Marcomanni (la)
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
národnostní složení:
|
|||||||
dialekty pragermánštiny a keltského jazyka
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
kmenový svaz
|
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
|
|||||||
Mezi lety 9–7 př. n. l. přišel na území dnešní České republiky germánský kmen Markomanů pod vedením (krále?) Marobuda, který po konsolidaci začal budovat svou říši, přičemž uplatňoval vynikající organizační a diplomatické schopnosti.
Podle římského vzoru například zavedl stálou armádu s přesnou organizací a intenzivně obchodoval s Římskou říši. V jeho rezidenci (Marobudum, zřejmě v okolí Starého Plzence) dokonce sídlila celá kolonie římských kupců a řemeslníků. Vzhledem k výraznému vzrůstu markomanské moci stouply i vojenské a ekonomicko-politické úspěchy. Pod Marobudův vliv se postupně dostaly okolní kmeny (Lugiové, Semnoni, Langobardi, Gótové, Hermunduři a Kvádové).
Římané považovali ambiciozního souseda za nebezpečného a zorganizovali proti němu v roce 6 n. l. vojenskou výpravu vedenou budoucím císařem Tiberiem. Výprava, která postupovala dvěma proudy z Mohuče a z Carnunta, nakonec ztroskotala kvůli vnitřním problémům v říši a Římané byli nuceni s Marobudem uzavřít mírovou a spojeneckou smlouvu. Postupně však vnitřní třenice a vleklé rozpory s Cherusky vedly k oslabení této říše. V roce 17 došlo k rozhodujícímu konfliktu mezi Cherusky a Markomany, po němž od říše odpadli Hermunduři a Gótové. Poklesu Marobudovi moci využil jeho synovec Katvalda, který v roce 19 dobyl Marobudovo sídlo a sám se ujal vlády. Ještě téhož roku byl však svržen hermundským vůdcem Vibiliem a Marobudova říše definitivně zanikla.
Obsah
Markomanští vládci
- Marobud (9-6 př. n. l. - 17/18 n. l.) – král
- Katvalda (18-19 n. l.) - gótský velmož
- Vannius (19 n. l.) – kvádský král, viz Vanniovo království
- Ballomar (166?-171?)
Odkazy
Poznámky
- Marobuduum (či Marábudum), o němž píše Klaudios Ptolemaios (Geografia II. 1. XI. 29) jako o sídle Marobuda, jiní autoři jeho doby ho však nezmiňují, se snažilo mnoho archeologů objevit. Z doby germánského osídlení se ale na českém území nezachovaly žádné opevněné výšinné polohy. Předpokládá se tedy, že snad osídlil některé opuštěné keltské hradiště (Závist u Zbraslavi nebo Stradonice u Nižboru), popřípadě jeho sídlo mohlo být tvořeno soustavou různých dvorců.
