Vanniovo království

Vanniovo království
Regnum Vannianum (la)
 
19-21 n. l.?–50
 
 
geografie
hlavní město:
(neznámo)

obyvatelstvo
národnostní složení:
Germáni (Kvádové, Markomani),
Keltové (Kotinové, Osiové)

jazyky:
dialekty pragermánštiny a keltského jazyka

náboženství:
germánský polyteismus

státní útvar
státní zřízení:
kmenový svaz

mateřská země:
Římská říše

Státní útvary a území
Předcházející:
Marobudova říše
Nástupnické:
Kvádové
Markomani




Vanniovo království (latinsky regnum Vannianum) byla první politická jednotka založená na území mezi řekami Marus a Cusus[1] (Moravou a Váhem), založena římským konzulem Drusem[2] na počátku 1. století n. l. někdy mezi lety 19 až 21 (zdroje se liší). Základ tvořili germánští vládci Marobuda a Katwaldy. Jako klientský stát podléhal Římskému impériu, pod jehož byl ochranou.
V čele státu stál Vannius z Tudrova rodu. Systematicky budoval centra na hranicích, kontroloval důležitou Jantarovou stezku, vybíral poplatky a daně. Cornelius Tacitus píše, že Vannius byl „známý a oblíbený u svých krajanů“, ale během dlouhé vlády se změnil v tyrana svého lidu a nepřítele svých sousedů. Království se udrželo do roku 50, kdy byl Vannius svržen Vangiem a Sidem, syny Vanniovy sestry. Vannius se bránil, ale jeho spojenci svou nedisciplinovaností způsobili jeho porážku. Vanniovi se podařilo uprchnout do exilu do Panonie na území kontrolované Římany.
Území mezi Moravou a Váhem po té přitahovalo kmeny Lugiů i jiných germánských kmenů kvůli bohatství, které se Vanniovi podařilo během třicetiletého fungování státního útvaru nashromáždit. Vannius drancováním vybudoval opulentní říši[3][2]. Vlády v rozpadajícím se království se ujali Vangio a Sido.

Související články

Reference