Kultury počátku doby bronzové ve střední Evropě. Nitranská kultura označena číslem (11).
Obsah
- 1 Dějiny bádání
- 2 Pohřbívání
- 2.1 Pohřebiště
- 3 Reference
Dějiny bádání
První nálezy této kultury na Moravě (v 80. letech 19. století) a na Slovensku (1922) byly díky podobnosti hmotného projevu přisouzeny kultuře únětické nebo kultuře se šňůrovou keramikou. V poválečných letech (1956) byla teprve tato kultura Antonem Točíkem vyčleněna, nejprve jako "typ" a "skupina", na základě zpracování nálezů z nalezišť Výčapy-Opatovce, Veĺký Grob a jiných. Další bádání v sedmdesátých letech potvrdilo příbuznost kultury s tak zvaným epišňůrovým komplexem kultur ve východní Evropě.[1][2] V sedmdesátých letech bylo odkryto také velké pohřebiště na Moravě v Holešově, které dokumentuje vývoj od kultury Chlopice-Veselé až po zánik vlivem kultury únětické.[4] Byla odkryta i další velká pohřebiště dokumentující nepřetržitý vývoj kultury, na Slovensku Jeľšovce, Nová Ves, Ivanka pri Dunaji a na Moravě Slatinice.Pohřbívání
Pohřební ritus kultury nitranské navazuje na ritus kultur epišňůrového komplexu. Zemřelí jsou phřbíváni ve skrčené poloze, muži na pravém boku s hlavou směrem k západu, zatímco ženy na levém, s hlavou k východu. Obličej potom směřuje na jižní, slunečnou stranu. Hroby jsou oválného tvaru, někdy upravené stupňovitě nebo vymazány vápenatou vrstvou. Zřídka je doloženo pochování ve vydlabané rakvi nebo dřevěné komoře, zabalení do rohože, proutí, plátna nebo kůže. Někdy jsou kostry posypány okrovým barvivem, což odkazuje ke zvykům kultur ve východní Evropě. Kromě jednotlivých pohřbů se objevují i pohřby několika osob najednou.[4] Na pohřebištích byly nalezeny jen řídce pohřby dětí do dvou let života. Tyto pohřby tedy buď nebyly rozpoznány, nebo se takto malé děti vůbec nepohřbívaly.[5]Vykrádání, nebo následné otvírání hrobu, je také zaznamenáno, ale je v nižší míře (30%), než u kultury únětické.[4]
Jako milodary byly do hrobů vkládány dary v podobě bronzových předmětů nebo měďi, zejména šperky, ale zřídka i nástroje. Častější je výbava kamenná štípaná (hroty šípů, čepele) a broušená (sekerky) nebo parohová (šídla, sekeromlaty, jehlice). Ve značném množství se objevují parohové, perleťové a další korálky, které tvořily součást oděvu a šperků, a které jsou charakteristickým znakem kultur v okolí Karpat. Keramika se v hrobech objevuje vzácně a je špatně vypálená, což je nápadný rozdíl oproti zvykům sousední kultury únětické.[4] Do hrobů mužů byla vkládána masitá potrava. Tento zvyk je dokladem víry v posmrtný život. [5]
Pohřebiště
- Holešov (Morava)
- Jeľšovce
- Nová Ves
- Branč
- Výčapy-Opatovce
- Slatinice (Morava)
- Příkazy (Morava)
- Hurbanovo
- Ivanka pri Dunaji
- Šala I.
- Čierny Brod
- Tvrdošovce
- Nitra - Čermáň
- Veľký Grob
- Hurbanovo
Reference
-
FURMÁNEK, Václav; VELIAČIK, Ladislav; VLADÁR, Jozef. Slovensko v dobe bronzovej. Redakce Andrej Šumec, Viera Miková, Laura Mešková; překlad Edita Gromová, Berta Nieburová. první. vyd. Bratislava : Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1991. 408 s., 16. ISBN 80-224-0350-4. S. 51. (slovensky (anglicky, německy))
-
PODBORSKÝ, Vladimír; A KOLEKTIV. Pravěké dějiny Moravy. Redakce Jaromír Kubíček. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost V Brně, 1993. 543 s., 102.