balšánka a později budovou Národní galerie dle návrhu Josefa Gočára; v úsilí za zachování původního charakteru ostrova se angažoval klub Za starou Prahu. Po druhé světové válce byly zahrady propojeny a upraveny na veřejný park.
Od 17. do 20. století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy.
V roce 1915 byla Čertovka na svém vtoku zatrubněna a od té doby je Kampa přístupná z pevniny po suché zemi, i bez mostu; tím pádem Kampa přestala být de facto ostrovem.

Mlýny


Velkopřevorský mlýn v pohledu od Karlova mostu
V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Paláce Michny z Vacínova na Újezdě. Zde při Čertovce na protějším břehu stojí mlýn Huť, původně asi raně barokní, naposledy (po požárech) přestavěn v padesátých letech 20. století. Dřevěné mlýnské kolo pochází z větší části z roku 1995. Vedle mostku směrem k Lennonově zdi (na Velkopřevorském náměstí) je, také na malostranském břehu, Velkopřevorský mlýn, poslední zachovalý starý renesanční mlýn ze 16. století, s velkým dřevěným kolem.
Přímo na Kampě, na vltavském břehu, se nacházejí Sovovy mlýny, nazývaný podle Václava Sovy z Liboslavě, který zde mlýn v 15. století vlastnil. Kolem Sovova, od poloviny 19. století Odkolkovkého mlýnu se nachází stejnojmenná zahrada, nazývané podle pekařské rodiny Františka Odkolka, který budovu koupil, nechal novogoticky přestavět a vybavil moderním parním mlýnem. Budova v roce 1896 částečně vyhořela. Po rekonstrukci zde od roku 2001 sídlí Museum Kampa.

Další budovy


Kampa z Karlova mostu
Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním se nachází jeho pomník z roku 1902.[4] V tomto domě, tzv. Dobrovského neboli Werichově vile, bydleli ze známých osobností kromě výše jmenovaných v letech 1948-1968 básník Vladimír Holan[5] a v letech 1929-1941 historik umění a přední osobnost čs. památkové péče Zdeněk Wirth, který zde má bystu.
Poblíž Sovova mlýna stojí menší dům původně převozníka, který nyní hostí rybí restauraci.
Renesanční dům U Zlatého lva si na náměstíčku Na Kampě postavil v roce 1604 lékárník Jan Jiří Drynk. Dnešní podobu získal objekt v roce 1732 díky přestavbě, kterou vedl Bartolomeo Scotti. Následovalo ještě několik úprav v období klasicismu.
Za zmínku stojí i obyvatel domu U Zlatých nůžek, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na blízký Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací pojmenovaný U Zlatých nůžek.

Sochy


J. Hána: Sedící dívka
V okolí Musea Kampa stojí několik skulptur patřících vesměs tomuto muzeu.
  • Babies. Při severní straně Sovových mlýnů plastika tří batolat od Davida Černého, která jsou obdobou těch z Žižkovského vysílače.
  • Titáni, tři dřevěné kmeny, autorkou je Američanka Emilie Benes Brzezinski, na nábřeží jižně od Muzea Kampa, z roku 2002.
  • na podzim 2009 byla nedaleko Černého batolat umístěna skulptura tvořená kamenným kvádrem na skleněné krychli v kovovém rámu

Reference

  • FIALOVÁ, D. (2013): Vltavské ostrovy v Praze. Geografické rozhledy, 22, č. 4, příloha, s. 2. ISSN 1210-3004. Dostupné online.

Literatura

  • HAVRÁNEK, Edgar. Kampa. Pražské Benátky. Praha : Jan Naňka, 1948. 101 s.
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha : Orbis, 1958. 268 s.

Související články

Externí odkazy

Štítky: