Kroměříž v polovině 19. století, vlevo arcibiskupský zámek, kde ústavodárný sněm zasedal
Arcibiskupský zámek dnes
Obsah
Průběh
Poslanci tohoto sněmu byli voleni zemskými sněmy. Sněmu předsedal haličský poslanec Franciszek Jan Smolka. České země zde zastupoval například František Palacký nebo František Ladislav Rieger. Kroměřížský volební obvod zastupoval Jan Ohéral, uváděný jako redaktor. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni zrušil poddanství, bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové ústavy, která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni Alfredem Windischgrätzem už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením Felixe Schwarzenberga sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem Františka Josefa I. na trůn připravila vlastní ústavu. Protože rakouská armáda potlačila všechny nepokoje a zvítězila i v severní Itálii, byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března 1849 mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal Březnovou ústavu.V Kroměříži jsou na řadě domů umístěny pamětní desky věnované významným osobnostem sněmu.
Odkazy
Reference
- Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž, [cit. 2014-04-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
Literatura
- URBAN, Otto. Kroměřížský sněm 1848-1849. 2. vyd. Praha : Argo, 1998. 109 s. ISBN 80-7203-190-2.
- SPÁČIL, Jindřich. Kroměřížský sněm 1848-1849: kronika prvního ústavodárného shromáždění rakouských národů. 1. vyd. Kroměříž : Městský osvětový sbor, 1933. 119 s.
- SPÁČIL, Jindřich. Ať žije sněm!. 1. vyd. Brno : Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1947. 375 s.
- Kroměřížský sněm 1848 – 1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě. 1. vyd. Sborník příspěvků ze stejnojmenné mezinárodní konference Kroměříž 1998 : Katos Kojetín, 1998. 490 s.
- PINKAVA, Jaroslav. Kroměříž ve dnech ústavodárného říšského sněmu: (22. listopadu 1848 až 7. března 1849). Kroměříž : Pálková, 1996. 114 s.