Lednický minaret je asi
62 metrů vysoká
romantická
rozhledna.
Nachází se v areálu zámeckého parku
Lednice
a je součástí
lednicko-valtického
areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém
území a zároveň o jediný
minaret
v
České
republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo
islámské země
[1].
-
1
Dějiny
-
2
Pověst
-
3
Rozhledna
-
4
Reference
Dějiny
Rozhlednu nechal postavit
Alois
I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech
1797-
1802
a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou
sumu si pravděpodobně odnesl
architekt
Josef
Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách
na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění
základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla
vystavěna v
maurském
slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností
podíleli i arabští umělci.
Pověst
Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale
pověst, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět
kostel, ale církev
mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět
mešitu.
To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel
spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v
okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.
Rozhledna
Rozhledna leží v nadmořské
výšce 175 m n. m. a měří asi 62 m. Má tři vyhlídkové ochozy,
přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. K rozhledně se dá
dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké
Dyji nebo koňským spřežením. V jednopatrové hranolové základně
s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které
sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. V září
2003 tato část minaretu procházela rekonstrukcí.
[1]
Z ochozu je vidět park,
Pavlovské
vrchy,
Bílé
Karpaty a dokonce
vrcholek
věže svatoštěpánského dómu ve Vídni. Osm veřejnosti
nepřístupných sálů v prvním patře bylo kdysi „skladištěm“
orientálních předmětů, které ze svých dalekých cest dovezli
Lichtenštejni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a
nápisy.
Reference
