Nížiny v České republice - Středopolské nížiny

Niziny Środkowopolskie Středopolské nížiny
Ústí Osoblahy do Odry
Nejvyšší bod	vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec (340 m n. m.)
Délka	600 km
Rozloha	89 000 km²
Nadřazená jednotka	Středoevropská nížina
Sousední jednotky	Niziny Sasko-Łużyckie, Pojezierza Południowobałtyckie, Wysoczyzny Podlasko-Białoruskie, Polesie, Wyżyna Lubelsko-Lwowska, Wyżyna Małopolska, Wyżyna Śląsko-Krakowska, Vněkarpatské sníženiny, Krkonošsko-jesenická subprovincie
Podřazené jednotky	Jihovelkopolská nížina, Milicko-Głogowská sníženina, Třebnický val, Slezská nížina, Severomazovská nížina, Středomazovská nížina, Jihomazovská zvýšenina, Jihopodlaská nížina
Světadíl	Evropa
Stát	Polsko  Česká republika
Povodí	Odra, Visla

Středopolské nížiny (polsky Niziny Środkowopolskie) jsou geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny v Polsku a malou částí (Slezská nížina) v České republice. V Polsku představují 28 % rozlohy země. Jde převážně o bezjezerní erozně-denudační roviny o nadmořských výškách 100 až 200 m (maximum 250). Roční srážky nejsou vysoké (450 až 500 mm).
Středopolské nížiny se dělí na 8 oblastí (v polské terminologii makroregionů):

• Jihovelkopolská nížina (Nizina Południowowielkopolska, 318.1-2)
• Milicko-Głogowská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie, 318.3)
• Třebnický val (Wał Trzebnicki, 318.4)
• Slezská nížina (Nizina Śląska, 318.5)
• Severomazovská nížina (Nizina Północnomazowiecka, 318.6)
• Středomazovská nížina (Nizina Środkowomazowiecka, 318.7)
• Jihomazovská zvýšenina (Wzniesienia Południowomazowieckie, 318.8)
• Jihopodlaská nížina (Nizina Południowopodlaska, 318.9)

Mapa geomorfologického členění Polska

Nejvyšší bod Středoevropské nížiny

Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 m (v České republice Almín kopec 1,5 km severozápadně od obce Služovice v okrese Opava, 315 m n. m.).^[1]


Reference

1. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6

Literatura

• DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. 584 s.
• Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
• KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha : Academia, 1999. 350 s. ISBN 80-200-0684-2.