| Semická hůra | |
 Semická hůra vyfotografovaná z Přerovské hůry |
|
|
|
|
| Vrchol | 231 m n. m. |
|---|---|
| Poznámka | Evropsky významná lokalita Natura 2000 |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česká republika |
| Pohoří | Česká tabule |
| Souřadnice | 50°9′40″ s. š., 14°52′ v. d. |
Semická hůra
|
|
| Hornina | slínovec |
| Povodí | Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jižní svah hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.
Nejde o jediný polabský svědecký vrch. Na dohled od Semické hůry je o několik metrů vyšší Přerovská hůra (237 m) u Přerova nad Labem, obdobný charakter má i vrch Chotuc (253 m) u Křince, Sadská (215 m) u stejnojmenné obce, Dřínovský vrch (247 m) u obce Zlosyň, Oškobrh (285 m) nebo Sekácká hůra (231 m).
Obsah
- 1 Geologie
- 2 Geomorfologice
- 3 Flóra
- 4 Fauna
- 5 Reference
- 6 Externí odkazy
Geologie
Semická hůra je tvořena odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve. Pro geologa představuje užitečný studijní materiál, protože tu jsou jasně patrné jednotlivé geologické vrstvy a lze tak vysledovat složení podloží a pradávnou historii tohoto kraje.Geomorfologice
Geomorfologicky Semická hůra náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Nymburská kotlina a okrsku Sadská rovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[1]Flóra
5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celý jižní svah do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).[2][3]Na jižních svazích hůry jsou vyvinuta typická společenstva bílých strání s hojným výskytem druhů červeného seznamu – hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a lněnka lnolistá (Thesium linophyllon). Dominující vegetací jsou širokolisté suché trávníky. Severní svahy porůstají dubohabřiny s bohatým zastoupením hájových druhů a výskytem teplomilných druhů jako kamejka modronachová (Lithospermum purpuro-caeruleum) a ostřice Micheliova (Carex michelii).
