Podolská kultura nebo přesněji
mladší / Podolská fáze okruhu středodunajských popelnicových polí je kultura / fáze okruhu středodunajských
popelnicových polí
v letech cca 1000 - 750/700 pro kr. (Tedy v pozdní bronzové době) na
jižní Moravě, jihozápadním Slovensku, v Dolním Rakousku, Burgenlandu a v
severozápadním Maďarsku.
Vyvinula se přímo z
velatické kultury.
Pohřební ritus byl výhradně žárový, zejména popelnicový. Mohyly jsou velmi vzácné. Sídliště a hradiště jsou slabě prozkoumány.
Na Moravě se rozlišuje:
- přechodný velaticko-podolský stupeň (Kletnice I)
- vlastní podolská fáze:
- starší stupeň (Kletnice II)
- střední stupeň (Brno-Obřany)
- mladší stupeň (Podolí)
Na Slovensku (jihozápadní Slovensko a část západního Maďarska) se vyskytovala především tzv.
Chotínská skupina (nebo
chotínská fáze, typ),
ojediněle považována za samostatnou chotínskou kulturu (vůči ostatní
podolské kultuře). Je pojmenována podle velmi významného pohřebiště v
Chotíně
u Komárna (Chotín II, 326 hrobů, z toho starší patří do velatické
kultury). Od této kultury se na rozdíl od její předchůdkyně - velatické
kultury - nenašly na Slovensku nákladné mohyly (i na Moravě jsou velmi
vzácné). Už na počátku vývoje této kultury pozorujeme dožívání a upadání
starších keramických vzorů, bronzů je málo, předpokládá se vyčerpání
dolů v Alpách. Zároveň pozorujeme pronikání lidu lužické kultury podél
Malých Karpat do prostoru podolské kultury (což je opak vývoje během
velatické kultury, kdy pronikala velatická kultura na území lužické
kultury). Pozorujeme kulturní a hospodářský úpadek, budování refugií (
Marianka), nakonec i ubývání počtu hradišť (zánik
hradiště na Pohanské, roku 800 př. Kr. se dočkaly jen tři lokality:
Devín,
Ivánka a pohřebiště
Chotín). Po roce 800 př. Kr. se předpokládají vpády kočovníků z východu, možná Kimerů (tzv. Trackokimerský horizont, viz
mladší a pozdní doba bronzová na Slovensku).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Podolská kultúra na slovenské Wikipedii.
