- Jihovelkopolská nížina (Nizina Południowowielkopolska, 318.1-2)
- Milicko-Głogowská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie, 318.3)
- Třebnický val (Wał Trzebnicki, 318.4)
- Slezská nížina (Nizina Śląska, 318.5)
- Severomazovská nížina (Nizina Północnomazowiecka, 318.6)
- Středomazovská nížina (Nizina Środkowomazowiecka, 318.7)
- Jihomazovská zvýšenina (Wzniesienia Południowomazowieckie, 318.8)
- Jihopodlaská nížina (Nizina Południowopodlaska, 318.9)
- Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
- DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. 584 s.
- Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
- KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha : Academia, 1999. 350 s. ISBN 80-200-0684-2.
| Niziny Środkowopolskie Středopolské nížiny |
|
Ústí Osoblahy do Odry |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec (340 m n. m.) |
|---|---|
| Délka | 600 km |
| Rozloha | 89 000 km² |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Středoevropská nížina |
| Sousední jednotky |
Niziny Sasko-Łużyckie, Pojezierza Południowobałtyckie, Wysoczyzny Podlasko-Białoruskie, Polesie, Wyżyna Lubelsko-Lwowska, Wyżyna Małopolska, Wyżyna Śląsko-Krakowska, Vněkarpatské sníženiny, Krkonošsko-jesenická subprovincie |
| Podřazené jednotky |
Jihovelkopolská nížina, Milicko-Głogowská sníženina, Třebnický val, Slezská nížina, Severomazovská nížina, Středomazovská nížina, Jihomazovská zvýšenina, Jihopodlaská nížina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Povodí | Odra, Visla |
Středopolské nížiny se dělí na 8 oblastí (v polské terminologii makroregionů):
Mapa geomorfologického členění Polska