Encyklopedie České republiky: Ponávka

Základní informace
Ponávka
Ponávka v Brně
Světadíl	Evropa
Pramen
v lesích nedaleko obce Vranov u Brna 49°18′17,12″ s. š., 16°37′15,59″ v. d. okolo 485 m n. m.
Ústí
do Cacovického náhonu 49°13′11,18″ s. š., 16°38′18,18″ v. d.
Protéká
Česká republika (Jihomoravský kraj - Lelekovice, Brno)
Úmoří, povodí
Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Cacovický náhon

Souřadnice: 49°18′17,12″ s. š., 16°37′15,59″ v. d. (mapa)
Ponávka je potok v Jihomoravském kraji, dlouhý 16,8 km.^[1]

Obsah

1 Průběh horního toku
2 Průběh dolního toku
3 Reference
4 Externí odkazy

Průběh horního toku

Pramení v lesích nedaleko obce Vranov u Brna, protéká obcí Lelekovice a dále Údolím Ponávky do Brna. Zde protéká jeho místními částmi Mokrá Hora, Řečkovice a Královo Pole, než poblíž bývalé dělnické kolonie podél Myslínovy ulice vstupuje do podzemí. Od tohoto místa dále se směr toku v historii dvakrát zásadně změnil.

Průběh dolního toku

Původní tok procházel z Králova Pole okolo Červeného mlýna (nedaleko dnešního Nákupního centra Královo Pole) přes park Lužánky a městskou část Brno-střed. Obtékal východní část brněnských hradeb a tvořil tak součást městských fortifikací. Jihovýchodně od města se pak vléval do Svratky.
Na konci 19. století byla Ponávka v blízkosti v prostoru tehdejších předměstí (od Lužánek po soutok se Svitavou) zatrubněna, v dalších letech byl tunel vodoteče prodloužen až k dnešní železniční stanici Brno-Královo Pole. Do roku 1993 vedla Ponávka touto soustavou štol do Svitavského náhonu,^[2] který propojuje obě hlavní brněnské řeky Svitavu a Svratku. Délka náhonu činí asi 3,7 km a vede bývalým ramenem Svitavy přes katastrální území Zábrdovice, Trnitá a Komárov, kde se vlévá do Svratky. Jedná se o jediný zachovalý náhon v blízkosti historického jádra města.^[3] V severní části protéká starou průmyslovou zónou sestávající z několika areálů, pro jejichž provoz byl v minulosti a částečně je i dnes zdrojem užitkové vody.
V roce 1993 byla vybudována nová asi tři kilometry dlouhá podzemní štola CI, která odvádí vodu Ponávky od královopolského nádraží směrem přibližně podél železniční trati 250 do Cacovického náhonu v Obřanech, tedy do řeky Svitavy.^[4]^[5] Do štoly C1 jsou též svedeny potoky přitékající do Brna od severu. Přestože vody Ponávky již tečou jinudy, nazývá obyvatelstvo Svitavský náhon stále Ponávkou, případně se pro něj používá i název Stará Ponávka.^[6]
V rámci rekonstrukce Lužánek zde byl v roce 2005 dokončen nový vodní prvek – 320 metrů dlouhé umělé vodní koryto s jezírky, osazené vodními rostlinami a ozdobnými rybami. Vodoteč není s Ponávkou spojena, používá vlastní cirkulující vodu. Je vedena přibližně v historické trase Ponávky, aby připomínala její funkci v bývalém lužním parku.^[7]